DMD č. 17. pro 17. 4. 2015. Téma: Totální anarchie

Les byl jako na trní. Nikdo nevěděl, na koho zaútočí příště. Šedivíkům přebarvil vchod do doupěte na jásavě zelenou. Medvědi měli košichy plné bodláků. A co teprve větrnice! Však to byla jejich náčelnice, kdo si přišel stěžovat jako první.
„Podívej se, co mi udělal,“ lomila rukama. Její hněv ovšem neměl zdaleka takovou váhu, když jí teď hlavu zdobil upjatý drdol.
„No copato,“ krčil rameny nešťastně nejstarší čumbrk. „Je to mlaďátko. Mlaďátka jsou všicka lebelové.“
„Rebelové,“ opravila ho pedantsky větrnice, na kterou měl zřejmě nový účas překvapivě silný vliv. „A došlápněte si na Šlápečka! Jestli mě ještě jednou v noci učeše...“

Provedu vás. Zaměstnání? Kdepak, prostě mě to baví. Peníze? Tady je nevedeme.
Ano, ta voda ve vodopádu teče nahoru. Přírodní zákony, hm? Myslím, že tu tak úplně neplatí. Ostatně lidské také ne. Konec civilizace, to jste trefil!
Jo, lidi chodí nazí. Někteří. Vidíte, támhleti jsou oblečení. Mají to tak radši. Ti dva, co si tak zaujatě povídají, jsou vrah a jeho oběť. Teda byli. Pomsta? Ale no tak! Slzy a odpuštění, nejspíš ano, ale to mají dávno za sebou.
Nebojte, lev dětem neublíží! Jenom se kočkují. Hehe, že si neděláte starosti o to jehně!
Anarchie?
My tady tomu říkáme Nebe.

Ticho a tun tan tun mm... Melodické tóny se rozvlnily pokojem. Hudba se linula z klavíru Tun Tun... Tun emh... tóny linula vše... Melodické klavíru... krásou, tóny prostupovala. Tóny... tan tan... tun... emj kulolopoka... Molodie... linuly se mojojo kokodák a hu bun prostoupit vše kolem sebe. Baf! Kakam cuccukrů dududum papakolom se linout melodicky a a a atum tum ka, krása a harmonie eee... je kolom sebe. Kakaak rama sale no...
A dost co je tu tu za anarchii?! Slova, písmena, morfémy, pozor! Do smysluplných vět seřadit! Tak... a Zůstat!
...a prostupovala vším kolem sebe. Vše naplňovala krásou a harmonií...

Since the fall of the government, mayhem ruled the land; robbery, kidnapping, assaults, extortion and vandalism are what made the city lively. Otherwise it's plain arson and lifeless people dragging their feet around, the situation couldn't get any worse. A rising faction called -The Righteous- seized the chance and took over the city. They made it possible by giving its residents the illusion of choice, or the absolute liberty. Tricking them into freedom wasn't a smart move, their rebellious acts increased, even murders were committed. They failed to notice that some humans desire conflict, to be completely surrounded by chaos.

„Co se děje,“ zaláteřil Nejvyšší. „Zítra je svátek narození Páně a tady jsou všichni v klidu. Žádný úklid, stromeček taky nikdo nepřinesl. Jak to asi vypadá dole?“
„Jako v nebi, tak i na zemi,“ odpověděl jeden z andělů, kteří právě hráli fotbal. „A Vánoce se odkládají minimálně o týden. Včera byla Marie na gynekologii a posunuli jí termín porodu na 31. prosince. Silvestra a Štědrý den letos oslavíme najednou.“
„Měnit kalendář je nezodpovědnost, ba přímo anarchie,“ rozčílil se Bůh. „A co děti?“
„Mají si kde hrát,“ ozvalo se z chumlu okolo míče. „A teď už jdi, musíme ten zápas dohrát!“

