DMD č. 21. pro 21. 4. 2015. Téma: Tepláky a legíny

Poslední dubnový den, kdy už slunko většinou pěkně hřeje, pokud právě nepadají hovňousy s háčky, slaví většina české veřejnosti Valpuržinu noc. To se sejde celá ves nebo nadšenci z města a my dobrovolní hasiči máme o zábavu postaráno.
Na takovou slávu je třeba se patřičně a teple obléknout. Doporučují se pevné boty, nehořlavé oblečení (kdo ví, kdy na koho dopadne hořící koště?) a hojné využití repelentních prostředků.
V tuto noc můžete zažít mnohá neuvěřitelná dobrodružství. Ale nepřeskakujte náš oheň, když na sobě máte tepláky nebo legíny. Jsou ohavné a hoří jako příslovečná koudel u zadních partií. Něco o tom vím...

V legínách se procházím,
a tepláky nacházím.
Nejsou samy, je v nich chlap,
já jsem z toho celý paf.
Vždyť je večer, co tu dělá?
narychlo jsem nahodil
„chytám ryby, hvězda padá
jak když se Ježíš narodil“.
„To se stalo v Betlémě
my jsme přece v Brodu“
hodil úsměv na tlamě
„jdu na ´živou´ vodu“.
Vykročil jsem zvesela,
svižně jako srnka,
takhle, hrát mi kapela
nebo hrací skříňka.
Všade ticho, vystačit si,
s písni na rtech, musím,
občas rukou zatroubit si,
přes dlaň jen tak zkusím.
Hospůdka je otevřená,
musím býti z ticha,
společnost jak opařená,
mě vida ztěžka dýchá…

"Nemyslím-"
"Nechť zvedne ruku každý, koho to překvapilo," zadupal Sherlock netrpělivě na zpráchnivělou podlahu. Zaskřípala.
Anderson zrudnul.
"Stopy jasně ukazují na sestru! Měla sukni a legíny! Shodným materiálem byla oběť uškrcena!"
"Ne, neměla. Byly to tenké tepláky a sukně. Což je sice velkým zločinem proti dobrému vkusu, nicméně takový druh zla není, bohužel," seknul očima po Johnově béžovém svetru a znovu dupnul, "trestný. Je zcela očivi- aaaah!"
Když detektiv další dva týdny strávil trucováním na gauči v teplákách - tom jediném, co přes obě sádry na nohou oblékl - John Watson byl natolik dobrý přítel, aby se nesmál.
Alespoň ne moc nahlas.

Andrea je sice trochu silnější postavy, ale pohledná mladá dívka. Světle hnědé vlnité vlasy si nechala narůst po ramena a když se usmívá, dělají se jí dolíčky ve tvářích. Usmívá se často, oči jí svítí a pusa se jí nezastaví. Ráno vstane, oblékne legíny nebo tepláky a pustí se do práce.
Dneska nachystala tátovi snídani, nakrmila zvířata a teď cosi kutí dole v dílně. Jestli jí zbyde chvíle času, chtěla by se odpoledne zastavit na jízdárně projet trochu Narcise.
Zapomněl jsem jí říct, že odjíždím. Takhle to pro ní bude lepší.
Copak bych ji vůbec mohl ukázat kámošům ve městě?

Oblékl tepláky, nazul si papuče, pročísl několik bílých vlasů, usmál se na sebe do zrcadla a vyšel před pokoj. Šel chodbou až do jídelny.
U dveří jej čekala pečovatelka: "pan Pierce! Dobré ráno!"
"Pro vás, slečno, vždycky Hawkeye." Lišácky na ni mrkl. "Už přišla?" Zeptal se ještě.
"Ne, ještě ne." Odpověděla mu pečovatelka.
Česala si vlasy, pak je sepnula sponkou. Obtáhla rty rudou rtěnkou. Poslední pohled do zrcadla před tím, než půjde na snídani. Leginy ladí vzorem k šatovce. Vše jak má být. Odešla z pokoje.
"Margaret! K snídani je prý tavený sýr. Skoro jako ve válce!" usmívá se Hawkeye.

