Pokud si chcete zřídit uživatelský účet, napište nám prosím na sos.hp.ff (zavináč) gmail.com. V mailu prosím uveďte zejména to, pod jakou přezdívkou u nás chcete vystupovat!
Další várka oblíbených. Mám toho letos kupu, ještě to není všechno.
Mít naspěch od Owese. Já jsem z ponuré napjaté atmosféry tohohle seriálu celá pryč.
Dav vře od Keneu, protože ten teda vře
Je pusto Peggy Tail letos psala fakt pěkné básničky
Pravda vítězí…? od Esclarte aneb dějiny ve sto slovech
Návraty od Zuzky. Krásné a srozumitelné i bez znalosti fandomu
Těžký úřad od Birute, protože šikovných lišáků není nikdy dost
Staré kosti od tif.eret. Líbí se mi tajemná neurčitost tohohle příběhu
V lese od avevy. Krásný jazyk, překvapivé vyznění
Herbář ze zapomněnek od Carmen. Smutné, ale zvláštně kouzelné
Tanec v lukách od Julie. Víla, Znamení a Budeč
Opět společný výběr od Katty a Regi. Není co dodat. Jen ještě jedno poděkování všem, kteří mají organizaci letošního DMD na svědomí. Bylo to bezva. Těšíme se na všechny zase za rok.
Co se líbilo Katty:
Lee: 1970
mila_JJ: Praxe na hvězdárně v Ondřejově
muminka: Trable mladého páru
HCHO: Bouřka
Arenga: Rodinné dědictví
Queenn24: Koně mě naučili
Aries: Jak říct ano
hidden_lemur: Nezapomenout
Remi: Mateřská láska
Esclarte: Přichází máj
Co se líbilo Regi:
Čarodějnice: Nekecáme, makáme (a daně rádi platíme)
Strigga: Daně a smrt v Záchranné stanici záporných postav
Aveva: Sambucus coniunctio
Aries: Dobrou noc
Viktorka: Kudla do zad
Keneu: Krystalka
Angie77: Trampská hymna
Dain: Svědectví minulosti
Nakonec jsem si nechala dva celé fandomy, které moc doporučuji k (opětovnému?) pročtení každému, kdo to zatím neudělal.
Arenga: Čajový cyklus
Kytka: Z Nového světa
Je to nejrůznorodější směs básní a básniček. Ale každá má něco do sebe. Posuďte sami.
Ale nejsilněji na mne zapůsobily od Giles Rigby, my fowl.
Esclarte Přichází máj
Esti Vera Kdo
A teď prosím přečtěte si komentář k tomuto drabbleti, což je vlastně skvělý Akrostichon od Zayl .
Faob Tam, kde slunce zapadá ráno
Giles Rigby Vlk v exilu
ioannina Óda na jarní zahradu
Lejdynka Co když
my day Malířem lidí
my fowl Shořet
Skřítě Jamesovi dát vale - To je dokonalé!
A nakonec doporučuji celý fandom Z Nového světa od kytky, který je sice psaný prózou, ale čte se „jedna báseň“.
Musím moc poděkovat tetám betám, které mi trpělivě četly a betovaly moje drabble. Bez nich by mé texty byly daleko méně srozumitelné.
A protože jich je právě pět, uvedu u každé dvě drabble, která mne mimořádně potěšila. Vezmu to podle abecedy:
Arenga psala dva fandomy. Čajový cyklus je velmi půvabné vyprávění s prvorepublikovým a magickým nádechem. Vybírám například Ještě kousek rozhovoru nad cestopisem. U Starmelu nás autorka napínala jak malé gatě, cože je to ten keriakt - a hlavně, jak to všechno dopadne. Takže vysvětlení je například tady: protože tento svět o polární kraje ani nezavadí, zajímalo mne, jak se popasuje s tučňákem. A hle, povedlo se! Druhá návštěva u knihaře
Regi přizvala k DMD dva spoluautory, Hagrida z HP a Indy, borderkolii. Od Hagrida se mi líbilo všechno, takže sáhnu namátkou a vyberu (hlavně kvůli jeho tatínkovi) Kam si chodí Hagrid pro radu. Indy kouzelně vysvětlila, jak je to s tetováním v drabbli Hlavolam.
