Červený trpaslík

"Jste si jistý, pane? Řekl bych, že tahle kajuta je stejná jako ta předešlá."
"Ano, jenže tam nebude Lister! Teď pozor, Krytone!" vykřikl Rimmer, když android zvedal jednu bednu s jeho osobními věcmi. "Tohle je moje sbírka cínových vojáčků! Toho nejvzácnějšího jsem dokonce koupil v obchodě. Pořád jsem váhal, jestli ho raději nemám sebrat tomu neslušnému klukovi s bohatou matkou, ale nakonec jsem se rozhodl zaplatit. Ten kluk měl nabušené kumpány. Pozor s tímhle opatrně!"
"Copak to je, pane?"
"Sbírka mých vyznamenání!"
"Byl jste vyznamenán?"
"Mnohokrát. Najdeš tam jedno ocenění, kterým se chlubí jen ti největší! Bronzový diplom za plavání!"

"Tak co?! Jak to dopadlo?!"
"Jen klid Listy, nerozčiluj se," řekl Rimmer svým otravným tónem.
"Kryton provedl šetření a shledal, že tvé plíce jsou v pořádku."
Listra zalil pocit úlevy, ale moc dlouho mu nevydržel.
"Pak jsme, ale zjistili další věc. Slyšíš to syčení?"
"Jo...a?"
"Holly to analyzovala jako zvuk motoru těsně před výbuchem."
"Cože?!"
"Naštěstí se, ale ukázalo, že ty zvuky nedělá motor..."
Lister hlasitě vydechl.
"...ale protržená vzduchová nádrž."
Lister se při té zprávě málem udusil.
"No, vzduch Vám zbývá asi na dvacet minut, takže sbohem. Však víš, jak je to s dýcháním: Mrtví můžou, živí musí!"

"Musí to být týmová práce," zopakoval Rimmer toho dne snad posté. "Nemusím snad opakovat, že toto je naše poslední šance. Jestli ho teď nezvládneme přemoct, můžeme se navždy..."
"Jo Rimmre, my víme!" uťal ho Lister, aby to nemusel poslouchat celé znovu. Vzal si svůj bazukoid a spolu s Krytonem a Kocourem se vydal na místo střetu.
"Jenom se snažím situaci trochu objasnit," bránil se hologram, ale pak se vydal za ostatními.
Všichni se rozestavili na určená stanoviště a Rimmer zaujal postavení vyjednavače:
"Tohle je tvá poslední šance proradný zaseklý automate! Vydej nám své sladkosti, nebo ti Lister bazukoidem rozstřílí stěny!"

Kosmik se otřásl, jak prolétal horní vrstvou atmosféry planety, aby se od ní vymrštil jak z praku a získal vysokou rychlost na cestě ke svému cíli.
"Pane, musím vás upozornit, že narušujeme bezpečnost letového provozu," ozval se Kryton nervózně.
"Zase se ti přehřívá čip správného chování? Prostě toho obchodníka s indickým jídlem musíme stihnout. Nebudu jíst další zatracené špagety!"
"Ale pane," začal Kryton, když v tom se ozvala siréna.
"Zaměřili nás!"
"Replikanti?"
"Ne pane, vesmírný bezpečnostní sbor."
"Chlupatí? Tady? Vždyť v okolí desítek světelných let nic není!"
"Ano, pane, znáte je. Vždycky se schovávají tam, kde by je nikdo nečekal."

Z obžalovacího spisu v procesu s posádkou Kosmiku:
Bod 12:
Obžalovaní David Lister, Kristine Kochanská, Kryton 2X4B 523P a stvoření známé jako Kocour se dále dopustili porušení § 8 nařízení 4547/279463 Sb. o bezpečnosti letového provozu, když s odcizenou lodí během neoprávněného letu ventilačním systémem Červeného trpaslíka najeli do zadní části trávícího traktu hlodavce. Po této kolizi obžalovaní nezastavili vozidlo a aniž by opustili výše zmíněný trakt, pokračovali v nebezpečné jízdě, čímž se dopustili ohrožení dalších účastníků provozu ve ventilačním systému. Přitěžující okolností je skutečnost, že před kolizí s hlodavcem i po ní obžalovaní více než dvojnásobně překračovali nejvyšší povolenou rychlost.

