DMD 2010

Na prvním místě děkujeme vám, ó úžasně tvořivé a talentované autorky a autoři! Když nás poprvé napadla myšlenka Dubnu měsíce drabble, ani ve snu jsme nedoufaly v tak úchvatnou, bohatou, inspirativní akci, plnou radosti z tvorby a upřímného povzbuzování (a taky trochy toho šílenství, které dubnem provívá). Vy jste z této challenge udělali třicetidenní svátek, druhé Vánoce a prasečí hody. Moc vám za to děkujeme!
Na druhém místě děkujeme hlavním organizátorkám Nifredil a KaTužce. Věrné své pověsti jste odvedly neuvěřitelně kvalitní a profesionální práci a zároveň jste osvědčily i pružnost a radostného ducha, které jsou při šílené akci tohoto typu nezbytné. Za hodiny strávené na DMD vám moc děkujeme - svou vděčnost vám snad budeme moci dosvědčit i jinak než slovy, i když stále jen velmi symbolicky.
A děkujeme také Avevě, která se zcela nezištně ujala tvorby fandomového seznamu drabblat. Díky ní jsme mohli s vyvalenýma očima sledovat, jak širokého záběru jsme všichni schopni. Ona má také na svědomí grafickou úpravu vašich současných i budoucích odměn. Její tvořivosti budiž sláva!
Ovšem nemyslete si, že tím to končí! Během dneška či zítřka se vám svěříme s dalšími plány - zůstaňte na příjmu!
První odměny vás čekají již tady - Aveva vytvořila čtrnáct ikonek a dva bannery, kterých může užívat každý, kdo v DMD napsal alespoň sedm drabble. Jako bonus najdete na konci i ikonku patnáctou, která je naopak určena těm, kdo se nezúčastnili letos - ale příští rok to určite napraví ;) Vyberte si, jaké se vám nejvíc líbí, a noste je na svém webové prostoru s hrdostí. Zasloužíte si je!

... a koneckonců proč ne, žejo.
Fandom: DMD
Téma: Poslední hodinka (podruhé a nesoutěžně)
Přišel čas udělat pořádek.
Spiderman se kasá na Supermana, Jakub Vandrovec vymítá Jokera. Sedmnáct identických Spocků analyzuje starobylý klíč, který přinesla Bábi Zlopočasná. Vlaštovky plachtí s Vlkem Larsonem a Jack Sparrow neférově vyfoukl loď Černému Korzárovi. Lassie honí Garfielda. Za chvíli běží zpátky, tentokrát prchá ona. Dva různí kapitáni Nemo se hádají, který z nich je ten pravý. Denis, Postrach ulice, dokazuje, že i toaletní papír může být oblíbenou hračkou. Trpaslíci se množí geometrickou řadou. Továrna na Absolutno má polední pauzu. Napořád.
Nevyužité nápady.
Vteřinová ručička tiká.
Nemilosrdně shrábnu papíry a smetu je do zásuvky.
Za pár minut bude
KONEC

Fandom: Originální
Varování: Obsahuje klišé. :) Schválně, protože život je občas klišoidnější než fikce.
Poznámka: Navazuje na A.24/6, Tři. Jedna a dva., Kdy času neubývá a Ráno, O přednáčce psaní, Seminárka.
Na tuto drabble z května navazuje drabble (pravděpodobně odehrávající se v září): Grammatica.
„Hned jsem zpátky, počkej tu,“ zašeptal Daniel Ondrovi do ucha, jeho vlastní horký dech mu rozehřál tváře. Ondra se zachvěl.
Daniel se zvedl z prosluněné trávy utajeného petřínského svahu, skrýval se za nevzhledným staveništěm, a proto byl i na prvního máje opuštěný. Za zatáčkou se dal do běhu. Brzy našel, co hledal. Věděl, že tu rostou i mezi stromy.
Ondru uviděl ležet na břiše, hlavu měl skloněnou nad knihou. V ruce držel tužku a snad na každém řádku cosi podtrhával.
„Vydržíš odstavec?“ zavrněl Ondra.
„Mmm.“ Daniel se něčím měkkým dotkl jeho vlasů.
Pomalu zavíral knížku.
Daniel mu podával fialový tulipán.

