DMD Bonus č. 1. pro 4. 4. 2013. Téma: Do větru

Scéna XVII
Blanche de la Force stojí v civilních šatech uprostřed davu. Smrtelně bledá sleduje, jak její spolusestry jedna po druhé stoupají na pódium s gilotinou za zpěvu “Veni Creator Spiritus”. Hlasy karmelitek postupně umlkají.
BLANCHE (šeptá): Kriste smrtelné úzkosti... jehož jméno nosím...
Na pódiu zní poslední tenký hlásek sestry Kláry.
SESTRA KLÁRA: Teque utriusque Spiritum credamus omni tempo- (zmlkne)
Blanche vykročí.
BLANCHE (proráží si cestu lidmi a zpívá): Deo Patri sit gloria, et Filio, qui a mortuis surrexit ac Paraclito, in saeculorum saecula.
Dav jí smýkne k popravišti. Blančin hlas náhle zmlkne. Vítr její zpěv ještě několik vteřin unáší.

Já: Ba ne.
Svědomí: Tuším, odkud vítr vane.
Já: Zítra ale píšu test.
Svědomí: Jsi jen lenoch, tak to jest.
Já: Mám svědomí zodpovědné, jistě káravě prst zvedne.
Svědomí: Na to kašlu, milá dámo, příliš práce, co já, samo?!
Já: Takže ty jsi jako já, stejně líné, stejně shnilé.
Svědomí: No bodejť bych bylo čilé. Jen mě krmíš, oblbuješ, odkládáš a prokrastiníš,
tváříš se, že děsně makáš a flákáš se.
Já: Ty mě viníš? Dělat nechceš, spát ti nedám, nad tahák si tedy sedám.
Svědomí: Jakže? Tohle?! Nebezpečno! Až tě zítra chytnou, slečno, ber laskavě na vědomí, NESPOLÉHAT NA SVĚDOMÍ!

Pozemky kolem Bradavic se rychle plnily nedočkavými lidmi. Najednou se z nebe snesl kočár tažený dvěma Pegasy. Vystoupila z něj nejkrásnější dívka - ne, bytost, kterou si dovedete představit. Rudé vlasy, sněhobílá pleť, plné rty, štíhlá a oděná v zelený šat. Všem se zatajil dech a v úžasu poklekali, když kolem nich procházela. Všichni až na...
"Severusi?" podivila se svým něžným hlasem.
Odpovědí jí bylo zvednuté obočí.
"Co tady děláš?" ústa se jí zformovala do svůdného tvaru O.
Odfrknul si.
"Ty jsi tenkrát odešla a stalo se z tebe...tohle," vyplivnul zlostně.
"Ty se nepokloníš?"
"Neklaním se ženám, co jsou do větru."

Lodník: Duj větře, plachty napínej!
Odysseus: Jen duj, však dávej pozor, pitomče, kormidluješ přímo proti skalisku, ty nemehlo!
Lodník: Nevyhneme se mu.
Chór: Nevyhneme se mu.
Lodník: Nevyhnuli jsme se mu.
Chór: Nevyhnuli jsme se mu.
Odysseus: Do větru volám, mocný Aiole, prosím tebe, spoutej větry nepříznivé v měch z kůže vola devítiletého, by ty ostatní zahnaly bárku naši pochroumanou domů.
Homér: Prima, píšu si.
Aiolos: Leda prd, Odyssee. Dokud toho pisálka nehodíš přes palubu, ani hubou nehnu.
Odysseus: Nemohu, bože větrů, kdo by tažení naše básní epickou oslavil?
....
Lodník: Odyssee, jak daleko ještě do Ithaky?
Chór: Nekecej a pádluj!

BORŮVKY (jsou sladké)
VYDRA (spokojeně se tváří a plave na hladině)
VOLAVKA (loví ryby a spokojeně se tváří)
VLCI (vyjí do rytmu na měsíc)
KÁMEN (leží)
ŘEKA (šumí do rytmu)
DUHA (přátelsky poblikává)
LES (obsahuje tajemství)
SEKVOJ (je vysoká)
VRBA (moudře se usmívá)
RYS (hopká kolem dokola)
LEDŇÁČEK (otravně poletuje kolem, útočí na Johna)
MÝVAL (krade sušenky)
POCAHONTAS (zpívá):
Ten déšť a říční proud jsou dva z mých bratří
A volavka i vydra přátelé
A vzájemně tu k sobě všichni patří,
Spolu sdílí i to dobré i to zlé.
(doufá, že nemluví zbytečně)
JOHN SMITH (překvapeně civí)
VÍTR (dokresluje atmosféru)

