Period dramas

Život ženy v lepší rodině byl jednoduchý. Musela správně vyrůst, nejlépe do krásy. Měla být vzdělaná v domácích pracích, jako bylo šití, vyšívání, dekorování. Měla se učit nějaký cizí jazyk, nejlépe francouzštinu, aby to dobře znělo. Musela se umět dobře chovat.
Ale to všechno jí bylo k ničemu, pokud neměla dostatečné věno. Mohla být i dokonce i hloupá, ošklivá a nešikovná, ale když měla peníze, měla automaticky vstupenku do lepší společnosti.
Pár tisíc bylo minimum, ale se stoupající částkou se zvyšovaly i šance na to, že uloví opravdu bohatého a zámožného manžela. Na pravou lásku ale taková žena mohla zapomenout.

Pan Idol flirtuje kompetentně ač potřebuje izolovat fascinující kukuč Anne.

Pokud identifikujeme flekaté krávy Alanova panství inteligentně, fakticky konkurz absolvujeme.

Přítelkyně iritující fifleny kleje, aby paninku i fotříka kvapem absorbovali požírači i fauna kontinentu Afrika.

"Pocem, imbecile furiantská," kulantně a přátelsky invektivy formuluje kupec Arthur.

"Pak Indie, fofrem, koni," adolescentní pirátka informuje fríse kam akcelerovat.

Pomluvami infikujeme formální klid ansámblu.

"Příšerný incident," fabuluje kujón Allen.

Pseudoumělkyně intenzivně finišuje kolosální akt.

Požárový invalida - fascinovaná kočička adoruje.

Pán industrie formuluje kompromis: asi postřílí iracionální floutky kulovnicí. Auvajs.

Přístavní indispozici famílie kompenzuje - azyl. Přichází ignorace, fackování, kritika. Apokalypsa.

Propad imaginace. Fakt končim. Ahoj.

"Mé dámy, bylo od vás tak milé, že jste na nás počkaly," paní Palmerová rozverně poklepala jednu ze svých společnic vějířem po rameni. "Víte, pan Palmer, hehe, on je někdy tak legrační..."
Obě dámy se sladce usmály, roztomilost sama.
"Dovolte, představím vás... Dorothy...! Dorothy Thomasová. Mrs 'Lice a Mrs Lucy Ottercat." výměna pukrlat
"Ó, těší mě. Kdepak jsou vaši pánové? Jsou bratři? Nebo cousins?"
"Prosím?"
"Inu, pan a pan Ottercat...," usmívala se přihlouple slečna Dorothy.
"To máte tak...," ujala se slova Mrs 'Lice.

Ten večer zanechal v povědomí bathské společnosti nesmazatelný otisk. Ve světle jejich osobností šla veškerá impropriety stranou.

"Tákže...," zalistovala sešitem.
Pan Wickham - vycucal toho z nich hodně. Spoustu liber a hodnost z Darcyho, naivku, co si nabije nos z Bennetových.
Willoughby - hromadu zklamané důvěry ze všech a pořádnou částku ze slečny Grayové.
Thorpe - sbírku prázdných představ ze sebe i z pana generála plus pár zrnek naivity z Catherine.
Henry Crawford - značnou část cti rodiny plus poslední zbytky rozumu z Marie.
Elliot - záludné choutky z paní Clayové, marné iluze z Elizabeth i vlákna vztahů z opatrné Anne.
Susan Burnwood zaklapla deníček.
"Kdopak se ti zdá na žebříčku nejvýš?"
Anne Jasper se zasnila: "Ten Henry se mi celkem líbil..."