Hippokratova přísaha

„Do reaktoru neproudí voda! Přehřívá se! Tohle je zlý…“
Velínem se rozléhal souvislý, ohlušující zvuk sirény. Na zdi blikaly rudé majáky a na panelu výstražné kontrolky.
„Já jaderné fyzice moc nerozumím, ale tak nějak mi došlo, že to nebude dobrý,“ poznamenala ironicky Lily.
„Nechápu to,“ zavrtěla zoufale hlavou doktorka Sokničová. „Bezpečnostní tyče už se dávno měly spustit a zastavit štěpení.“
„Co sekundární havarijní systém?“ zeptal se Neville. „SCRAM.“
„Nefunguje! Jako by někdo odstřihl řídicí jednotku od okruhu.“
„Tak to musíme udělat ručně.“
„Chcete sestoupit do reaktoru?“
„Když to neudělám, tak to bouchne.“
„Fajn. Nepochybuji, že dole zazáříte.“
„Nebojte, nezapomenu zhasnout.“

„Takže jste to vy?“
V Edwardově hlase sice zazněl otazník, bylo to však spíše udivené konstatování.
Muž naproti němu měl po fyzické stránce s Thomasem Riddlem společnou pouze mimořádně štíhlou figuru a vytříbený módní vkus, přesto ho něco ujišťovalo, že se nemýlí. V týle se mu ježily vlasy a jizvy na levém předloktí pulsovaly, jako by je někdo znovu otvíral.
„Četl jsem váš nekrolog.“
„Nápodobně.“
„Ochrana svědků?“
„Transplantace obličeje?“
„Hmm… Chcete tuhle partii dohrávat, Severusi?“
„Edward.“
„Máte půvabnou dceru.“
„A vy máte syna, Riddle.“
„Voldemort.“
„Takže…?“
„Nabízím remízu.“
„A když nepřijmu?“
„Šestým tahem šach mat. Bez figur se položíte sám.“

"To mě podržte, pánové!" zvolal Sirius během zkoumání obsahu žaludku pětadvacetileté pacientky.
"Já ti klidně podržím," pravil Alastor se smíchem, "ale zaprvý nevím, co na to moje hemeroidy, a zadruhý, jak by se tvářil Edward."
"Přerazil by ti rypák, takže bys nekrvácel jenom z prdele, ale i z obličeje," ucedil Sirius a letmým pohledem zalétl k místu za pacientčinou hlavou.
Edwardovy oči nad ústenkou pobaveně jiskřily, třebaže se mračil.
"Do prdele, ta ženská snad sežrala celý klenotnictví."
Alastor pinzetou vytáhl na světlo operační lampy první z padesáti sedmi zlatých šperků.
"Orální kleptomanie. Než ji ochranka stačila zadržet, vyluxovala dvě vitríny."

Sirius si zul mokasíny, odkopnul je směrem k botníku, vešel do obýváku a jen zběžně zaregistroval Edwarda někde na zemi u krbu. Bundu hodil na křeslo, klíče od motorky na bar a desku AC/DC do gramofonu.
TNT! I‘m dynamite!
TNT! And I’ll win the fight!
Od krbu zaznělo podrážděné vydechnutí rozšířenými nozdrami, ovšem přes kravál australské rockové kapely neměl Sirius šanci slyšet.
TNT! I’m a power load!
TNT! Watch me explode!
„Hvězdičko…?“
„Jo?“
„Já tu medituju.“
Teprve teď si všiml, že Edward sedí na karimatce v pozici lotosového květu.
„Sorry, zlato. To ticho mě vysírá. Slyším v něm svoje myšlenky.“