Testovací téma: 8.3 2013

Někdy lituji, že jsem v kariérním žebříčku vystoupala tak vysoko. Kdybych byla obyčejná členka, ne podrádce, nemusela bych teď malinkým světluškám vysvětlovat zákon.
" Takže celý skautský zákon jsme si prošly. Ale my máme pár bodů navíc. "
Ignoruji hemžení a začnu vypočítávat na prstech.
" Jednáctý; skaut, u nás skautka, je zásadně nepromokavý.
Dvanáctý; skautka je nafukovací a nožičky má skládací. To si vyzkoušíte, až vám ujede vlak a jediný dopravní prostředek bude Brouk.
Třináctý, " ukážu na Bublinku, která diskuzi, zda houba co drží v ruce mochomůrka či žampión vyřešila tak, že ji hodila do kotlíku, " skautka sežere a stráví naprosto všechno."

V češtině teď po ránu,
zrovna když jsem po flámu
(- dal jsem rum a sedm piv!),
kantor na mě prstem kýv´:
že mám u něj dlouho restík,
ať si hned dopíšu testík.
A tak tužku hryžu vztekle,
už jsem nejspíš zase v pekle.
"Kde je v textu hyperbola?"
To snad ze mě dělaj vola?!
Á-bé-cé-dé, á, dé, cé,
Vždyť je to graf v matice!?
Pak zas mám k váhání sklony:
jmenoval se Wolker Johnny?
Á-bé-cé-dé, dé, bé, cé,
zemřel mlád na TBC.
Z toho by tu jeden zdech...
já mám prostě vždycky pech!
Á-bé-cé-dé, bé, á, cé,
testy nejsou legrace.

Zrodila ses v temnotě a ráda se necháváš hýčkat. Jsi jen letmé hvízdání průvanu, ševelíš se do ticha.
A ten, kdo pospíchá,
tak si tě nevšímá.
Pomíjivá, ale má.
Jsi netýkavá, ale přece tě miluju. I neučesaná vypadáš krásnější, než si vůbec myslíš. Tváře se ti potom barví do nachova.
Když se k tobě někdo chová
neuctivě, mám chuť tě sevřít do svých dlaní
a držet dlouho, do svítání.
A nikdo se neumí pyšnit jako ty. Ale jen já vím, jak stydlivá jsi, než tě někdo pochválí.
My dvě jsme se vážně hledaly.
Hloupá a váhavá.
Přestaň se prodávat.
Stoslůvko.

Přichází...
A já jsem víla i bojovnice, stařena i nemluvně, vzrostlý strom i prasklý hrnek bez ouška, vesmírný cestovatel i stín v temných koutech pod postelí.
Šeptá...
A vypráví mi o bezesných nocích, hlavě v oblacích, lapání snů a prstech na klávesnici, jak fantazií lepí slova do vět.
Vábí...
A já ukazuju povrchnost i nahou duši a znovu si vzpomínám na ten pocit napjatého očekávání a na radost, placenou slovy chvály.
Blíží se...
A moje srdce zase buší do rytmu těch slov.
DMD.
Protože duben je pro mě hlavně o výzvě a touze podělit se s ostatními o svůj svět.

Hit wæs wundorlic weder bi Bryttweala byrg
and þær wæs galdrygea gehæfde gylden hring,
modwlonc meowle wæs heo and ælfscienne,
hire hær wæs birnende beorht and swa wæs sunne.
Ac heo cyrten wæs and creaslic, buton aglac heo næs,
forþæt for heo, for þær and fra, wandriende wæs,
þa gelamp hit þæt gestarode heo Camelot up hylles hrof
and sægde heo ðas word þæt wæreon wit and rof:
„Hwæt, ic geman ænlic hwene and ðæt sceard bið ealle.
Ic cunnode to blawende þistel þæt ic fand neah helle,
bezva nápad, do prdele!“
Nu siehstu þæt Lace Hlæfdige hæfde heardan dæg.

