Utajený

Fandom: Ten asi všichni znají, takže moc "originální" není.
Rozpoutání rvačky v přecpané tramvaji byla hračka. Koriandr však nepočítal s tím, že bude její součástí. Než se nadál, srazili ho na podlahu, dupli mu na ruku, bodli deštníkem a kdosi mu sebral boty!
Nakonec ho vyhodili (naštěstí otevřenými) dveřmi ven.
Koriandr si se zaúpěním stiskl naražený nos.
Klobouk se mu odkutálel do křoví u silnice. Koriandr se pro něj chtěl odbelhat, avšak cestu mu zablokovala jakási kolemjdoucí babča.
„Mladíku, to se musí zamáčknout,“ sdělila mu vlídně a z kabely vytáhla obří nůž.
Koriandr se dal na kulhavý úprk.
Když se vrátil domů, přihlásil se dobrovolně ke službě u kotlů.

Fandom: crossover HP a někdo, koho nemůžu na začátku jmenovat
Poznámka: Autorská práva k nápadu a zejména poslední větě patří Calwen - díky za ně. Je to taková ptákovina, že jsem prostě nemohla odolat :-)
To snad není pravda, ten pitomej kluk to zase přežil. To je na h…, takováhle práce. No nic, tak znova.
Zkusil jsem to přes city a přednesl několik pádných argumentů, ale poštvali na mě obra. Pche. Taky jich mám pár v rukávu. Ehm, v lese.
Pak se to ovšem zvrhlo. Obecně mám slovní přestřelky rád, ale ty bláboly, co z Pottera padaly tentokrát, se fakt nedaly poslouchat. Tak holt Avadu…
V tom se dav rozestoupil a objevila se známá zrzavá kštice. A sakra. Tohle už smysl dávalo.
„Tome, končíš,“ houkl Potter. „Ty máš sice čáry, ale já mám Chucka Norrise!“
----------------
Chuckem to začalo, Chukem to končí - mé první drabble pro DMD byl rovněž crossover HP/ChN, tak jsem usoudila, že to bude taková pěkná tečka za tímhle dubnovým mejdanem :-)

Fandom jasný zo záveru
„Mňam... čučoriedkový koláč...“ zbožne pozerali na susedkino okno. „Počuj, kamarát... Teda skôr kolega... pretože ťa nemám rád. Ty ma ale máš rád a to je hlavné... Dostal som chuť na koláč, ale nie som tak šikovný, rýchly a pružný ako ty... Som taká guľa. Tebe sa to podarí, pretože si frajer...“ Súhlasné prikývnutie. „Výborne, prines ho a ja sa s tebou rozdelím. Dám ti vylízať tanier... možno...“ Prikyvovanie. „Tak bež... frajer...“
Kolega skočil na rímsu. Vybehla suseda s metlou. Zabehli za dom.
„Psíky sú vážne sprosté,“ zaškľabil sa Garfield. „Chudák Odie... zasa musí utekať naprázdno...“ A pustil sa do koláča...

fandom na konci...
Utkvělý pocit, že něco je špatně. Sžíravé pochyby o vlastní existenci. Mučivá touha po změně. Zoufalé hledání cesty. Hluboká beznaděj z neúspěchu.
Pak přišla ta žena... Mohla říkat pravdu? Měl jí uvěřit? Je toto řešení, po kterém pátral?
Váhal... Jeho současný život byl pochmurný... ale poskytoval mu určité jistoty.
Toužil po změně a stejně intenzivně se jí obával.
Probudil se a cítil se... jinak. Nic si nepamatoval. Nebo snad... Ne, to je nesmysl, to se mu muselo jen zdát...
Pomalu zvedl ruku a vzadu na hlavě si nahmatal otvor. Něco se definitivně změnilo. Jen si nebyl jistý, jestli k lepšímu...
............
Fandom: Matrix

Fandom: pochopíte na konci
Poděkování: velmi, velmi, velmi děkuji Dangie, která mi vymyslela konec.
Věnování: pro talí, protože jsem ji svými dotazy neustále oddalovala od vlastní tvorby.
„Jsi tak krásný,“ vzdychla herečka. Zatoužila mu padnout do náruče. Cokoliv by mu dovolila, jenom aby mohla být s ním. Utápěla se v modrých očích krásného prince.
Ubohá Sibyla Vaneová…
***
„Jsi tak krásný,“ vzdychl malíř. Bolestně toužil dotýkat se krásného těla. Hladil by jemné kontury, stačilo kývnout. Věděl, že krásný princ tuší o milostné podstatě jeho přátelství. Nemohl si pomoci. Setkal se s ideálem.
„Budete mi zase stát modelem?“ šeptal. „Nesmíte mě odmítnout. Zničil byste mi tím život…“ Utápěl se v modrých očích.
Ubohý Basil Hallward…
***
„Jsem tak krásný,“ vzdychl krásný princ. Utápěl se ve věčném mládí.
Ubohý Dorian Gray…
---
Fandom: Obraz Doriana Graye

„Táto práca bude pre teba tá najvhodnejšia,“ dohováral otec synovi. „Určite ju dostaneš...“
„Neviem sa dočkať...“ zamrmlal.
„Teraz pôjdeme za tým pánom. Musíš naňho spraviť dojem, presvedčiť ho...“
„Nechcem robiť dojmy... chcem...“
„Nehovor o svojom sne! On ti neuverí, že chceš robiť dobré skutky...“
„Ale ja ich vážne chcem robiť...“ oponoval zamračene.
„Pozri sa na nás! My sme stvorení na niečo iné. Prácu v spaľovni zvládneš bez problémov...“
„Pochybujem...“
„Určite. A daj si to z hlavy dole...“
„Nedám...“
„Aaa... Hapčí...“
Otec si kýchol. Z úst mu vyšľahol plameň. Zapálil novinový stánok. Syn sa vrhol k hydrantu...
„Aj tak budem požiarnikom!“
Fandom Dráčik Soptík