Dostat vařečkou byl v dětství nejhorší trest. Když si vás táta přehnul přes koleno a vy prostě dostali. Samozřejmě, když už k něčemu takovému došlo, museli jste provést něco šíleného, a tak mě to vcelku rychle vyléčilo z veškeré dětské zlobivosti.
O to horší to bylo později.
Z vlastní zkušenosti vím, že pokud o sobě zjistíte, že jste třeba bisexuální, dá se to.
Pokud o sobě zjistíte, že jste na přiměřeně starší, dá se to.
Když ale o sobě zjistíte, že byste tou vařečkou chtěli dostat zcela dobrovolně a bez zábran, je už něco špatně.
Prostě totální anarchie vašeho mozku.

Jsou důvody, proč se cítím líp na misi, než na velitelství. Většinou se tu nacházím na koberečku. Ale hlavně – nikdy nevíte, co můžete čekat. Zkušenosti z terénu jsou vám tu úplně k ničemu. A jsou situace, na který zkrátka nemáte ten správnej vzorec.
Ok, asi jsem měl zaklepat.
Účetní, schoulenej v Tannerově křesle, potichu vzlykal.
„Už tam dolů nejdu! Panuje tam bezvládí! Chtějí vyšší dodávky kafe. Vyhrožují, že podpálí kopírku!“
„No tak,“ zabručel Tanner a nenápadně mu ze svetru odstranil nálepku s nápisem LAMA. „To se vyřeší. Dejte tomu týden…“
„A pak CO?“
„Pak se Q konečně vrátí z dovolený.“

,,Tak jak to probíhalo?" zeptal se Henri hned, jak se Visiteur objevil.
,,Dobře," řekl. ,,Asi."
,,Asi?" divil se Henri. ,,Vymluvil jsi Raphovi pozvat Stellu na rande?"
,,Jo, jo. Řekl jsem mu, že si vezme Stellu a budou spolu velmi šťastní."
,,Ale-"
,,To není všechno! Taky jsem mu vysvětlil, že až budou mít syna, tak ten bude moct za to, že v roce 2045 začne ve Francii totální anarchie!"
,,A? Totální anarchie nenastala, pokud vím."
,,To ne, jen já si domluvil rande se Stellou," pokrčil Visiteur rameny.
,,TY?!" Henri se na něj znechuceně podíval.
,,Hej!" tvářil se ublíženě. ,,Neboj, nepůjdu tam."

Alenka sebrala všechny tři zahradníky a nacpala je do blízkého květináče. Pak se pevně a nesmlouvavě dívala strážným do očí, až zrudli ve tváři a sklopili zrak. Pak se začali rozhlížet, po chvíli pokrčili rameny a otočili se k odchodu.
Alenka se za nimi chvíli dívala.
Jeden z nich zašeptal chraptivě: "A co Královna? Co jí řeknem?"
"Nic, protože se nebude ptát. A my jí to nebudem připomínat. Dala by nám srazit hlavu," odvětil druhý.
"Jak by to udělala? Nemůžeme srazit hlavu sami sobě."
"Ajó," rozveselil se druhý. "Takže nám vlastně nic nehrozí, leda když nás na kroketu pokouše ježek."

Opřel jsem si hlavu. Víčka byla těžká, vlasy se uvolnily z účesu a zakrývaly tvář. Tyhle porady byly příšerně nudné.
Tuor zrovna o čemsi řečnil. Nedokázal jsem ho vnímat a zřejmě jsem nebyl sám. Penlod si kreslil, Galdor a Glorfindel hráli pod stolem kámen, nůžky, papír. Ecthelion si čistil nehty. Salgant pozoroval ptáky za oknem a bylo-li přítomno jeho tělo, mysl se vzdálila neznámo kam.
„Zvážím tvé návrhy,“ vytrhl mě z dřímoty Turgon, „ale uvědom si, že zdejším zřízením jest monarchie.“
„Spíš anarchie,“ zašeptal Rog.
Když se do místnosti vřítil pes a za ním rozesmátý Eärendil, frustrovaně vzdychl.
„Totální anarchie.“