Mary Margaret zatnula pěsti, až se jí nehty zaryly do dlaní. Snažila se ovládnout. Nesměla zavolat na Reginu. Nesměla vzít všechno zpět. Nechtěla.
Její vnitřnosti se svíraly v úzkostné křeči, když si uvědomila, co udělala. A ještě více, když si přiznala, že toho nelituje. Naopak.
Mít život Cory ve svých rukou a moci jej bezcitně rozdrtit jen sevřením prstů, jí dalo pocítit moc. Až do teď netušila, jakou extázi to může přinést. Nepoznávala se. Nejhlubší zvířecí pudy nad ní převzaly kontrolu. A ona si to užívala.
Když se však objevil David, zatoužila to všechno zase napravit.
Ale už bylo pozdě.

Fred opatrně vyháčkoval okno a vlezl dovnitř. George mu zvenku svítil hůlkou.
„Bude to mít asi ve stole.“
„Je zamčenej.“
„Alohamora, vole.“
„Tak jo, alohamora.“
„Už to mám! ,Vyjmenujte všech dvacet složek rány zacelujícího lektvaru a popište jeho výrobu …´“
„Duplicatus a padáme!“
…..
„Za prvé: vyjmenujte všechny složky protivlkodlačího lektvaru a popište jeho výrobu …“
„A co rány zacelující lektvar?“ hlesla Angelina, ačkoli jí George ze všech sil naznačoval, aby mlčela, a pak dělal gesta, naznačující škrcení.
„Rány zcelující lektvar bylo pouze téma testovací,“ odvětil profesor Snape. „Abych otestoval, jestli budete podvádět. A také abyste se alespoň jeden užitečný lektvar naučili pořádně.“

„Neznámá lodi, nacházíte se v našem kolizním kurzu. Uhněte třicet stupňů vlevo.“
„Lituji, pane, my uhnout nemůžeme,“ zaprskalo z opačného konce.
„Neznámá lodi, zřejmě nevíte, s kým hovoříte. Splňte rozkaz!“
„Lituji, pane, ale my uhnout nemůžeme,“ zaznělo sveřepě.
„Neznámá lodi, jsme vlajková loď císařské flotily Executor.“
Avšak neznámý byl neoblomný: „Je mi ctí, ale my uhnout nemůžeme.“
„Křižník Lorda Darth Vadera, pána ze Sithu, nikomu neuhýbá.“
„Přesto, uhnout musíte vy!“ trval na svém tvrdohlavý protivník.
„Poslední slovo?“
„Poslední. My uhnout nemůžeme.“
Zjevně se rozhodli zemřít.
„Vaše volba. Nabít torpédomety, zaměřit dělové věže, aktivovat turbolasery!“
„Ale, pane, my jsme imperiální maják!!!“

Zrazu sa strhla, keď zapraskala ďalšia vetvička. Po chvíli ticha a sústredeného žmúrenia do tmy však pohodila ofinou a na tvári sa jej objavil ten istý nedotklivý výraz. Hoci sa od zotmenia triasla zimou, nedala na sebe nič znať. Zase! Znovu sa jej zazdalo, že okolo čistinky krúži tieň. Ale veď to je hlúposť. Okrúhly Mesiac jasne svietil, akúkoľvek živú bytosť by si musela všimnúť. Zahľadela sa do tmy. Les bol pustý a mlčanlivý. Iba ak... znovu ňou zalomcovala zima a vietor jej vohnal slzy do očí, pretrhnúc niť myšlienok. Možno je to tak lepšie. Možno je nevedomosť niekedy spásou.

Testovací drable jsem psát nechtěla, protože když to není za bodík, tak nikdy nic nevymyslím, ale musela jsem si vyzkoušet, jak funguje to počítadlo, protože na to jsem teda byla docela zvědavá. Tak už to vím, jé, to je chytrý.
A opravdu to ignoruje značky? ????
No jo, na mou duši. Teda to je promakaný. Ale obávám se, že na sto slov mi výkřiky obdivu nevydržej.
Těším se na DMD, těším se na DMD, těším se na DMD, těším se na DMD, těším se na DMD, těším se na DMD, těším se na DMD, tak už je to konečně sto slov!