DMD č. 25 pro 25. 4. 2011 Téma: Čichni si!

Fandom: originální
Subjektu podán extrakt dobré nálady v osvěžovači vzduchu s vůní levandule. Funkční.
Subjektu podán extrakt rozmrzelosti v černé kávě. Funkční. Vedlejší účinky – migréna.
Subjektu podán extrakt zamilovanosti v malinovém džemu. Funkční. Vedlejší účinky – ztráta pudu sebezáchovy, svatba.
Subjektu podán extrakt žárlivosti v dršťkové polévce. Funkční. Vedlejší účinky – psychosomatický žaludeční vřed.
Subjektu podán extrakt zuřivosti ve špinavém prádle. Funkční. Vedlejší účinky – ztráta sebeovládání, pád manželky ze schodů.
Subjektu podán extrakt tíživého smutku ve smuteční kytici bílých lilií. Funkční. Vedlejší účinky – nekontrolovatelné výbuchy pláče, výčitky svědomí, noční můry.
Experiment ukončen. Subjekt si sám nadávkoval extrakt odvahy v kubánském rumu. Vedlejší účinky – sebevražda.

Fandom: středoškolské zápisky z literatury
Poznámka: Kdo pozná odkazy na díla, má plus.
Varování: tématu se dotýká jen velmi okrajově, pochopím, když bodík nedostanu.
Intimní oslovení přesličky naznačují autorův silný vztah ke květinám.
Hlavním hrdinou díla je rudlík, potýkající se s existenciálními problémy po ztrátě živnosti.
Parodické dílo obsahuje odkazy na jezuity, zednáře a tisíc slonů. Dan Brown ho poté bohužel vzal vážně a přepracoval.
Podle konotací v názvu jeho díla se dá předpokládat, že Karel Čapek měl rád cider.
Hrdina se stal duševním mrzákem po absolvování traumatického zážitku v dětství, kdy mu před očima řezník zabil potkana. („Na, čichni si, tu máš myšičku“) Přirovnává se k hlodavci a nechce sebe sama vidět v takové situaci, proto se do role potkana snaží dostat ostatní.

Fandom: originální (pro mě velmi osobní)
Poznámka: První obraz je hráz Orlické přehrady v Solenicích. Druhý
obraz se váže k obci Orlické Zlákovice, která je Orlíkem kompletně
zatopená. Když je málo vody, špička místního kostela vyčuhuje nad
vodu. Třetí obraz je inspirován jakoukoliv fotovoltaickou elektrárnou,
kterou dnes potkáte prakticky kdekoli. Čtvrtý obraz je je větrná
elektrárna Mravenečník (ve skutečnosti je blíž k Medvědí hoře) v
Jeseníkách. Beton, kosti a sny jsem si vypůjčila od Pavla Renčína
(název jeho sbírky povídek).
"Čichni si," řekl beton. Masa vody se valila pod nohama a prehlušovala
hučení vodních turbín.
"Čichni si," zaskřípala věž kostela a vůně spalin prořízla vzduch,
když kolem projel motorový člun.
"Čichni si," pronesl panel nehybně spočívaje na ocelovém sloupku.
"Čichni si," zavzdychal ocelový stožár a lopatky se zmučeně otočily. V
dáli se zaleskl nejvyšší vrchol překrásných hor.
"Co cítíš?" ptali se svorně. "Les, trávu, vzduch?"
"Ne, jen beton, kosti a sny..."
"Tak voní ekologie!" zahřímaly obří výdobytky moderní doby.
"Ne, to není ona! Její vůni znám! Tohle není ona!" křičela jsem na ně.
Tenhle zmar, tenhle terorismus nemůže být ona...

Fandom: historie plus realita (poslední věta se zakládá na údajném výroku dotyčného)
Vybavoval si všechny ty vůně naprosto jasně. Nezaměnitelnou směsici vůní, které sice necítil už dlouhá léta, ale nyní, v době, když už mu nezbývalo dohromady nic víc než vzpomínky, se k němu vracely.
Lístky a kůra křovin, které vytvářejí porost makchií, bylinky rostoucí pod nimi. Nasládlá bazalka a ostřejší tymián, výrazná levandule, rozmarýn, citrónová vůně verbeny, vavřínové listí, jalovec a nespočet dalších rostlin. K tomu vůně horké země i skal rozpálených sluncem, borovicové jehličí z hor, závan svěžího, slaného vzduchu od moře.
Ano, Napoleon Bonaparte si byl jistý, že by svůj rodný ostrov Korsiku snadno poznal i se zavřenýma očima.