(noční vřesoviště, v dálce hřmí, zleva se přibelhávají tři rozjařené čarodějnice a smíchy skoro nemůžou mluvit)
PRVNÍ: Sestry moje, to je psina!
DRUHÁ: Skot se právě ve smrt řítí, nevyslyšel naše vytí.
PRVNÍ: Že prý je to naše vina!
TŘETÍ: Přitom dostal moudré rady, jak větru jim čelil: zády.
DRUHÁ: Varování nedbal, trouba, teď se jemu chystá zhouba.
TŘETÍ: Kouzla, čáry, vtipná kaše, u konce je šichta naše.
DRUHÁ: Kampak tedy půjdem příště varovati smělé sviště?
PRVNÍ: Anglie teď věštbám přeje, a i slunce víc tam hřeje.
DRUHÁ: Rozhodnutí tedy víme, další houby připravíme!
(rozplynou se ve větru, opona padá)

Vystupují:
Sbor molekul vody (SMV)
Prachové zrno (PZ)
Kapka - tvořená SMV a PZ
Čistá obloha.
SMV Jak krásně tu plujeme na nebi, pozvednuti žárem. Slastná svobodo!
PZ Tak samo tu jsem. Samo v oblacích, jen kdybych společnost mělo!
Stahují se mraky.
PZ (uvidí tvořící se mrak) Hle, tam zamířím. Jistě v mračnu osud svůj potkám!
SMV (uvidí blížící se PZ) Ach, pozor! Jen ať se nesrazíme.
Začíná déšť.
Kapka (SMV) Je pozdě. Ach, pryč je naše krásná svoboda! Jak svazující je pád z nebes!
Kapka (PZ) Jak slastné je být uprostřed všeho. Obklopeno tak velkou společností. Nechť to nikdy neskončí!

Příjezd kluků ke mně na chalupu připomíná nacvičené drama.
Šimon: Ahoj, pesové! (drbe Big a Bena za ušima) Kdepak máme sestry Bennetovy?
Kočky se k němu sbíhají ze všech stran.
Brácha: Nech ta zvířata na pokoji!
Šimon: usedá do křesla, obležen chlupatými tvory.
Brácha: Jako bych mluvil do větru! Celou noc budeš kašlat!
Šimon: To se nedá nic dělat. (pateticky) Láska bez utrpení jest ničím!
Brácha: (zvedá oči v sloup): Doufám, že sis vzal aspoň prášek. Jinak se vůbec
nevyspíme.
Šimon: (nevinně) Ty chceš dneska v noci spát?
Brácha: Ty chceš dneska v noci kašlat?
Šimon: Vzal jsem si prášek.

Osoby:
Myfanwy, pterodaktyl
Kapitán Jack Harkness
Jednání prvé:
Střecha výškové budovy v Cardiffu
Myfanwy:
Krouží kolem, několikrát zavřeští.
Jack:
Nehybně stojí na okraji střechy, pateticky deklamuje do větru.
Žít, nebo nežít — to je, oč tu běží:
zda je to ducha důstojnější snášet
střely a šípy rozkacené sudby,
či proti moři běd se chopit zbraně
a skoncovat je vzpourou. Zemřít — spát —
nic víc — a vědět, že tím spánkem skončí
to srdce bolení, ta stará strast,
jež patří k tělu, to by byla meta
žádoucí nade všechno. Zemřít — spát —
Učiní krok do prázdna, padá ze střechy, umírá.
Myfanwy:
Zakrouží nad ním, zavřeští.

Explózius: Jak jsem říkal, Lewízia je vskutku příjemná a bystrá pomocnice. Až na tu drobnou nehodu si na ni nemohu stěžovat.
Lady Hippopotáma: Nehodu, mistře?
Explózius: Ano, jen takové drobné zaškobrtnutí s kotlíkem plným levitačního lektváru. Slečna si jím polila celé popr... popředí.
Lady Hippopotáma (zděšeně): Och, a to měla zrovna nové šaty. Mistře, řekněte, bude to mít nějaký vliv na její budoucnost?
Explózius (opatrně): Inu, jak se to vezme. Dá se říct, že vaše dcera je teď jaksi do větru. Tedy po větru. *vyhlédne z okna a pozoruje meteorologické podmínky* Madam, vyjádřila vaše dcera někdy zájem navštívit severní kraje?