RIMMER: Listre! Nechápu, čím jsem si to zasloužil!
LISTER: Co jako?
RIMMER: Všechny ty tvoje kanadské žertíky! Včera jsi mi například vyměnil mentolovou zubní pastu za krém na boty! Žádám vysvětlení!
LISTER: Možná proto, že jsi tak otravnej! Už mi leze na nervy, jak pořád dodržuješ příkazy! Chováš se jak bůhvíjakej dospělej, ale když tě nikdo nevidí, hraješ si s vojáčkama! A to nejhorší: Utrh si mi strunu na kytaře!
RIMMER: Dobře víš, že to bylo pro dobro posádky. Když jsi hrál minulý týden, Holly si myslela, že jde o poplašné sirény a museli jsme se připravit na útok mimozemšťanů!

“Rimmere?”
Rimmer Listra ignoroval a dál se prohlížel v zrcadle.
„Proč ti na krku visí makovice?“
„To bys nepochopil.“
„Jo, už vím, to máš namísto kebule, že jo,“ rozesmál se Listr.
„To je konverzační předmět, nedovzdělanče.“
„Konverzační co?“
„Někdo to uvidí a začne se ptát,“ vysvětlil Rimmer a převrátil očima.
„Jako já?“
„Ty ne.“
„Tak kdo?“
„Co já vím, někdo!“
„Rimmere, jsem tu jenom já, Kocour a Kriton.“
„Člověk nikdy neví!“
*
„Zavřít, zavřít!“ křičel Rimmer na dveře, když doběhl do kajuty.
„Copak?“
„To kocour! Najednou si začal se mnou hrát jak s myší!“
„Vidím, že ty tvé makovice opravdu fungují!“

"Chcete si sebe pochovat, pane?" Lister přikývl a Kryton mu podal dítě v zavinovačce.
"Počkat... Takže TOHLE jsi TY?" Kocourův ukazováček se přesunul z novorozence na Listera.
"Přesně tak," odpověděl za něj Kryton. "Díky časové smyčce je pan Lister svůj vlastní otec i syn, ale také dědeček, vnuk a vlastně celá nekonečná linie mužských předků a potomků."
Během jeho proslovu se novopečený otec, dědeček, pradědeček... ve vlastním rodokmenu ztratil. "To znamená, že Kris je moje dcera?"
Kdepak, pane. Slečna Kochanská je vaše matka, babička a celá ženská linie předků, nikoli však potomků."
"Vaše rodinný sešlosti musejí být peklo," poznamenal Kocour.

"Ani kdybys byl poslední chlap na zemi!" vykřikla a zarazila trajektorii jeho ruky přesně mířící na její levé ňadro.
"Ale já jsem poslední chlap na zemi," zaúpěl a nasadil výraz nakopnutého štěněte. Nejspíš to na ni zabralo. Maličko se usmála a přisedla si blíž k němu.
"Poslyš, já vím, co ke mně cítíš, ale já nejsem... já nejsem ta, do které ses zamiloval. Já jsem jenom žena, která v jiném vesmíru zachránila kočku."
"Smím tě alespoň pevně obejmout?" zkusil to znovu.
"Ne, šetři si to pro svoji Krissie.
A teď jdi. Po včerejší noci v tom zatraceném kumbále potřebuju klid."

Shromáždění mužů mávajících transparenty blokovalo celou ulici. Na střeše zaparkovaného automobilu stál řečník s megafonem, do kterého vyvolával hesla sklízející v davu bouřlivý potlesk.
"Jsme stejně chytří a schopní jako ženy a proto nesmíme být omezováni na role pouhých kuchařů, uklízečů a pečovatelů! Pryč s ženským útlakem!" Na závěr svého proslovu vytáhl z kapsy suspenzor a zažehl pod ním zapalovač. Ulicí se rozlehl mužský jásot, když symbol útlaku vzplanul.
Pošahaní maskulinisté, pomyslela si kolemjdoucí žena v kalhotovém kostýmu s koženou aktovkou v ruce a pokračovala v cestě z práce domů, kde na ni čeká její milující manžel s teplou večeří.