DMD Bonus č. 5 pro 21. 4. 2017. Téma: Péče kterou si zasloužíme – Parodie

Někdo mu zaklepal na dveře velmi pozdě v noci. Vzal si svojí věrnou pušku a pohlédl skrze kukátko. Osoba za dveřmi měla obličej skrytý pod kloboukem.
"Kdo tam?" zeptal se.
"Přítel z Ameriky."
Věděl, že dělá chybu, ale nemohl si pomoci a otevřel. Vzápětí dostal ránu do hlavy.
"Já ti dám, žes byl v Americe! Víš o tom houby, mohl ses alespoň víc snažit!"
Další rána.
"Kdo sakra jste?" Zoufale se bránil, ale jeho útočník byl silnější.
"Nepoznáváš svého pokrevního bratra? To je mimochodem naprostá kravina, Šárlí!" zvolal Vinnetou a praštil svého autora ještě jednou.
"A to máš za Hitlera!"

Vážený císaři,
obracím se na Vás s žádostí o uznání mého zákonného nároku na pravidelnou penzi, která náleží všem státním zaměstnancům, kteří strávili ve službě minimálně 15 let, což je i můj případ.
Rovněž si dovoluji upozornit, že po jednostranném a nezaviněném vypovězení mé pracovní smlouvy ze strany Galaktického impéria mám nárok na odstupné ve výši trojnásobku měsíčního platu.
Předem děkuji za kladné vyřízení mé žádosti.
S úctou Obi-Wan Kenobi
Císař odložil přečtený dopis.
"Carol, zavolejte mi Vadera," řekl své sekretářce. Pak se znovu podíval na dopis. "Já mu dám, takhle si představuje redukci mzdových nákladů?" zamumlal si pro sebe.

„Chceme zpátky svoje práva!“ ozývalo se ze středu početného shromáždění před radnicí.
„Špehování ve Phoenixu nechceme!“ křičeli chlapi s motykami, lopatami a konvičkami.
„Naše děti nebudou vyrůstat v totalitě!“ znělo z úst naštvaných matek pod vedením vdovy Bourdinové.
„Stop šikaně drobných podnikatelů!“ řvali hokynářka s drožkářem, hrobníkem a sedmi bandity.
„Děkujeme, vypadněte!“ hlásaly transparenty v rukách studentů. Jednu z cedulí držel učitel Bolzano.
Uvnitř radnice opocený Jefferson vyhlížel na ulici.
„Tuhle pozici dlouho neudržíme, šéfe.“
Starosta spláchl kuře Budvarem, mastné prsty otřel do účtenky od hostinského a povídá: „Tak se z toho okna moc nevyklánějte. Ještě je napadne udělat defenestraci.“

Na dnešní hodině Péče o kouzelné tvory opět krmili tlustočervy hlávkami zelí. Všechny to opravdu bavilo. Hagrid jim k tomu vesele vyprávěl o zajímavé stavbě tlustočervých těl a o tom, jaký druh zelí mají tlustočervi nejraději. Prý jim to je jedno.
Draco Malfoy zaujatě poslouchal výklad. Dnes se mu podařilo sehnat toho nejmenšího tlustočerva, což bylo opravdu těžké: na každé hodině totiž soutěžili, komu se podaří tlustočerva vykrmit víc. Ale Draco vlastně nechtěl vyhrát. Ještě, že si na to vzpomněl tak brzy.
"Harry, tady máš nejmenšího tlustočerva. Vím, že jsi chtěl dneska vyhrát."
"Díky Draco. Naučím tě chytat zlatonku, chceš?"

Podle nejnovějšího modelu by volby vyhrálo NE, s heslem Bude hůř! Jejich sázka na negativismus a podpora blbé nálady jim vynáší 28%.
Druhá v pořadí je ČŠŠĎ - Čerti - Škaredí šotci Ďábla s 20%, jejíž program oslovuje zejména satanisty a milovníky diakritiky.
Třetí místo s 13% obsadila KSČM - Kotlík, stan, čutora a maskáče, strana starých trampů.
TRP69 s 8% oslovuje sexuální zvrhlíky - zejména masochisty.
Na pátém místě se 7% se propadly ODS - Ovce dokonale sladěné - strana přísnosti v módě.
Poslední by se do sněmovny dostali KDU-ČSL, Když dojde uhlí - časem spálíme i linoleum s 6%, kteří cílí na bezohledné venkovské domkaře.