Tora nás dobře naladí fandomem Hotel U devíti koček. Co drabble, to perla. Vybírám například kouzelné Jak to s nima bylo nahnutý (a zdravím domácího, je to svatý muž :D ). Drabble historická vyberou vždycky nějaké zajímavé téma, o kterém jsem neměla ani tušení. Slyšeli jste někdy o pracovním zařazení Penguin uptaker?
Katty píše moc pěkně například Cirkus Humberto, ale letos se věnovala HP, příběhu Teddyho a Megan. Takže jedno pro Teddyho, který byl nominován jako ten, Kdo je udrží na uzdě? a jedno pro Megan, o které nikdo neví, zda je Divoška.
No a nakonec trochu tajemná Čarodějnice, která mi umí fakt zvednout náladu. Většinou opravuje pohádky, přesněji, uvádí je na pravou míru. Žádná pohádka už pro vás nebude jako předtím. Přečtěte si třeba Monolog vrány anebo KET, pardon,
Nekecáme, makáme (a daně rádi platíme).
Děkuji i všem, kdo si letos v tom velkém nasazení našli čas na komentování mých článků. Především však děkuji organizátorům, bez kterých by DMD nebylo, za spoustu nasazení při této akci. Těším se na přečtenou příští duben.
Takže opět stručná reference o přírůstcích do fandomu.
Letos se ve fandomu objevilo (kromě starých osvědčených harcovníků) několik nových tváří. Takže to asi vezmu podle abecedy:
Pro začátek a.j.rimmer vás pozve do podivného světa přístupného jen vybraným: Quod Erat Demonstrandum.
Aziz vysvětlí i odpůrcům nikotinu, co to taky může být Kuřák.
Od Dain bych vybrala třeba zajímavé až děsivé drabble Chtěli byste opravdové ticho?
Od Hippopotamie mne pobavil už název drabblete, natož jeho obsah. No, co si pomyslíte uprostřed dubna, když čtete název A všichni sedí na zadcích a píšou a píšou a píšou …?
Chrudoš Brkoslav Štýřický pronikl do fandomu hned první den drabblem, které sedlo k tématu jako ulité. Přečtěte si jej, chcete-li vědět, jak souvisejí Akční potenciál a akce drabblistova.
Katie pronikla do fandomu s informatikou. Chcete návod, Jak psát drabble? Objektově!
Keneu napsala krásnou romantickou vědeckou pohádku Krystalka.
Lodní šroub letos přispěla do fandomu hádankou: Hádej, kdo jsem?
Kde se vzal, tu se vzal, přiletěl k nám netopýr budečský. Píše krásně nejen o svém živočišném druhu. Pokochejte se například představou, která vám pak nepůjde z hlavy. Ano, Zadek nesedí.
Letos neviathiel nepsala o matematice, ale o tématu, z kterého až mrazí: Vůdcem snadno a rychle.
Tenny se zamýšlí o tom, co vlastně je a není jazyk: Malebná slova zakázaná, zavržená, možná i živá.
Vatoz dokonale vysvětluje, veršem i prózou, jak se dělá instantní káva: Hořká věž. No a taky si přečtěte, k čemu je dobrá(? :D) cibetková káva...
Do fandomu přispěla i Wendyses matematickým drabblem Taylor.
Takže autorů je třináct, se mnou čtrnáct. Neberte to prosím tak, že neumím počítat. Umím zaokrouhlovat na desítky. :D
Nabrnkla si sobce ve znamení skopce,
když ho měla plné zuby shodila ho z kopce.
Jmenoval se Radek, natloukl si zadek.
Už ji nezval "na obídek", od té doby měla klídek.
Její druhý nápadník - jmenoval se Ruda Fik,
byl sňatkový podvodník.
Prokoukla ho hnedle z kraje,
na co si tu, chlapec, hraje?!
Všechny slipy, ba i gatě
"vyprala" mu v skelné vatě.
Ke špuntu si Tonda Hnát,
čichl často velmi rád.
Tomu tedy prolila šaratici hrdlem -
stylově se loučila i s tím třetím trdlem.
Vůči chlapům vzklíčila v ní oprávněná nedůvěra
a tak radši nechala se zavřít někam do kláštěra.
