DMD č. 12. pro 12. 4. 2014. Téma: Malí a oškliví

Nikdy jsem nechápala nakukování do kočárků a jásavé "vy máte ale krásné miminko!" Většinou jsem v takových chvílích uvažovala nad duševním zdravím vykřikujících a vhodností navštívit očaře. Pak se mi narodila dcera a já v ní viděla nejhezčí miminko na světě. "Už v té mateřské slepotě taky lítám," říkala jsem si, "asi je to přírodní obranný mechanismus, abychom je za ten řev nezakously". Potom se narodil syn a já si mohla oddechnout - nejsem slepá. I já jsem viděla, že z té řady malých a ošklivých na bečárně byl on ten nejškaredější. Naštěstí to dopadlo jako v pohádce o ošklivém káčátku.

"Víte, o kom si myslím, že je právě teď nejhusnější holka v lese?" Thranduil zabubnoval prsty o svůj trůn. Ostatní elfové napjatě poslouchali.
"Thorin Pavéza. Víte, co bych mu dal na stupnici od jedné do desíti? S jedničkou jakože nejhnusnější," upřesnil pro ta tupější špičatá ouška a přejel si oběma rukama po hladkých tvářích s výrazem nemilosrdného soudce.
"Dal bych mu... osmičku. Osm a půl nanejvýš - určitě ne přes 9,8! To ty vousy, chápete, ale bez nich zase-" Odmlčel se a v agónii se praštil zátylkem o vysoké opěradlo. "Ale všichni jsou malí a oškliví, rozumíte? Přiveďte mi Pavézu!"

Byl to trpaslík. Nikdo to nemohl popřít.
Byl zohavený. Zachránil svému synovci království.
Byl ze vznešeného rodu. Který nenáviděl.
Byl to vrah. Každý musel, aby přežil.
Měl zabít krále. Zatraceně moc si přál to udělat.
Zabil svého otce. Kuší.
Byl inteligentní. Jeho mečem byla kniha.
Byl vyděděnec. Nic jiného být nemohl.
Byl druhý syn. Svého bratra měl rád. Sestru ne.
Byl ženatý. Jeho manželka byla dítě, dcera zrádce.
Byl odvážný. Když musel.
Byl pobočník. I správce kanalizace.
Platil své dluhy. Z povinnosti rodu.
Hýčkal si své děvky. Možná až moc.
Byl Tyrion Lannister. Ale o něm možná nikdo píseň nezazpívá.

Vlastně proti nim nic neměl. Bral je jako cosi neviditelného, součást vybavení domu. Jistě, byli malí a oškliví, zároveň však dobří a věrní služebníci. Až na Dobbyho, pochopitelně.
Tunky, nejstarší ze skřítků náležejících rodu Malfoyů, mu tehdy přišel za všechny znovu slíbit bezpodmínečnou poslušnost a omluvit se za chování toho proradníka, který uvrhnul hanbu na poctivé domácí skřítky.
Dlouho mu byli lhostejní.
Jednou měl Temný pán obzvlášť příšernou náladu. Lucius schytal několik sérií kletby Crucio. Věděl, že nemá sílu se přemístit na Manor. Když lusknul prsty a okamžitě se před ním objevil Dinky, poprvé k těm drobným stvořením pocítil vděčnost…

"Musíme zaletět na Tatooine," nechala se slyšet Tess hned u vlezu do lodi, když po týdenní misi vyzvedávali klony. "Potřebuju koupit pár nových velbloudů."
Kloni nechápali.
"Myslí novou vyvažovací hřídel," vysvětlovala Lea.
"Ta stará už tam drží jen na jedijský slovo," dodala Tess. "Půjdeš se mnou nakupovat, Fixere. Máš radost?"
Klon s přezdívkou Fixer se příliš radostně netvářil.
* * *
"Okradli stařenku!" úpěla po návratu Tess.
"Kolik to stálo?" zajímala se Lea.
"Dvě stě tisíc kreditů," odpověděl za Tess Fixer.
Lea vytřeštila oči. "Za jednu hřídel?"
"To by si od těch Jawů nesměla koupit ještě laserové dělo."
"Okradli stařenku!" úpěla dál Tess.

„Nechoď k vodě, vezme si tě güije,“ strašívají kubánské venkovanky své děti. Dobře dělají, protože güijes jsou cháska úskočná, zlomyslná a občas opravdu nebezpečná.
Říká se, že je kdysi přivezla portugalská otrokářská loď v hliněném džbánu z Afriky. Džbán se na břehu rozbil, güijes se rozutekli do hor a usadili se v říčkách a jezírkách.
Güije vypadá jako malý křivonohý černoušek s velikou hlavou, obrovskýma očima a přeostrými zuby. Pozor na něj! Krade jídlo, provádí ošklivé žertíky, které pro člověka můžou skončit zle. Má slabost pro hezké ženy. Šeredkám však při máchání prádla kalí vodu, dokud je od potoka nevyžene.

Matylda trpěla hlady. Všechno mlíčko, které jí paní nechávala, mizelo během noci pryč z mističky. A to všechno kvůli drakovi, který se usadil v přilehlých horách. Měl spoustu zlata, které naprosto legálně získal podle práva silnějšího. A desítky nejrůznějších individuí se rozhodly aplikovat tuto právní normu i na něj.
Bohužel cesta k horám vedla přes statek, kde Matylda hladově mňoukala.
„Už jdou,“ pomyslela si, když uviděla malé šotky. Trpaslíci plánovali odnést zlato do chodbiček, kam se drak nedostane, přičemž následně měl explodovat vzteky.
Drak se dožil stovky let a stále v horách dlí, kočka snědla trpaslíky, v jejím žaludku tlí.

„Co se tu poflakujete?“ prskal na vesničany, kteří přivezli do tábora čerstvou zeleninu.
„Slídíte, co? Táhněte, odkud jste přišli!“ dostával se do ráže, když si ho ti dobří muži mlčky měřili pohledem.
„Franku, tihle jsou na naší straně,“ snažil se vysvětlit Hawkey.
„A jsou tu doma,“ doplnil B.J. „To my bychom měli táhnout…“
„Tsss. Co když jsou to špióni?“ měl Frank jeden ze svých paranoidních záchvatů. „Já jim nevěřím. Vypadají všichni stejně. Jsou malí, oškliví a neumí anglicky!“
Hawkey s B.J.em zavrtěli hlavami.
„Zato ty jsi velký a ošklivý. Kdybys neuměl anglicky, všichni by si oddechli, že tě nemusí poslouchat…“

Dr Cato is stunned speechless when I nail her to the wall. The perpetual simpering smile freezes on her face. By the time she realises that her team of costumed Sailor Moon rejects aren’t coming for her, soft canine whinges start issuing from her throat.
It’s unbelievably cathartic.
I pull one of my shuriken out of her sleeve and wave it under her upturned nose. “You didn’t expect these, did you?”
Perks of shuriken is that you can hide them well. Even in business casual.
“That’s a dirty trick,” she grumbles sourly.
I choose to take that as a compliment.

Žrecovi pomocníci přivlekli k obětnímu oltáři kozu a stařec sám vykonal příslušné obřady. V obětním ohni, náhle zrudlém, se objevily dvě siluety. Mužská a vlčí.
"Ó mocný vládce Krvavého ohně! Vzýváme tě a prosíme o pomoc!"
"Mluv, žreci." pronesl Černý Rogan.
"Nevíme si rady! Naše vědma statečně bojovala, ale včera jsme ji našli mrtvou!"
>> Co vás ohrožuje?