Rituál
TLÁÁÁP
"Co to... už zase?" rozespale se zavrtěl pod peřinou.
TLÁÁÁP
Nadzvedl na pažích a podíval do dvou párů oříškových očí.
Jemné potřesení hlavou jasně naznačovalo směr - čůůůůůůrat. Hned!
Odhrnul vyhřátou peřinu a spustil bosé nohy do chladu budoucího rána.
"Tak pojďte."
Kroky pomalu míří ke dveřím na dvorek.
Nedočkavé obludy již přešlapují.
Tři, dva, jedna - stááárt - vypálí ze dveří a letí k nejvzdálenějšímu keři na zahradě. To je prča, myslí si ve svých hlavinkách a dál poskakují zahradou.
"No, a já zas nakrmím kočky a ty dva..." táhne mu hlavou.
V klidu ložnice jsem se otočila na druhý bok.
Milí drabblisti, drabblenky a drabblačata.
Za tento počin (téma) poděkujte našim hafanům :D
Den co den vzbudí mého muže - studeným čumákem pod peřinu (Napi) a mohutným hozením předních tlap na peřinu (Andy).
Na jeho výtku "Však to jsou tvoji psi. Kdo je chtěl, no, kdo?" se na mě vždy láskyplně podívají a jdou za ním s pokývnutím: "Večeři?" :D :D :D
Za všechny společné vycházky, cvičáky, pamlsky, hodiny strávené spolu na zahradě či lenošíc u televize, kdy já žehlím nebo pletu nebo podřimuji, uznávají hlavní mantru: "Milujeme tvoji ženu... a ty služ!"
- Číst dál
- 12 komentářů
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit