DMD č. 22. pro 22. 4. 2026. Téma: Návnada

Ctibor sebou trhl a vyběhl ven. 
Jan a kantorka se zvolna přišourali ke stolu, u kterého zůstal profesor Tác. "Asi přemýšlíte, kde jsem ke Ctiborovi přišel," řekl zvolna. "Přišel on za mnou, po popularizační přednášce na hvězdárně. Dávám mu matematické konzultace. Velice brzo mi došlo, že s ním musím pracovat i jinak, než o něj začne pečovat psycholog. Drobné praktické úkoly jsou mu opravdu nepříjemné, tak se ho snažím motivovat odměnami, totiž, že ho naučím něco navíc. Ale jak vidno, kovariantní derivace na zakoupení chleba nestačí."
Ve dveřích se objevil Ctibor s malým bochníčkem. 
"Nesu! Naučíte mě ty derivace, prosím?"

Naša tanečná show vám vyrazí dych! No dobre, ale je to ďaleko, drahé a nemám s kým...

Jedinečná výstava Tutanchámonova! Dosiaľ nevidené artefakty! To už berú z nejakej výrobnej linky, nie?

Zistite, či uniknete z hrôzostrašnej miestnosti v časovom limite! No to ani nemusím skúšať, unikám z práce neúspešne každý deň.

Zažite na vlastnej koži pád z lietadla! Čože? Prečo by to niekto..? 

zistiť viac...

Aha, v tom je veterný tunel. Jak vo veternom tuneli... 

zistiť viac... 

Aha, je to simulácia padáka.. Kde majú to lietadlo..?

zistiť viac...

Pomocou virtuálnej reality...

Husté! Kto so mnou ide?

SI SA ÚPLNE ZBLÁZNILA!!!

Lvu cinkne esemeska. Vytahuje telefon a nahlas čte:

"Tati, po ztrátě mám nový telefon... a je tam odkaz na WhatsApp..."

"Doufám, že to nebereš vážně, to je stoprocentně návnada nějakého podvodníka," reaguje Jimram.

"Přesně tak," přidává se Tadeáš, "tohle mi onehdy přišlo taky. Naštěstí jsem měl obě děti zrovna u sebe, takže jsem nezaváhal."

"Jak ale může onen podvodník vědět, že jsem něčí táta?" zauvažuje Lev.

"Buď se jen trefil, anebo se dostal do nějakých příslušných databází, tyhle kyberšmejdy bych nepodceňoval," odvětí Jimram.

"Z toho plyne, že člověk musí být neustále bdělý a ostražitý," bere si poučení ze situace Lev.

Byl jemný opar. Petr seděl na trojnožce a koukal do vody. Měl už delší dobu nahozeno a čekal, jestli dneska konečně uloví.

Chodil k tomuto rybníku už druhý měsíc. A zatím pořád nic. Kolegové si z něj už pomalu dělali srandu.

Ale Petr věřil svojí intuici a nepochyboval, že jeho úlovek bude stát za to.

Dalekohledem kontroloval hladinu a protější břeh, stejně jako předchozí dny a týdny.

A najednou to spatřil - z lesa se vynořilo auto. A druhé přijíždělo podél břehu.

Z aut vystoupily dvě ozbrojené skupiny. Došlo k předání.

Petr vše pečlivě nafotil a zdokumentoval.

Teď už spravedlnosti neutečou.

Čas od času musí kočičí otrok dopravit své božstvo k veterináři.

Čím více se blíží inkriminované datum, tím méně zmiňujte název oné profese. Kočky  oplývají  nadprůměrnou inteligencí a intuicí. Stačí pouhé zaslechnutí nebezpečného slova a zmizí. 

Druhé úskalí představuje příprava přepravky. Tu doporučuji nachystat hodinu před odchodem a  nechat ji jen tak ležet. Vůbec si ji nevšímat,  vždyť nepředstavuje žádné nebezpečí. 

Když nastane hodina H, mějte připravenou oblíbenou kočičí dobrotu. Přilákejte ji, hned jak přiběhne,  popadněte ji, vstrčte do přepravky a urychleně zavřete. Na její protesty neberte zřetel. 

V případě , že neuspějete, zrušte návštěvu veterináře, naštvanou kočku půl dne neuvidíte.

První světová válka, doba zbytečných omylů. Velitel německých vojsk nemohl uvěřit, že se nechal uvrtat i do té druhé, a navíc se uvolil vycvičit k něčemu platnému poněkud dětinského Itala. 

Přece musí být důvod, proč tohle dělá!

Vyzbrojen nejnovější technikou se jal dokumentovat počínání novopečeného spojence, a zůstával mu nad tím rozum stát!

„Vidíme Itala v jeho přirozeném prostředí. Po siestě, lehce dezorientovaného, hledajícího pochutinu. Návnadu v podobě pizzy máme na talířku, na který vzápětí dopadne… a to dosti rychle… kovová klec. Testované zvířátko spokojeně chroupe, neví, že se ocitlo v pasti. Potvrzuji, že výcvik tohoto jedince je zcela nemožný.“

"Scheiße! Sie ist tot!" štěkne komisař gestapa Fleischer a vztekle do mrtvé ženy kopne. 

Její manžel zbělá ještě víc a pevně zavře oči.

"Co teď?" ptá se druhý gestapák.

Fleischer si prohrábne rukou zpocené vlasy.

"Chlapa odvézt. A začněte na něm ihned pracovat. Musí vyklopit všechno, rozumíte?"

"Herr Kommissar, jeden chybí," hlásí další zasahující. "Syn. Flastymyl."

"Zjistěte kde je. Jestli je v Praze, ihned zatknout. Jestli je mimo město, přivolat."

"Jak?"

"Co já vím.  Pošlete mu telegram. Hmm.. třeba že je máma těžce nemocná. Ať hned přijede domů," nasadí Fleischer odporný úšklebek. "Počkáte tu na něj. Alles klar? Gut. Schnell!"

Jaroslav přišel právě ve chvíli, kdy Josef Daniela zachytil.

"Co se děje?" zajímal se ustaraně.

"Chtěl jít do práce," vysvětlil Josef. "Tak jsem mu doporučil postavit se."

"A já myslela, že tě vezmu na zahradu," obrátil se Jaroslav k pacientovi. Ten se mrzutě zašklebil.

"Kvetou třešně. Usadím Tě pod nízké větve a můžeš si plnit plíce libou vůní květů," zkoušel to dál Jaroslav.

Kdyby mohl pohled zabíjet, padl v tu chvíli mrtvý k zemi. Nakonec však Daniel svolil. Návnada v podobě odpočinku pod rozkvetlými stromy zabrala. Možná bude mít čas a dočte pojednání o poltergeistech. Nebo to o oživených skeletech?

Tolik toho, Bože, soupeří
O mne, o moji pozornost
Je zbožím, které dávám až příliš levno
Nejcennější komoditou na trhu

Kam upřít zrak?
Čemu dopřát sluchu?
Co následovat a čemu odolat?

Nevím, nevím, nevím
Bojím se zbavit se všech možností
A konečně si vybrat

Ještě než vstanu
Jsem obětí průmyslu pozornosti
A vím, trochu si za to můžu sama
A tak prosím
Zachraň mne ode mne samé
Zachraň mne před světem
Který mě rozkrádá na kousky

Dej mi sílu aspoň občas prostě nic nedělat
Jít se projít
Dívat se z okna
Držet za ruku milovaného

O to tě prosím
Amen

"Jen si to představ! Blondýnka, velký kozy, zadek a k tomu ještě jenom tvoje. To je sen, nemyslíš?"

"Ale... Furt to je holka. Já... S žádnou nic neměl."

"Tohle půjde jak po másle, bráško. Ty ji sbalíš a my se dostanem nenápadně zadara do klubu. Pak se potkáme uvnitř. To klapne."

...

Stala se z něj návnada.

V rozepnuté květované košili přisel k podniku.

"Uhm... Víš, že maca peruánská je afrodiziakum?"

"Seš roztomilej..."

"Dík..?"

"Co kdybys mi o kytičkách řekl víc... Támhle za rohem?"

Rád jí poví o kytičkách.

Plán jeho kamarádů vyšel. 

Ač on rozhodně o kytičkách za rohem nemluvil.