Fandom: hry na hrdiny
Poznámka: Vracíme se ke kořenům!
Bylo časné, svěží, jiskřivé ráno. Na stéblech trávy se třpytila rosa a bylo ticho. Drobný, pohledný, asi šestnáctiletý chlapec stál u vrat do dvora a nejistě pomrkával do oslňujícího slunce. Z okolních zdí šla pára a některé kameny se trochu tavily.
Chlapec pohlédl k vratům, které se trochu pootevřely, a rozpačitě prohlásil: "Trapas. Sem ten fajrból trošku přepálil."
Z vrat se vysunula půlka postavy barbarského válečníka oděného skoro jen do zbroje a titěrné bederní roušky. Otřel si pot s čela a zaječel: "Zbláznil ses? Vždyť nás chtěli jenom zabít!"
Na protější zdi chladlo šest temných skvrn ve tvaru lidské postavy.

Milí čtenáři, Severusovy nosní dírky jsou si vědomy toho, že všichni čtenáři už delší dobu zoufale kvílí, ba chtějí spáchat sebevraždu, protože zmíněné nosní dírky už dlouhou dobu nic nenapsaly. Ale protože je svátek práce, tak se rozhodly pracovat i ony a přinášejí Vám toto drabble, které, jak si možná všimnete, obsáhlo nejen téma v názvu, ale ještě i několik dalších témat. Kdo je všechny najde, dostane bonbón. K vyzvednutí u Severuse Snapea v konzultačních hodinách.
Oblíbená hračka
Nikdo by tomu nevěřil, ale i on měl svou oblíbenou hračku. Nejčastěji tomu vábení podléhal o polední pauze. Ale také se k tomu dobře hodilo nedělní ráno. Dříve si dával pozor, aby byl v místnosti sám, poslední dobou ale studenti byli čím dál hloupější a on pořád nervóznější, a tak už někdy neodolal ani na veřejnosti – třeba ve Velké síni nebo dokonce ve třídě.
Vždycky, když to na něj přišlo, vzal ho do ruky, nejdřív ho pohladil a pak už jen tiskl, kroutil a tahal… až…
„Severusi!“ zakvílela Hermiona, „ty sis ten knoflík zase utrhl! Kdo to má pořád přišívat!"

Téma: Nečekaný příchod Garryho Stu do děje
Fandom: Originál – Profesor von Drak
Poznámka: A máme tu poslední drabble ze světa profesora Daniel von Draka.
---
Sbírky byly toho dne neobyčejně tiché. Cestou pro mapu zažívacího ústrojí neslyšeli Daniel von Drak s Lenkou S. nic hrozivějšího než zaskřípění parket pod nohama. Přesto to kantorku neuklidňovalo. Necítila se dobře.
Procházeli kolem pootevřeného okna. Lence se zatmělo před očima. Točila se jí hlava. Rozhodila ruce v marné snaze zachytit Danielovu napřaženou paži. Padala.
Když se probrala z mrákot, kolega se nad ní skláněl s podivným výrazem.
„Kdo tu zpíval?“ ptala se zmateně.
„Nikdo. Kolegyně, vy jste samomodruhá?“ zajímalo Daniela.
„Ne, proč?“
„Protože tohle,“ kývl Daniel k neobyčejně pohlednému stvoření, „si říká Apolinář a zachraňuje to pouze těhotné ženy.“