Valdemar byl několikrát svědkem nečekaných Vilémových reakcí, když přinesl čerstvě uloupená jablka: nenadálou touhu, náhlé mlčení. Lesk v očích, jako by se v nich odrážela jejich šťáva.
Když v zimě uviděli borovici, Vilém se zarazil a obešel ji obloukem. Valdemar si tajně utrhl větvičku a přičichl k ní. Voněla létem… Zahodil ji dřív, než si jí Vilém všiml.
Vyhýbal se vínu. Až na několik výjimek, kdy se Vilém vracíval pozdě a uléhal sám, víno nikdy nepil a sedal si na opačnou stranu ohniště.
Na jaře našel Valdemar Viléma klečet opodál. V dlani, ruka se nepatrně třásla, suché kvítky vřesu. Přičichl.

fandom: Fables/Mýty
Před několika minutami Bigby Wolf zjistil, že se nachází uprostřed hlubokých lesů a naprosto netuší, jak se tam ocitl. Teď stojí u stanu, který zřejmě sám postavil. Jeho zatraceně vyvinutý vlčí čich mu prozrazuje, že uvnitř spí žena, kterou miluje. Dobrovolně by s ním nikdy nejela. Na pohádkové zázraky nevěří, zato na vražednou lest je to uvěřitelné až dost. Ze stanu vyhlédne černovlasá ženská hlava a Bigbyho udeří do nosu nový pach. Jeho pach. Musel ji objímat, musel ji líbat, musel ji milovat - a vůbec nic si nepamatuje! Tomu, kdo ho připravil o vzpomínky, roztrhne hrdlo. Jestli odsud vyváznou živí.

„Čuchni si!" nastrčil Grimpo Joeovi před obličej zaťatou pěst. „Čuchni si! Smrdí krchovem, he?"
Joe zhluboka nasál oběma nozdrami. „Cítím alkohol a špetku dubového aroma, ano, docela určitě whisky. Dále silný závan starého potu a vepřového sádla, což bych shrnul slovy nedostatečná hygiena. A ještě," přičichl znovu s přivřenýma očima, „štiplavou vůni kovu s jemným buketem spáleného střelného prachu.
Oproti tomu krchovy," pousmál se, „mívají nejčastěji charakteristickou vůni složenou z květinového tónu lilií, kořeněného tónu chvojí, jemného tónu škvířícího se vosku, a konečně zemitého tónu vlhké hlíny.
Zkrátka, vůbec žádná shoda.
A nyní, mohl bych prosím dostat svou sklenici limonády?"
> (Limonádový Joe) 

Tak jsem si dneska opět přečetla Farmu zvířat a cosi mi nedalo, abych si nedomyslela ještě kousek. :)
Fandom: Farma zvířat
„...Soudruzi, tady to páchne! A víte čím to páchne, soudruzi, víte to?“ kvičel Pištík na celý dvůr, až se mu třáslo všech pět brad. Zvířata stála rozestoupená kolem něj a se sklopenýma ušima naslouchala.
„Zradou a podlostí. Což se neslučuje s principy animalismu! Ten ohavný puch je všude kolem vás...“
„To ty páchneš!“ zaržála rozčilená Molina, která ještě dnes z domu cítila pach alkoholu. „To prasata se neslučují s principy animalismu. Soudruzi, za Boxera!“ divoce ze sebe vyrazila a srazila prase kopyty. Ostatní zvířata se k ní přidala a společnými silami vyháněla prasata z farmy za sborového zpívání Zvířat Anglie.

fandom: Sherlock Holmes (BBC)
pozn. aut. č. 1: předchozí drabble můžete nalézt zde: první, druhé, třetí a čtvrté
pozn. aut. č. 2: věnováno Danae, Salome, Profesorovi, Saphiře, Keneu, ioannině, Terdě, hidden_lemurovi, Peggy a Kleio. Děkuji za komentáře.
*
„V hodině literatury se stále vymlouvá na zápach a otevírá okna.“
„Nejspíš nemůže literaturu ani cítit.“
„Se spolužákem Gregorym Lestradem hraje infaltilní hry, např.: Na policajty a zloděje nebo Slepý detektiv.”
„To je příprava na budoucí povolání.“
„Při běhu na 200 m běžel 2000 m až domů.“
„Chtěl za sebou mít i běh na 100, 1500 m a sprinty.“
„Když ve školní jídelně vařili zelí, pokusil se evakuovat celou školu před nebezpečnými výpary.“
„Konečně pochvala! Jsem na něj hrdý!“
„Přišel v tmavých brýlích vymlouvaje se na opici.“
„Chováme kočkodana.“
„Nepřinesl referát o Mikuláši Koperníkovi.“
„Kolem Koperníka se snad netočí svět.“

Bylo líné sobotní odpoledne. Libor seděl už od rána u počítače. Posledních pět minut zápasil s bandity v Temném hvozdu a šlo mu to skvěle.
Honza za jeho zády nespokojeně mlasknul, ale neříkal nic. Objal jej zezadu kolem pasu a řekl: „Pojď se na něco podívat.“ A aby vzbudil u přítele zájem, zašeptal mu ještě do ucha pár neslušností.
To fungovalo. Libor na příkaz poslušně zavřel oči a nechal se odvést z pokoje.
„Čichni si,“ nakázal Honza.
„Fuj! Co to je?“ zakuckal se Libor.
„To, můj milý, je kočičí záchod, který si měl dnes vyčistit. Můžeš se dát do práce.“