Tak jsem se vrátil
Neohlížel se na ten neviděný, vzdálený svět za stříbrnou hladinou.
Kus jeho života právě odplul, ale jeho svět je stále přítomný, zde v zelené trávě, ve zpěvu ptáků v korunách majestátních stromů a v šumění listoví. V bublajícím potůčku, vesele hopsajícím po kamenech. Ve zvonivém smíchu hobiťat, která dychtivě naslouchají jeho vyprávění. V teskném tónů houslí a ve všech písních, smutných i veselých, těch které zaslechl při velkém dobrodružství, i těch, které zpívali pozdě v noci, cestou domů po pár pintách.
Jeho svět je tady, v hřejivém objetí jeho ženy.
Samvěd Křepelka musí být celý a z jednoho kusu.
Prozatím.
- Číst dál
- 8 komentářů
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit