ONOSAMO a ONOSETO na návštěvě v Hotelu
Taky k vám chodí na návštěvu? K nám docela často...
Napjatě jsme ho sledovali.
„To ustojí,“ konstatoval Čeněk.
„Jen aby,“ váhala jsem.
„Drží? Drží. Mluvit neumí, tak co. Nepoznají nic.“
Barbucha si oddechl. „To bylo! Nestačilas zírat, Rozáro, jak jsem tě hnal!“
„Tssk,“ prskla jsem pohrdavě. „Nebýt toho, že mi uklouzla packa, neměl bys šanci.“
„Chceš si to zopakovat? Dohoním tě, kdy si vzpomenu! Koukej, jak jsi po zimě tlustá!“
„Cože?“ rozpřáhla jsem se a takovou mu jednu ubalila, až vzal druhou o okno.
Květináč s křehkou orchidejí, odsunutý předchozí honičkou na kraj parapetu, snahu o balanc rezignovaně vzdal. S ohromným třeskem výmluvně rozprskl něžné kvítky po kuchyňské dlažbě.
Zrádce!
Zapsala Rozárka.
- Číst dál
- 31 komentářů
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit