Červený trpaslík

RIMMER (znepokojeně): „Listere?! Už nemusím třikrát kopnout do dveří u kajuty a udělat piruetu, aby se otevřely! Co se tu u všech všudy děje?!“
LISTER: „Na tý planetě včera jsem našel tohle udělátko, dokáže spravit...“
RIMMER (zesiná): „Listere, zapomněl jsi na minulý týden? ZASE budeme utíkat před hordou nevrlých mimozemšťanů? Opět musím sepsat vyjádření, kde objasním, že jsem jejich přítel a všechno je tvoje vina?!“
(podivné zvuky z chodby)
RIMMER (hystericky): „Já to věděl!“
NOVĚ PŘÍCHOZÍ:„Á, těší mě! Poslyšte, nenašli jste náhodou můj šroubovák? Starší model, ale... (znejistí) Nespletl jsem si rok?“
RIMMER (stranou): „Výborně, další šílenec na palubě!“

"Kryťáčku, co to je?"
"To je uklizený pokoj, pane. Dovolil jsem si tu trošku poklidit. Ale ke koši s vaším špinavým prádlem jsem se ještě nedovážil přiblížit blíž než na 2 metry, pane. Nebojte se, časem se překonám."
"Kryťáčku! To jsem ale zrovna nemyslel. To probereme potom, ale nejdřív mi prosím řekni, co je zase tohle?"
"Myslíte ty záclonky, pane? Nelíbí se vám? Můžu je vyměnit, mám je ještě v jiné barvě!"
"Ani to jsem nemyslel. Vysvětli mi prosím, co mi to leží v posteli?"
"Pane Dave, to je Eddie, masožravka ze Zelené planety. Chtěl si dát po obědě dvacet."

Do ticha se ozvalo hrdelním hlasem: "Dave Listere, já jsem duch jazyka a vzdělanosti a přišel jsem se ti pomstít za všechna fujky slovíčka, jež jsi užíval během svého života. A hlavně za ta, co jsi řekl nebohému a všemi milovanému Arnoldu Rimmerovi! Měl by ses mu omluvit!"
"Neotravuj Rimmere, nevidíš, že mám práci?"
"V čem to spočívá tentokrát? Listováním posledního porno časopisu ve vesmíru, nebo snad dodali do automatu nové sušenky a tys mi je právě vyžral? Mimochodem, půjčíš mi ten časopis?"
"Zvážím to. Hm, ne."
"Ale..."
"...ale mohu ti zahrát píseň, co jsem složil pro Kochanskou."
Začal zpívat.

"V tom záchranným modulu byla kočka."
"Kočka? Baba? Šťabajzna? Na co čekáme?" začal si Kocour upravovat účes.
"Povídám, že to není tak jednoduchý. Hele, počkej tady, dokud nezjistíme-"
"To je trapný jako jít na retro disko a vynechat flitry! Jsem jak mrkev v zimě, kterou šoupnou k blbýmu sněhulákovi, místo aby ji využili na rybí specialitu!" běžel Kocour za ním.
"Prosím, mrkvičko. Až po tobě."
Kocour se napřímil.
"Sleduj lovce žen,"otevřel dveře.
Ozval se řev.
"Jak říkám, kočka. Napadlo nás, že to může bejt zmutovaná civilizovaná forma, ale zjevně to prostě je šavlozubej tygr," volal Lister za prchajícím Kocourem.

"Vezmeme-li v úvahu rychlost meteoru, vynásobíme počtem kliků, které urazil od toho měsíce, odečteme čas našeho letu od bodu C k bodu F a budeme hledět směrem k meteor v úhlu s proměnnou konstantou..."
"Kocoure přestaň! Víme, že máš rozumu jak křeček po lobotomii. Nehraj to na nás zrovna teď!!" okřikl Kocoura Lister.
"Žádný strach starý brachu, tohle zvládnem." ozval se mazácky Eso Rimmer. "Krytone, nabij laserové dělo!"
"Nemáme laserové dělo!" vyjekl Lyster.
"Ne? Hmmm... tak Krytone připrav raketový batoh a skafandr s vyztuženou helmou." zavelel Eso. Pak se obrátil na Listera "Nachystej mi uzenáče zlato, na snídani jsem zpátky."

Kosmikem otřásla exploze.
„Co to bylo Kryťáku?“
„Útočí na nás gelfský válečný koráb!“
„Ale ne, moje drahá polovička. Jak nás zase našli? Myslel jsem, že jsme se té smradlavé ochechule zabavili několik měsíců zpátky.“
Lodí otřásl další výbuch. Rimmer vykouknul zpod palubní desky.
„Listře, nemůžeš se jim prostě vzdát? Přece jen je to tvá zákonná manželka.“
„Nikdy! To ať nás radši rozstřílí na kusy.“
„Jak můžeš být tak sobecký?!“
Další rána jimi pohodila po kokpitu.
„Kocoure, nahoď ten experimentální pohon z toho posledního vraku.“
„Blázníš! Nikdy jsme ho netestovali, taky nás může zabít!“
„Cokoliv je lepší než rande s yetim!“

„Tak jsme tu? Jediný, co mě zajímá, je, kde dostanu pořádnej talíř kari a stůl, o kterej můžu zoufale mlátit hlavou!“ zaskučel Lister.
„To se ti zjevně nepodaří, tupče. Z mých dosavadních poznatků vyplývá jediné,“ Rimmer se dramaticky odmlčel.
„Můžeš se laskavě vyžvejknout dřív, než tě pro tvý vlastní dobro něčím třísknu?!“
„Zajisté. Jak by chápala i zralejší hlávka zelí, z terénu a z událostí naší cesty vyplývá jediné: Jsme možná na Zemi, ale pravděpodobně ve střední Asii v době raného starověku.“
„Starověku?“
„Ovšem.“
„Starověku jako před tisíci let? Můžu mít dotaz?“
„Jistě.“
„Co teda támhle dělá ta benzinová pumpa?“

Posádka Kosmiku seděla kolem stolu. Lister zachmuřene hleděl na fotku před sebou. Ostatní kluci z Trpaslíka se dívali na Listera.
Krytonovi se ve tváři zračila starost, zbylí dva se snažili skrýt pobavení.
Nakonec ticho přerušil Rimmer, když se samolibě opřel a složil ruce za hlavou:
„Řeknu vám, teď jsem poprvé rád, že jsem zemřel.“
Lister se na něj zoufale podíval.
„Ale pane,“ snažil se chlácholit Kryton, „je to slušná dívka z dobré rodiny.“
„Jo,“ povzdechl si Lister, „vsadím se, že na výstavě psů by o ni řekli, že má skvělý rodokmen a hladkou dlouhou srst. Sorry, že mě to nerajcuje.“

Toto je volání o pomoc těžařské lodi Červený trpaslík. Posádka je mrtvá, zahynula v důsledku ozáření. Blá blá blá.
Tuhle zprávu obvykle vysílá lodní počítač, ale momentálně se věnuje konstrukci paralelního praku, aby mě mohl vystřelit zpátky do mého vesmíru, tak jsem to jednou vzal za něj.
Dnes ráno jsme objevili únikový modul konkurenční těžební společnosti, který převážel několik vážně divných vajec neznámého živočišného druhu.
Z většiny udělal Lister špicovou omeletu po indicku, to poslední jsme přenesli do izolace na palubě šest a zavřeli tam s ním Rimmera.
Z čehož si můžete udělat představu, kolik srandy si tady někdy užijeme...

Hlava mu třeštila.
S obtížemi otevřel oči.
Radši je zas rychle zavřel.
Dobře pět minut přemýšlel, jak se jmenuje, a jestli není Kryton.
Pak mu došlo, že cítí pach spáleniny. Navíc ležel v louži alkoholu.
Otevřel oči a s námahou se postavil.
Chodbou se valil hustý dým.
Zřejmě všechny kontrolky, co na lodi vůbec byly, zuřivě blikaly.
Někde něco houkalo.
Potácivě se rozběhl chodbou. Málem zakopl o ležícího Krytona (takže není Kryton), který měl na sobě dámské růžové prádlo s mašličkami a velmi frivolní blond paruku.
Kolem proběhlo něco jako hromada zeleného slizu.
Uslyšel menší výbuch.
Rimmer zaskřípěl zuby.
„LISTERÉÉÉÉÉÉ!“