Nikdo neví jak, ale všichni to věděli. Dnes se pojede tajný závod! Diváci netrpělivě čekali.
A již se do zatáčky vyřítil vůz překračující maximální povolenou rychlost (která je pro volské spřežení pět mil v hodině). Plešatý vozka zuřivě točil brzdou, volům podkluzovala kopyta, zadní kola vozu se smýkla a těsně minula roh stavení. Přihlížející děti se rozječely, zčásti zděšením, zčásti nadšením. Ani se však nenadály a vůz zmizel za další zatáčkou (za dalšího mocného smýkání). Zůstal po něm charakteristický zápach slámy, mokrého vola a hnoje.
Druhý vůz zastavil mýtný.
Neměl drobné na péči o zdejší cesty.
Tak co sem jede.

Jak to vypadá, v našem světě musíte být hajzl, abyste se měli dobře.
Důkazy? Prosím.
Mistr Severin. Jako pětiletého jej naše stvořitelka strčí do kláštera, kde řádí jistá klika evidentně myšlenkově spřízněná s tím bláznem s pistolí, který málem oddělal pro změnu mě. Pak z něj udělá pochodující konzervu na krev. Potom... Ale co bych se rozepisoval, všichni to znáte. A to si troufá tvrdit, že ho má ráda.
Naproti tomu Thornvald. Mrcha k pohledání, chůze přes mrtvoly je pro něj odpolední procházka. A ona ho nechá roky žít v Bjørkhallenu, v míru a dostatku!
Já se jí na to...!

Pěkné. Úžasné! Skvělé! Ženiální!!! NAPROSTO DOKONALÉ!!! :-))))))
Díky. Díky moc! Kuju! Kukukukujů! Děkuju nastokrát! Děkanec. Plekanec. Veleděkuju. Velemegaděkuju!!!
Umí. Dobře Ty! Úžasně Ty! Superúžasně Ty!! Zase ty.
Polichocen. Tolik chvály! To si snad ani nezasloužím!! Dalo zabrat! Jsem rád, že líbí! Trhni si.
Zajímavé. Poučné. Dobré připomenout. Osvětové. Světové. Solidní. Zázračné! Zbytečné.
Vždy k službám. Ráda poučím. Jsem učitel. Tohle jsem prostě musela! Neodolal jsem. Odolal jsem. Odolena voda.
Zavidím! Nezávidím! Kachna! Kachnička! Dvě kachničky. Deset kachniček! Krkavec! Krk!
Není co. Je co. Chytám. Udělám si k večeři. K snídani. K jídlu. Zahodím.
Upozorňuji, že drabble má 101 slov!
Do háje!

Péče v tomto zařízení je vskutku dokonalá.
Skvělá nemocnice!
Útulné pokoje, kde je radost stonat. Dokonalé soukromí, minimum spolupacientů, nikdo a nic vás neruší, můžete dokonale nabírat tolik potřebné síly.
Pohodlné postele, samozřejmě. A vůbec skvělé vybavení, elegantní a funkční, kampak se na něj hrabe vybavení jakékoliv domácnosti!
A strava! Strava v téhle nemocnici, to je prostě sen!
Zkrátka naprosto dokonalá péče. Odborný vlídný personál, ke každému z nás přistupuje individuálně a každému věnuje dostatečné množství času. Pan doktor důkladně každého vyšetří a má starost, aby snad Probůh nepřehlédl nějakou maličkost! Jo, na doktora Grünsteina budeme skutečně ještě dlouho vzpomínat.

„Zlato! Dneska si uděláme romantický večer,“ zvolala Dana, když odhodila klíče do misky na botníku. Dveře zaklaply.
„Opravdu?“ ozval se z obýváku Donnie Pfaster. „A copak budeme dělat?“ políbil ji na uvítanou.
„Dneska tvoje vlasy krásně září... budu ti je snad moct umýt?“ zeptal se dychtivě.
„Ale kdepak, koloušku,“ usmála se Dana. „Dneska mám něco mnohem lepšího.“ Šla za ním do obýváku. Zabořila se do měkkého gauče a skopla z nohou lodičky.
„Masáž chodidel?“ Donnie vypadal zklamaně. Byl přesvědčený, že Dana si zaslouží lepší péči.
„Ale ne, ty hloupý... budeš mi moct ostříhat nehty na nohou!“
Donniemu se rozzářily oči.