Nemyslím si, že by byl tenhle střípek nejpovedenější, ale psala jsem ho vestavu, kdy mi hlava padala na klávesnici a nervy se odstěhovaly kamsi do Humpolce nebo ještě dál. Psala jsem ho během své letošní největší krize, kdy jsem silně přemýšlela, že letošní DMD a tím pádem ani seriál nedopíšu. Nakonec jsem ho dopsala a možná i díky tomu, že jsem se dokopala napsat tenhle dílek.
Dvojice lodí směřovala do přístavu. Vrtošivý vítr vtipálek jakoby jim návrat nepřál. Vanul líně. Bez nadšení. Těžký vzduch čpěl létem umírajícím v podzimu. Betsy namáhavě krájela míle k domovu, jen co jí zle pochroumaná Siréne dovolila. Přesto postupvala vpřed. Kabel za kabelem. Míli za mílí. Přídí pevně cílila k západu a její oblá záď seděla na zvlněné hladině s neochvějnou jistotou. Zdálo se, že ji nic nemůže vyvést z rovnováhy. Přesto Frances sledovala obzor se zachmuřenou vráskou na čele. Obloha jako vymetená, bez mráčku, se nenápadně kabonila. Barometr od rána pomalu ale vytrvale klesal. Ospalý vánek se chystal k nadechnutí.
Je to asi trošku morbidní, vybrat zrovna tenhle kousek jako to "nej", co se letos zadařilo... Ale prostě to tak je. Tohle a Loučení bojovalo o zařazení do ebooku. Nakonec tam jsem vybral "veselejší" Loučení a na Autorův výběr zbylo odkrytí Colleenina tajemství.
Psáno na téma Nabídka která se nedá odmítnout
Colleen seděla ve svém pokoji a pokoušela se nemyslet na minulost.
Marně...
-*-
Třináctiletá dívka stála před mužem, který se na ní usmíval. Z jeho úsměvu se jí dělalo špatně. Nabízel ji život, který by si normální dívka jejího věku odmítla vybrat.
Jenže ona nebyla normální. Ne po tom, čím si prošla.
A tak souhlasila a upsala se mu. Prodala vlastní tělo na dlouhých deset let. Jen proto, aby utekla z pekla, ve kterém žila. Stejně už byla pošpiněná. Jediné, po čem toužila, aby už nikdy víc neslyšela otcův hlas a ta děsivá slova: "Buď hodná holčička a nikomu nic neříkej."
Letos jsem toho moc nenapsal, ale tohle se mi, myslím, docela povedlo.
Šeřilo se a odněkud z dálky se nesl zvuk strun. Po chvíli se přidal zpěv. Zprvu jsem jej nevnímal. Snažil jsem se v chatrném světle čadícího ohýnku vyspravit přezku nátepníku.
„I lóti lostar laurië
apa ringa ondolë…*“
ozýval se tklivý hlas.
„Co to je za píseň?“ zeptal se a podal mi tupou jehlu.
„O Glorfindelovi,“ utrousil jsem. „Ty zlaté květy bych teda chtěl vidět.“
„Leda by si zašil semínka elanoru do prošívky,“ zachechtal se suše. „Možná to udělám taky. Až umřu, tak vykvetu.“
Rozesmálo mě to.
„I lóti lostar laurië
apa ringa ondolë…“
Na hrobech našich druhů vyrůstalo leda bodláčí.
Chtěla jsem sem dát něco, co nevyžaduje příliš kontextu. Takže jsem si přirozeně vybrala drabble s nejotravnějším formátováním :D.
(šoupání židlí, tlumené hlasy davu v pozadí, sklenice a příbory v kontaktu)
Navrátil: Nemůžu vyprávět všechno. Už tak je v tom justice zapletená příliš.
Nora: To mě necháš tápat ve tmě?
Navrátil: Ve tmě tmoucí. (smích)
Nora: Nemůžu se přece vdát za člověka, o kterém nic nevím.
Navrátil: Zeptej se jeho, ale soukromí si střeží pomalu jako monarcha.
Nora: Ale já mám být jeho soukromí!
Navrátil: (povzdech) Řeknu ti jen tolik, že spolu máte hodně společného v oblasti (váhavá pauza) romantických inklinací.
Nora: Hm. (pauza) Pije absint?
Navrátil: (smích) Nechce, ale pije.
Nora: Tak to půjde.
(ťuknutí skla o sklo)
Pokud někdo touží po letošních sebraných spisech, nechť zanechá komentář, napíšu vám pak do nich odkaz ;).