Téma: Co není v hlavě, musí být v nohách.
Fandom: Avevina totalita
Věnování: sice trošku se zpožděním, ale přece, všechno nejlepší, Ave!
Ministra školství proběhla dlouhou chodbou plnou dveří. Mířila samozřejmě až to těch nejvzdálenějších. Chtěla do dveří vtrhnout jako velká voda, ale na poslední chvíli si uvědomila, že občas je potřeba zachovávat dekorum. Nakráčela elegantně do zasedací místnosti, usmála se na totalitní elitu. Okolo stolu sedělo na fialových židlích zase o pár lidí víc. Hlavně přítomnost adoptivní dcery dělala ministře vyloženě radost. Dobře si s Povrchní cenzorou vybraly.
„No a nyní prezentace,“ kývla diktátora.
Ministra školství zbledla. Prezentace se válela na stole v její kanceláři.
Protočila oči a nešťastně vzdychla. Takže si tu dlouhou chodbu proběhne ještě dvakrát…

Téma: Co není v hlavě, musí být v nohách
Fandom: Originální
OSOBY
Slimák1
Slimák2
PRVNÍ DĚJSTVÍ
Mýtinka v lese
SLIMÁK1: (šustí po trávě) Hm… Ještě ne.
SLIMÁK2: Dále, bratře, ještě dále, pod stromy.
DRUHÉ DĚJSTVÍ
Kraj mýtinky, klobouk velkého hřibu
SLIMÁK1: Je moc nacucaný. Ten mi nechutná…
SLIMÁK2: Nezoufej, někde to tu bylo… (plazí se po houbě)
TŘETÍ DĚJSTVÍ
Spodní strana klobouku houby
SLIMÁK1: Říkal jsi hlava! Ale kde je? Chci svou večeři z hlavy! Další den bez večeře nepřežiju!
SLIMÁK2: Pod kloboukem není hlava?
ČTVRTÉ DĚJSTVÍ
Noha houby
SLIMÁK1: (okusuje nohu) Fuj! (plive)
SLIMÁK2: I z nohy určitě získáš sílu! (jí)
PÁTÉ DĚJSTVÍ
Pod houbou
SLIMÁK1: (umře)
SLIMÁK2: Bratře! (usne)

Fandom: Bjørkhallen.
Poznámka: Když poslední místní drablík, tak z hodně dávné historie, z doby, kdy se teprve stavěl hrad.
Díky všem, komu se moje skromné výtvory líbily - a díky všem, kdo jste sem psali, byla to super legrace.
„Tento brod je můj. Dejte mi, co nesete, nebo vás sním.“
„Neodolatelná nabídka,“ ušklíbl se Einar. „Ale poslyš, mám lepší.“
Troll naklonil hlavu a zamyšleně zvedl jedno kamenné obočí. Čekal boj nebo útěk, jen vyjednávání ne.
„Pronásleduje nás jeden kněz – víš přece, křesťan, cizí v téhle zemi, nesnáší nás čaroděje stejně jako vás trolly. Rádi bychom se ho zbavili. Nech nás projít, schováme se na protějším břehu. Až se přiblíží, já za ním zmatu cestu, Ingrid rozbouří řeku – a je tvůj. On, jeho družina i všechno, co nesou.“
Dohodnuto, provedeno.
Později na tom místě postaví pro trolla pěkný kamenný most.

Fandom: originální + (literární) historie (ne, neumím napsat nic s normálním fandomem. :D)
Poznámka: Skončím tak, jak jsem začala, chí. ;)
Věnování: Pro všechny, kteří si rádi četli moje drabbles. Mám vás ráda a děkuji moc.
---------------------------------------------------------------------------------------------
Mladý panoš si smutnýma očima prohlíží svůj obraz v hladině jezera. Oudy spíše co čtyři tenké čáry, tělo střízlíka.
Bázlivě se otočí, když zaslechne kroky v písku. Ale vida svého mladého pána, udatného již rytíře, váhavě se usmívá.
„Co tak smuten, příteli drahý?“ táže se rytíř.
„Nedorostu pro brnění, pane. I vítr mě porazí.“ Klopí svůj zrak rozpačitě.
„Snad proto, abych toto mohl učiniti,“ vece rytíř a panoše do náruče uchopí. Poté nebratrsky na ústa ho líbá…
Spisovatel vytrhne se ze sna. Pod hlavou rukopis Amise a Amila. Ach, kéž by své city i v románu takto opravdově vyjádřiti směl.