DMD č. 1. pro 1. 4. 2015. Téma: Na vlastní nebezpečí

Těch dveří bylo snad nekonečně. Vlastně určitě nekonečně ve shodě s obecně uznávanými pravidly o kalhotech času. Chodba, kterou lemovaly (dveře, nikoli kalhoty), se zdála být taktéž nekonečná, ale on měl moře času a celý oceán kalhot. Nakonec se rozhodl. Stanul před jedněmi, dubovými, vyřezávanými a všeobecně dramatickými.
TAK TYHLE? ozvalo se za ním.
Odhodlaně kývl a zálibně pohladil rytinu želvy, nesoucí čtyři slony a placatý svět.
Smrť se usmál.
VÁS ANI NEBUDU VAROVAT, ŽE VSTUP JE NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ. DOUFÁM, ŽE SE TEĎ HODNĚ DLOUHO NEUVIDÍME.
"Já doufám v to samé," odvětil Terry a vykročil.
Do světa a budoucnosti.

Věřit lidem?
Ne… lidem se nedá věřit. Lidé si neváží vlastního života. Lidem se musíme pomstít. Vyhladit je.
Bill Adama stál uprostřed CIC a sledoval dradis. Na něm blikala nepřátelská cylonská loď. Vlastně... už nebyla nepřátelská. Stali se z nich spojenci. Zvláštní, co dokáže krajní situace – nakonec zjistíte, že bez toho, kdo chtěl vyhladit lidskou rasu, nepřežijete.
Hleděl na tváře cylonů a slyšel, jak na něj mluví, ale nevnímal, co mu říkají. Viděl stroje, chladnokrevné věci, které kdysi lidé stvořili, aby se stali jejich zkázou.
Věřit cylonům?
Jeho XO je cylon. Jeho nejlepší přítel.
Ano... ale pouze na vlastní nebezpečí.

"Elizo? Georgie?"
Byl čas na pravidelné odpolední představení. Musel si zjednat obecenstvo.
Bylo přítomno. Vyšívalo.
"Neviděly jste Jane?"
Mimochodem poklepával prsty na hlavici směšně nepotřebné vycházkové hole.
"V knihovně. Za závěsem. Jako vždy," ozvala se zvonivě lhostejně prvá sestřička a nos snad nemohla mít výš.
"Johne, dnes ne. Mamá má strašnou migrénu," spatřila záblesk rozumu ta druhá.
Jenže Master Reed už vyrazil.
"No právě," zavrzal kluzce, než stiskl kliku.
Hůl klapala o parkety na chodbě.
Vřítil se do neznámých vod, do azylu té myšiny, kde mu knihy možná říkaly pane, ale jinak mu neříkaly nic.
Na vlastní nebezpečí? Na její.

Patricij nebyl odvážným mužem. Odvaha vyžadovala jistou dávku... nejistoty.
Byl člověkem, který odvažoval, místo aby se odvažoval. Jeho činy byly dokonale zváženou směsicí účelu, prostředků, načasování a faktu, že nikdy nepokládal otázku, na kterou dopředu neznal odpověď. Jeho otazníky byly zdvořile formulovanými vykřičníky a tečkami. (Jistě, našli se lidé, kteří interpunkci příliš neovládali, ovšem Vetinariho vysvětlení bylo natolik uspokojivé, že až do samého konce svého života už nikdy nic nenamítli. K jakémukoliv tématu.)
Existovala ovšem otázka, na kterou neexistovala odpověď. Položena většinou jedinkrát a to na vlastní nebezpečí.
Vládce Ankh-Morporku zavřel oči a pozvedl k ústům párek od Kolíka Aťsepicnu.

“I want you bareback,” the john says and pulls a thick wad of cash out of his pocket. The man is sharply handsome, with piercing black eyes and an attractively square jaw, but even if he wasn’t - it’s not like me to refuse a paying customer. Fuck my squirming conscience.
“At your own risk,” I nod and lead him to the room. I rent it - as if safety actually mattered.
I don’t know whether to laugh or cry as he pounds into my ass, then spills himself inside.
He’s going to cry once they tell him he’s positive. I did.

Být dítětem s vlastní hlavou je v týhle rodině k vzteku. Zase jí navlíkli do červený, jako by jiná barva na světě ani neexistovala. Prý aby vypadala jako holčička. Zase jí na hlavu narazili čepec, aby jí zakryli vlasy, který si potají ostříhala nakrátko. Holčičce. Zase jí donutili upéct bábovku, i když jí dávno místo kuchyně mnohem víc láká fotbal. Holčičku?! Ten zarostlej týpek jí řekl, ať je hodná holčička a babičce natrhá kytičky, na vlastní nebezpečí. Co je moc, to je moc. Dneska bude červená barvou krve a čepeček umrlčí kápí. A to víno pro babičku si vypije sama.

Hoř ohni hoř
Pádící oř
Potem mrazí
Vaz si srazí
Hoř ohni hoř
Hoř ohni hoř
Jistoty boř
Hodný či zlý
Vstříc šílenství
Hoř ohni hoř
Hoř ohni hoř
Vraha nám stvoř
Za mužem žena
A u úst pěna
Hoř ohni hoř
Hoř ohni hoř
Chaosu koř
Nebezpečí
Výhra větší
Hoř ohni hoř
Hoř ohni hoř
Moci se dvoř
Ta si tě lapí
co chybí - trápí
Hoř ohni hoř
Hoř ohni hoř
Slabého moř
O činu říká
Krvavá dýka
Hoř ohni hoř
Hoř ohni hoř
Do tmy se noř
Za moc je cena
Smrt vyceněná
Hoř ohni hoř
Hoř, ohni!

„Skvěle, jste zpět, Uesugi-san.“
Na doktorově tváři, která se skláněla nad ležícím Yukim, zasvítil úsměv, poté pokračoval v přeříkávání zdvořilostí míšených s celkovou diagnózou.
Yuki na chvilku usnul a najednou se nad ním místo doktora nakláněla Mika.
„Eiri-kun, doktor říkal, že se musíš za každou cenu vyhnout veškerému stresu, jinak tě potká další kolaps, “ říkala, zatímco hladila svého mladšího bratra po vlasech. „Soudím, že by ses měl okamžitě rozejít s tím svým zpěvákem.“ Nikdy nechodila okolo horké kaše.
Yukimu bylo zle. Ale když viděl za Mičinými zády spratka s růžovými vlasy, došlo mu, že tenhle stresor z jeho života nezmizí.

"Upozorňujeme cestující meziplanetární vesmírné lodi Ontzia, že návštěva Země je pouze na vlastní nebezpečí.“
"Pročpak, prosím vás? Dle všech informací nemají žádné protonové zbraně, teleporty ani Estaldium. V civilizovaných oblastech nehrozí mor, černé neštovice ani tuberkulóza. Teorie, jež tvrdily, že na Zemi všudypřítomná voda poškozuje naší pokožku, byly vyvráceny, naopak většina vědců se kloní k názoru, že oxidan urychluje růst drápů a zubů. Četl jsem něco o nikotinu a alkoholu, ale snad si nemyslíte, že bych něco takového strčil do úst."
"Mých pár známých na Zemi bylo a doplatilo na to."
"Co může být nebezpečnějšího než výše jmenované věci?"
"Čokoláda."

Avengers Tower sa ukázala byť palácom futurizmu, chrámom vedy a pravdupovediac zároveň internátom, ktorého obyvatelia zabudli dospieť.
„Čo povieš?“ Tony ho objal okolo ramien. „Máme nového spolubývajúceho?“
Bruce sklopil zrak. „Sme v centre New Yorku, Tony. Ten druhý je príliš nebezpečný-“
Prerušil ho vzdialený rachot rúcajúceho sa nábytku.
„Thor?“ Bruce hádal.
„Thor,“ Tony prisvedčil, a nevzrušene pokračoval: „Vieš, Shrek, zistil som, že na svete sú dve veci, ktoré si ani ja nemôžem kúpiť. Ľudia, ktorým sa dá veriť-“ na okamih sa odmlčal, a veľavravne pozrel na strop, „-a poistenie.“
Bruce sa usmial. Po dlhej dobe mal pocit, že niekam zapadne.