Marvel Comics

Sklonil se nad její postel. Dýchala už jen na přístrojích. Pomalu se k ní nahnul a řekl: „Ty nejlepší roky mi protekly jako voda mezi prsty.“ Ona přivřela oči a přivoněla k jeho nádherně, jako vždycky, učesaným vlasům. No, přivoněla… fetovala by byl asi lepší výraz.
„Tohle se mnou dělá na můj věk až neuvěřitelně pozoruhodné věci.“
Kapitán se zahleděl do jejích očí. Byly stejně úchvatné a nádherné jako tenkrát.
„Přál bych si, abych tě mohl zmrazit na tak dlouho, abychom spolu mohli umřít,“ řekl Kapitán.
„Udělej to, co jsi chtěl udělat před šedesáti lety, polib mě, poprvé a naposledy.“

Od té doby, co znáš pravdu, je o tolik horší v noci spát.
Přemýšlíš, po kterých skáče střechách. Kolik kulek míří na siluetu v temnotách. Za kolika přidušenými výkřiky se vrhá.
V kolik přijde hodin? Přijde s tělem pokrytým ranami, rozervaným oblečením a únavou v obličeji? Nebo jen s úsměvem na tváři a polibkem pro tvé čelo? Přijde vůbec?
Hodiny tikají a ty nedokážeš zavřít oka. Máš takový strach. Prosím, bože, ať se vrátí v pořádku.
Budí tě až bzučení budíku. Stále tu není.
S třesoucíma se rukama pouštíš televizi a modlíš se, ať se známé jméno neobjeví na obrazovce.

Nad padlým záporákem se tyčili tři postavy. Jedna celá v černé, druhá celá v rudé, třetí... nazvěme to fialovou. Situace byla zachráněna, svět si mohl opět oddychnout.
"Jsme jak ty tři opice," řekl muž ve fialové. Jeho hlas zněl hrubě a kovově. Zbylý dva se na něj otočili s tázavým výrazem.
"No jak je to v tý japonský legendě, ne? Jedna opice neslyší zlo. Druhá ho nevidí. Třetí ho nemluví."
"To jako vážně?" pronesl jasným hlasem muž v červené.
"Pointa je, že člověk očividně nemusí zlo vidět, slyšet ani mluvit. Stačí, když mu prostě pořádně nakope zadek."
"Ježiši kriste, Hawkeyi..."

Zatímco se všichni bavili na novoroční oslavě, David se raději vytratil do blízkého parku. Potřeboval si pročistit hlavu. Nebyl sám. Loki, který před pár dni zmizel po anglicku, se právě vynořil od zadního vchodu.
Když si všiml Davida, zamířil k němu. Prohodili pár slov. David zjistil, že navzdory pověstem jde flirtování Lokimu jen o málo líp než jemu. Když přišla nabídka, chvíli o tom vážně uvažoval. Lákalo ho prozkoumat tu nedávno objevenou a přece stále tolik neznámou hranici. Pak si ale uvědomil, že pokud se má vrhnout do neznáma, potřebuje k tomu někoho, komu může věřit.
„Nejsi můj typ,“ řekl.

"Pst!"
Ten zvuk ji zatahal za uši. Pokračovala však dál v upíjení kávy, kterou ji Angie přinesla. Za chvíli jí měla skončit šichta, tak se domluvili, že spolu půjdou zpátky na ubytovnu.
"Pssst!"
Dneska opravdu potřebovala naslouchat historkám o jejím normálním životě. Uklidňovalo ji to. Díky tomu mohla pokračovat ve své vlastní práci.
"PST!"
"Co je? Jdi si syčet na někoho, kdo o tebe bude stát!"
Otočila se na zdroj zvuku. Seděl za ní. Jarvis dotčeně odtáhl pohled pryč.
"Když myslíte, slečno Carterová. Poohlédnu se tedy po jiném špiónovi."
Jako kdyby někde jiného sehnal. Ušklíbla se.
"Příště méně nápadněji, prosím."

Zaparkovali v oběžné dráze nejbližší planety a nechali loď unášet gravitačním proudem. Důvodem byl jarní úklid, který byl rozhodnut během hlasování, když už se odpadky začaly měnit v bažinu. V tomto ohledu to bylo první jaro, které za mnohaletého cestování loď zažila.
„A co s těmi odpadky?“ Gamora se obrátila na Petera.
„Vyhodíme je do vesmíru.“
Rocket se zamračil: „Harampádí je tam dost, ale působí jen problémy.“
„Co na to Mlátička?“
„Nechápu, čím připomínám stroj na třídění obilí od stonku.“
Mýval se poškrabal na hlavě: „Má pravdu. Roztřiďte je. Něco z nich vyrobím. Dík, Mlátičko.“
Drax pouze zopakoval svou větu.

Z Billyho pokoje se ozýval podivný hluk a údery, prokládané bojovými pokřiky.
„Co to tam provádějí?“ zdvihla paní Kaplanová oči od čtečky, když se ozvala obzvlášť silná rána. Billyho narozeniny probíhaly rok od roku živěji. Pan Kaplan si na chvíli přestal hrát s rozbitým rádiem a zamyslel se.
„No, znáš je. Asi zase hrají nějakou mlátičku...“
Paní Kaplanová uklidněně přikývla a vrátila se ke čtení.
Za zavřenými dveřmi stála Miss Amerika v bojové póze, vraždu v očích. Část týmu se ji snažila držet zpátky, část ji naopak nadšeně povzbuzovala, v závislosti na míře pomstychtivosti. Loki opět nevydržel při Monopolech nepodvádět.

Plán loupeže byl jednoduchý. Nejprve odlákají pozornost kasína divadlem v hale. Pak se přemístí k trezoru a Daisy se s amuletem neviditelnosti proplíží přistavit auto na smluvené místo, dokud ochranka prohledává kasíno. Trixie mezitím nahackuje trezor a Lorelai ji bude krýt. Perfektní plán - kdyby jedna ze zlodějek neměla vlastní plán, který ovšem nutně nepočítal s úspěšným vloupáním.
Zrzavá Asgarďanka byla profesionálka, ale když jí během oblbování agenta Interpolu vyměnily hbité prsty amulet za tretku, ničeho si nevšimla.
Trixie, kterou v jiné podobě znala většina lidí jako Lokiho, se spokojeně pousmála. V téhle hře byla proměnná, se kterou zrzavá čarodějka nepočítala.

„Pozor, nezakopni o ty dráty,“ proniklo k němu přes zvonění telefonů v místnosti. Přeskočil kabely od elektroniky a následoval dále zdroj hlasu. „Zdá se, že už od rána máme o zábavu postaráno. Který tentokrát, Fredie?“
„Dneska to vypadá na agenty, žádní superhrdinové. Prohráls.“
„Tse. Máš u mě pivo.“
Pozoroval bílou košili s propocenou skvrnou na zádech. Její majitel zaklepal na dveře šéfredaktora a bez vyzvání nahlédl dovnitř: „Šéfe, Parker. Říkal jste, že ho nemáme pouštět do budovy, ale zdá se, že se jeho fotky dost zlepšily. Možná bychom ho mohli poslat do terénu.“
"Ať tam má Avengery i toho pavouka!"

Teddy ležel zachumlaný v peřině a čekal, až se k němu Billy přidá. Tentokrát trvalo čarodějovi převlékání nějak podezřele dlouho.
„Tak co, nepůjdeš už?“ houkl a zvedl se na loktech, aby se podíval, proč ho Billy nechává čekat. Letící polštář hozený kouzlem ho srazil zpátky na postel.
„Ještě se nekoukej!“
„Ale no tak, víš že netrvám na velké večerní. Vlastně vůbec netrvám na jakémkoliv oblečení. Stejně tě z toho zase rychle vysvleču.“
Světlo zhaslo.
„Otázka ovšem zní,“ řekl Billy hlubokým, obřadním hlasem,“ jestli jsi toho hoden.“
V temnotě za postelí se objevilo světélko. Na Billyho nových trenkách zářil fluoreskující Mjölnir.