Výuka zaklínadla Riddikulus v podání profesora Lupina se v Bradavicích stala takřka legendární. Bubáková skříň byla v permanenci a nejčastěji se objevovala Snapeova podobizna. Dokonce vznikla hitparáda jeho skříňových outfitů. Na jejím vrcholu se dlouho držel flitrový oblek ze závěrečné scény filmu Mamma Mia.
Téma módy se ujalo i mezi členy profesorského sboru. První byl samozřejmě Albus v růžovém župánku, Minerva si pořídila tygrované legíny, madam Prýtová se občas ukázala v harémových kalhotách s květinovým vzorem a Hoochová v dresu Chelsea snad i spala.
Chudák Hagrid sehnal ve velikosti 10XL pouze černé tepláky, na které si aspoň vykouzlil emblém pavouka.

Od doby, co Miranda rozhodla, že není psychopat, dovolila jí vstupovat do domu a na přesně určeném místě nechávat Knihu a oblečení z čistírny, se Andy naučila balancovat mezi stolky s květinami a odemykat s efektivností zloděje. Přesto neznala každý kout.
Proč jí například Emily zakázala byť se jen přiblížit k druhým dveřím naproti schodišti? Jaká temná tajemství (ještě) Miranda může mít?
Jednoho večera tudíž podlehla novinářských instinktům.
„Legíny? Tepláky?!“ Stovky a tisíce. Černé. Stříbrné. Žluté. Kytičkované. S koťátky.
„S flitry?!“ Dveře se jí zabouchly před nosem.
„Zvědavost zabila kočku.“
Tělo Andy Sachsové se nikdy nenašlo. Vzdejme hold její památce.

"Rejžo?"
"No?"
"Dostali jsme právě návrh od firmy Nike. Pokud do svého nejnovějšího filmu zapojíme menší reklamu, nabízí finanční podporu. Je tu seznam položek, který tam máme dát."
"Tak ukažte. Hm...sportovní boty, elastické legíny Nike and black a tepláky s nízkým pasem Nike and sexy? Jak to tam máme strčit?"
"Vpravo nahoře je částka, kterou nám poskytnou."
"?!"
Diváci se nervózně vrtěli. Konečně se zhaslo a...
Červená Nikeulka!
Temným lesem právě běží Nikeulka v leginách Nike and black. Náhle se jí do cesty staví vlk s tepláky Nike and sexy. Jak se asi Nikeulka zachová?
Ke konci byl sál prázdný.

Ráno nebylo lepší.
Pohledy nevadily.
Stejně je zakrývala mlha.
Prokletí masky.
Zato si užila doteků.
Hlazení.
Občas na rozkaz.
Jindy jen kvůli poznání.
Rukama místo očí.
Pak se rozešly.
Marně hádala kam a proč.
Než ji maska dovedla ke stroji.
K pásu a stovkám krabic.
Kvůli tomuhle ji přivedl?
Proč to všechno kolem?
Proč nahota?
Proč?
A to nevěděla o "odměně".
Za den dřiny.
Za pot pod maskou.
Dala by cokoli za šaty.
Za vytahané tepláky.
Dostala pásek kolem pasu.
A s tím co bylo na něm...
Stala se pro ostatní až do večera mužem.
Nakonec jí to někdo oplatil.

"... like a tiger, defying the laws of gravity..." zpíval si v duchu falešně a letěl nad chodníkem.
Telefon zavibroval.
"Prosím? Hm. Jo, jasně. Musím? Budu tam. Ahoj."
Na věty delší než krátké neměl v plicích vzduch.
Běžel zpět.
Potkal jiného běžce, sotva zvedajícího nohy z chodníku. Měl na sobě teplákovku s podezřele správným množstvím proužků.
Náš běžec měl na sobě staré kecky a ošklivé kraťasy, proto zrychlil a dlouho nezpomaloval.
Píchalo ho v boku.
Zpomalil na předpokládanou rychlost značkového joggera.
Dohnal krásné a pomalé stvoření v legínách.
"Do psí hadí," v duchu zasupěl a zrychlil.
Píchalo ho v obou bocích.