Our Flag Means Death

Tak, jako se prsty rozběhly po strunách, i jeho myšlenky se rozutekly do všech stran. I do těch, kterým se většinou vyhýbal.
Melodie byla tentokrát pomalá, melancholická, důvěrně známá.

Ukolébavka tiše zpívaná před usnutím.
Tiché oddechování sourozenců, natěsnaných na malém prostoru.
Matčiny upracované ruce, hladící rozpálené čelo.

Vzpomínky, které se zdály být tak vzdálené.

Zasvištění biče.
Nadávky a ponižování.

Útěk.

První drobné krádeže a objev fascinujícího světa drobných podvodů.

Jako by patřily někomu jinému.
Muži z jiného světa.
Z jiné doby.

Život, který žil ještě před tím, než si začal říkat Frenchie.
Než nastoupil na první pirátskou loď.
Neměnil by.

"Co to kurva je?"
"Je to Stedeova květina. Černovous by ji možná chtěl."
"Proč by měl Černovous chtít zasranou kytku zasranýho Bonneta?"

Frenchie couval před vzteky prskajícím Izzym a ten ho následoval.
To je ono, pojď hezky za mnou a hlavně se neotáčej...

"No, kdyby si Černovous třeba potřeboval vybít vztek, tahle napůl umučená mučenka už to má stejně skoro za sebou..."
Izzy mu rostlinu vyškubl z rukou.
"Je to kapradina, ty idiote. A teď zmiz!"

"Máš?" vydechl Frenchie, když našel Lucia.
Bývalý kapsář, povýšený na vykradače kajut, se zazubil a podal mu jeho mandolínu.
"To máš za to mýdlo."

„Pornstar Martini, prosím,“ objedná si muž v sytě modrém trojdílném obleku. Ta barva mu skvěle pasuje k vlasům. A k červenajícím tvářím. A...
Ed se vytrhne z okukování zákazníka: „Budu potřebovat profesní průkaz.“
Jo, dokáže zrudnout ještě víc.
„Ale já ne... My... prohrál sázku...“ koktá blondýn a těká očima, jako by se chystal dát na útěk.
„Izzy,“ houkne Ed, „jednu marakuju.“
„V klidu,“ pokračuje pak, „prostě jsi na vanilku.“
Z kuchyně zazní zuřivé zvuky, jako když si vzteklý teriér vyřizuje účty s tropickým ovocem.
„Marakuja došla,“ ozve se potom.
„Takže Sex on the Beach?“ mrkne Ed na svoji dnešní známost.

Stede s vytřeštěnýma očima naslouchal vyprávění své znovuobjevené posádky a poznával plný rozsah zkázy, kterou svou zbabělostí způsobil.

"Můj ubohý Ede! Co jsem ti to udělal?!" zalkal.
"Jaký Ed! To my tu málem snědli Švéda!"
"Ach Roachi, máš pravdu, jistě. Pochopím, když už se se mnou nebudete chtít plavit."
"Jako bychom měli na výběr," zabručel Pete a ukázal ke Stedovu člunu, jenž byl jediným plavidlem široko daleko.
"Klid, kapitáne, celkem tě snášíme..." Oluwande ho poplácal po rameni.
"A tu tvoji ženu, tu přímo zbožňujeme!" Švéd zvedl hlavu z hloučku, který se šťastně cpal pomeranči, co mu na cestu nabalila Mary.

Dny na Pomstě nebyly veselé.
Frenchie zašíval děravé plachty a Jima vídal jen zřídka.
Kapitána nevídal nikdo a veškeré rozkazy vydával Izzy Osina v zadku Hands.

A potom tu bylo to klepání ve zdech.
Frenchie nebyl hloupý. Věděl, co to znamená.
Duchové!

Sůl, kterou sypal do rohů, ho pálila v rozpíchaných prstech. Tolik toužil držet v nich svou mandolínu!

Z chmurných myšlenek ho vytrhl duch ve tvaru Luciuse, který se zjevil zdánlivě odnikud.
Výkřik mu zmrzl na rtech a jeho mysl předvedla ukázkový kotrmelec.
Žádný duch nemůže vydávat tak hmatatelný odér!
"Mýdlo!" zachraptěl Lucius. "Já už vážně potřebuju zatracené mýdlo!"

Na chvíli se úplně zastavil čas. Obě posádky zamrzly na místě a napětí se dalo krájet.
Ed a Stede stáli asi deset stop od sebe. Vypadali ale jinak než dřív. Černovous byl vyhublý a snad ještě děsivější, zároveň ale vypadal křehce. Stede naopak stál pevně, rozhodně.
„Ede,” řekl tak měkce, že se Lucius zachvěl.
Edovi se po tvářích začaly koulet slzy a nechávaly za sebou světlé proužky kůže tam, kde smyly barvu.
„Ede, odpusť mi.”
Černovous beze slova zavrtěl hlavou a vytasil svou šavli. Stede ale v ten moment udělal něco, co od něj nikdo nečekal. Rozběhl se proti Edovi a strhl ho s sebou po schodech do podpalubí. Piráti ještě chvíli zůstali nehybní.
První se vzpamatoval Olu a rozběhl se do podpalubí. Lucius spolknul svou zbabělost a přidal se k němu. Byly slyšet jen zvuky zápasu. Když ale Olu a Lucius a v závěsu za nimi i ostatní seběhli do podpalubí, čekal je zvláštní pohled. Stede a Ed se váleli na zemi ve změti končetin, na podlaze byly vidět červené skvrny, které napovídaly, že muselo dojít k nějakému zranění. To, co mezi nimi probíhalo, ale rozhodně nebyl souboj.
Ze zástupu se prodral dopředu Izzy, aby viděl, co se děje.
„Stede posraný Bonnet,” zasyčel Hands, ale to už ho pevně uchopili Wee John a Fang a jako mrskající se naštvanou čivavu ho nesli pryč.
„Co to sakra?” vynořila se se zívnutím z vedlejší kajuty známá postava.
„Jime?”
„Olu.”
Všechno ostatní zaniklo z pevném objetí.
„Tak běžte, šup šup, nechte těm hrdličkám trochu soukromí,” popoháněl Lucius všechny, včetně nově shledané šťastné dvojice, na palubu, aby měli kapitáni trochu klidu na vyjasnění problémů (dokud byli stále ještě jen u líbání). Pete vzal Luciuse za ruku.
„Ty pojď taky.”
Lucius mu dal pořádnou pusu.
„Budu potřebovat nový dřevěný prst. A asi nebudu sám.”