DMD č. 18 pro 18.4.2011 Téma: Učení mučení

Utahaná po náročném dnu zalezla nahoru. Otevřela zásuvku, vytáhla deníček a… veškerá únava ji přešla.
„Já se na to… ehm… to,“ zakoktala, ale vzápětí pokračovala rázným hlasem: „Fíglové, vylezte. Hned!“
„Jejdamáku, malá bosorbaba se čílí…Kdopak ji namíchnoval?“ uvažoval Rob Kterýten.
„Četli jste v mém deníčku!“ obvinila ho.
„Jasňačka. Vědí, co práce dalo, ty písmenka přelouskat…“ postěžoval si.
„Je na něm napsáno ´soukromé´!“
„Šak hej…“
„To znamená, že v něm můžu číst jen já!“ zdůraznila.
„Ty ho ale píšeš, né. Proč bys psala, kdybys nechtěla, aby to někdo čítal.“
Tonička rezignovaně mávla rukou. Naučit Fígly respektovat pravidla bylo prostě nemožné…

1897
„Ne-ne-neměli jsme sem cho-chodit...“
„Ty se bojíš!“
Blesk ozářil chodbu a rozevřené tlamy vycpaných zvířat. Jejich skleněné oči na okamžik vzplály.
„Ne-ne-nebojím.“
Prásk!
„Je to jenom pitomá bouřka. Pojď...“
„Ří-říká se, že ON prej žije už sto-stovky let. Že-že-že se vždycky objeví, když to nečekáš. A ko-koho chytne, ten už se ni-ni-ni-nikdy nevrátí.“
„Blbosti,“ odsekl nejistě.
Další blesk ozářil postavu. Pozvedla ruku. Držela v ní okovy.
„Co to vidím?“ zašeptala. „Nějací studenti nejsou v posteli.“
Práskl hrom.
Okovy zacinkaly.
Postava se rozesmála.
***
Argus Filch se slzou v oku otřel prach z palečnice. Kdepak, staré dobré časy už nikdo nevrátí.

Fandom: Pan Kaplan má třídu rád
Profesor Parkhill vešel do třídy.
„Dobrý den, minule jsme si vyprávěli o svátku pesach. Dnešním tématem budou Velikonoce a Ježíšův příběh. Slečna Caravellová?“
Jmenovaná sebrala odvahu: „Ježíš seděl s účetníky …“
„Von músél dávat dáňové přiznání?“ zajímal se pan Kaplan.
„Chúdák,“ solidárně pronesl pan Bloom.
„Von neplátil, ták křišováli.“ V očích pana Pinského se zračilo pochopení.
Profesor se rozhlédl po třídě - takovou solidaritu s Ježíšem ani nečekal, přesto však musel zasáhnout. „Nebyli to „účetní“, ale …. ví to někdo?“
„Vědim!“ hulákal nadšeně pan Blattberg. „Četníci.“
Slečně Golbergové zaskočila karamela.
Profesor Parkhill dostával dobře známý pocit, že se mu hodina vymyká z rukou.

Poznámka: Nesoutěžní drabble. Včera jsem koukala na The Great Game a nedalo mi to. Věnováno hidden_lemurovi :)
Fandom: BBC Sherlock
„Tak ještě jednou, Johne, sluneční soustava není důležitá. Vytěsni z hlavy všechny nepodstatné věci,“ stál nad ním Sherlock a pedantsky ho pozoroval.
„Je důležitá, to mi nevymluvíš. Země obíhala okolo slunce, obíhá a vždycky bude,“ odsekl neposlušně John a vysloužil si tak od svého učitele káravý pohled.
„Tak právě proto není nezbytné to mít v hlavě. Řekni mi, Johne, jak ti mám proboha vštípit dedukční myšlení, když tvůj mozek neustále přemítá nad maličkostmi?“
John jen něco neurčitě zabrblal a zamračil se.
„Tebe něco naučit je opravdu mučení…,“ konstatoval pochmurně Sherlock, „z tebe nikdy nebude tak geniální detektiv, jako jsem já.“

Fandom: originální (stále uvažuji o názvu)
Poznámka: „navazuje“ na Umučení beznadějné travičky
„Nervové jedy jsou jedy ovlivňující nervové impulzy. Tyto jedy rozdělujeme na jedy přírodní a jedy syntetické,“ drmolila jsem si pro sebe. Profesor jedologie, kterému nikdo neřekne jinak než Vitriol, si na mě již delší dobu brousí zuby. Zítra mě určitě vytasí.
„Tohle je normálně mučení nešťastných malých dětí!“
„Jdeme na tu střelnici?“ zeptal se otec, který strčil hlavu do pokoje.
„Jasné, hned jsem dole,“ potvrdila jsem a sáhla po svém naleštěném Glocku.
-*-
„Malvíno, můžete mi vysvětlit, čemu jste se věnovala místo přípravy na dnešní hodinu?“ ptal se mě Vitriol, když mi psal další potupnou kuli. Nejradši bych mu to ukázala...

Fandom: Equilibrium (nějaká jeho vzdálená budoucnost)
Ozvala se rána a najednou se celá místnost zahalila do černočerného kouře. Kdesi od stolu, kde to předtím zalomil Leandros, se ozvalo zadunění, jak cosi tvrdě dopadlo na podlahu.
„Co se to tu kur…ník děje?!“ zaklel, ale neznělo to naštvaně, a když otevřel okno, bylo skrz clonu vidět, jak se ohání rukama, aby se dostal ze štiplavě zapáchajícího vězení. Na to, aby to byla vina mladého phebuse, to byl až moc velký smrad.
Uprostřed toho všeho seděl za svou chemickou bichlí rozzářený Alex.
„Nepovedený pokus, hádám?“ poplácal ho Leandros po rameni.
„Tak trochu… ve skutečnosti ta rána měla být větší.“
Pozn.: Phebus – vymyšlený odborný název pro křížence fénixe a inkuba

Naučit se, jak správně mučit své okolí je to nejtěžší. Raddle vlastně nikdy neměl být Pánem zla. Učení? Pěkný opruz! On se však uměl dokonale přetvařovat.
Tomova maminka napsala před svou smrtí slušnou řádku huláků a předplatila si na několik let soví poštu. Když na vás každý týden ječí hysterická ženská z dopisu, ať se učíte být pořádní zlouni, aby vás odporní mudlové nepředčili, rozhodně to s vaší psychikou udělá divy. Voldymu se zabíjení mudlů poněkud příčilo, ale měl na to lidi. Jedna slabost mu však přece jen zůstala. Rád se objevoval na titulních listech novin. Jak jinak toho dosáhnout?

Fandom Originál
A/N: Ukážkové BJB
„Kto si?“
„Tvoj vnuk.“
„Aha... Rastieš, už si veľký vták.“
„Ďakujem,“ malý hrdo našuchoril perie.
„Prečo si prišiel?“
„Pozrieť ťa.“
„Aha... Tak keď si už tu, niečo ťa naučím.“
„Ale, dedko...“
„Možno sa ti bude zdať učenie ako mučenie, ale keď na to tvoji rodičia kašlú, tak ťa to naučím ja,“ starký prísne zovrel zobák.
„A čo?“
„Lietať! Všade hrozí nebezpečenstvo a ty musíš vedieť prežiť. Takže, roztiahni jedno krídelko, potom druhé, rozbehni sa. Takto...“
„Dedko!“
„No čo je?“
„My sme pštrosy, nelietame...“
„Aha... Tak ťa aspoň naučím strkať hlavu do piesku.“
„Dedko, pozor!“
Prááásk.
„Kamene.“
„Aha...“ zamrkal. „Kto si?“

Malý padawan jazýček vyplázl, namáhavě začal opisovat:
„Nebudu se pitvořit na učitele.“
Divná věta.
Opsal ji jednou, dvakrát, devadesát devětkrát, stokrát.
Vyskočil, radostně chodbou Chrámu Jediů pelášil.
Na dveře kabinetu učitele gramatiky zabušil.
„Á, náš malý Yoda. Tak ukaž,“ byl vyzván.
Učiteli tabulku s trestem podal.
„Pěkné. Jenom, jestli sis vzal mé pokárání k srdci?“
Yoda provinile čelíčko zkrabatil:
„Zajisté, já pokárání vaše k srdci si vzal. Již nikdy pitvořiti já nebudu se.“
Učitel si povzdychl.
Zítra promluví s Mistry.
Jak mohli toho nezbedu vůbec přijmout do Chrámu?
Ten jedním z nich nikdy nebude, když se ani řádnou mluvu nenaučí.

Fandom: Budeč. Liškomágové
Drahoš dobře věděl, že kdyby ho nachytal táta, vzal by na něj řemen. Ale táta tu nebyl a vyzkoušet návod, který náhodou objevil v knihovně, tolik lákalo.
Připravil si křídu a se zatajeným dechem se pustil do čarování.
Složitá kombinace čar vytvoří kruh. Otvírá závratné možnosti mysli, uvolní upoutanou duši a otevře jí veškeré poznání…
Chatkou otřásl výbuch a ze znaků na podlaze vyšlehly plameny. Vyděšený chlapec stěží stačil uskočit a duchapřítomně chrstnout na oheň vodu z kotlíku.
Když si později prohlížel v zrcadle ožehlé obočí, s povzdechem usoudil, že se ta otravná zaklínadla přece jen bude muset normálně našprtat.