DMD č. 10. pro 10. 4. 2014. Téma: Punková nutrie

Když tam vešli, pouliční lampa uprostřed lesa blikala jako diskokoule.
Potom jim cestu zastoupil obrovský mluvící lev a předvedl dokonalou imitaci Sex Pistols, doprovázeje se přitom na vlastní obarvené fousky.
Nemluvě o těch punkových nutriích. Nebo co to bylo. Prostě velké zubaté zvíře s čírem.
„Seru na systém, Bobrová,“ řekl nutrie chlap. „Seru na ledovou královnu.“
„Punk není mrtvý, Bobře,“ řekla nutrie ženská a urovnala si džínovou zástěru.
A potom zavládlo jaro a kytičky a ptáčci a dokonalý, všeobjímající mír.
***
Petr, Zuzana, Edmund a Lucka se v tom starém domě nejdříve nudili. Ale potom našli profesorovu velikou skříň s konopím.

V punku lítala už pár let. Partička, hospoda, pařba, sichrhajcky v uchu. Vymyslela pár dalších módních doplňků jako ohnutou hliníkovou lžíci místo náramku nebo vymotanou pásku z audiokazety zašmodrchanou do extra punkovýho účesu. Trocha zeleně na zbytek vlasového porostu co odolal holicímu strojku, kanady, posprejovanou koženou bundu a může se vyrazit na koncert. Tentokrát si dala fakt záležet, už hodně dlouho se jí líbil jeden kluk a myslela si, že i ona jemu. "Bacha, jde ti ta nutrie" zaslechla" hlasité varování jednoho z kámošů jejího skorokluka. Otočila se na patě a odplula lovit do jiných vod, třeba najde i alfasamce.

"Kdo vařil polévku?" otázal se princ.
"Šéf," odpověděl kuchtík. Žvýkal žvýkačku a drbal se za uchem.
"A kde je?"
"Zlámal si nohu, když za váma spěchal."
"Nikdo mu nepomáhal?"
"No ... solila ji Punková nutrie."
"Kdo?"
"My jí tak říkáme ... vona je vopravdu hodně drsná. Chodí ve smradlavym kožichu, porád s kapucou na hlavě, na čele pírsing, celý noci někde kalí ... co vám do tý polívky dala? Trávu? Nebo něco silnějšího?"
Asi ano, pomyslel si princ, a tohle se mi jenom zdá. Prsten odložil na stolek a zapomněl na něj.
Na cestách pak narazil na zakletý zámek a vzal si Růženku.

Jednou, to už byli v 9.B, vzala paní učitelka třídu k Sázavě, aby tam pozorovali přírodu, a Pažout s Horáčkem šli vzadu a zpozorovali tři nutrie.To by mě zajímalo, co si taková nutrie myslí o životě, řekl Pažout, a Horáček povídal, to se dozvíme, šlohl jsem Šebajdě sluchátko.
Nejmenší nutrie řekla, důležitý je srát na systém, chápete, jinak vás semele do karbanátků. A taky nebát se odlišovat.
Šli dál a přemýšleli o tom, srát na systém, nebát se odlišovat, opakoval si Pažout, a Horáček řekl, karbanátky nekarbanátky, já bych to nehrotil, my dva už se odlišujeme až až.

Loď s výrobním označením P3X-1138/42 plula hyperprostorem už dvě hodiny a ještě dalších deset v tom měla pokračovat.
Gwen se rozhodla využít této mimořádné situace a dospat se.
Nechci nic, než jen s tebou být,
a tvoje ex- kladivem po hlavě vzít!
Gwen zakňučela a přikryla si hlavu dalším polštářem. Zcela zbytečně.
Nenechal bych tě nikdy ve strabu,
i kdybych na to měl náladu!
"U Síly! Už zase!"
Gwen se vypotácela z kajuty.
V kuchyni seděl Mossi, Thon a Berek a hulákali refrén:
Nezbývá doufat, poslední nadějé!
Bude se líbit, punková nutriééé?
Nový singl Ocelových Rancorů prostě ti tři zbožňovali.

Pokúsil sa vstať. Nešlo to. Jeho malé nožičky boli príliš slabé. Pokúsil sa chvostom zaprieť. Zdvihol sa na rúčkach a potom na nôžkach, chvost vystrčený...
Možno, keby sa vykašľal na punk a nechcel mať na hlave to číro. Skúsil to znova. Číro ho znova prekotilo na stranu. Trepotal nôžkami vo vzduchu. Všetkými štyrmi. Úplne zúfalo. Nezvládne to.
Ale on chcel byť odlišnejší od všetkých. Výnimočnejší. Mimoriadnejší. Lepší aspoň v niečom. Toto oni nepoznajú. Šokoval by svet.
Punk´s not death!
Chcel byť punkovou nutriou!
„Peter, o čo si sa to snažil?“ smiali sa tí traja.
„Kašlem na to, budem obyčajnou krysou.“

Objevil se jednou k ránu a vypadal tak uboze, že jsem ani nedovolil Sauronovi jít otevřít.
"Promiňte," povídám, "my jsme Záchranná stanice záporných postav."
"Já vím," vyhrkl hned.
"Co je na vás zápornýho?"
Chvíli přemýšlel. "Ujíždim na perníku."
"Tak toho tu je," ozval se kdosi zevnitř.
Pak mě konečně přemohla zvědavost.
"Víte, neurazte se, ale co ta vaše podoba?"
"To ta blbá reinkarnace!" zavyl najednou. "Když umře člověk, tak to je hned kůň, tygr, ňáký důstojný zvíře. Ale mrtvej hudební styl? Co myslíte, hm?" rozhodil zoufale malýma šedivýma packama.
Mrzelo mě, že jsem ho nemoh přijmout. Ale předpisy jsou předpisy.

"To má být jako co? Krysa?!"
"Nutrie. Běžné a snadno dostupné kožešinové zvíře, dle mého průzkumu v žádném hraném večerníčku ještě nebylo. A chtěli jste něco roztomile huňatého," upozorním nadřízeného na jeden z jeho vlastních požadavků pro hledání zvířecího protagonisty nového večerníčku ("Všichni ti medvídci a lištičky jsou sice hezké, ale chce to něco nového. A nízkorozpočtového, kde pořád máme ty sirotky divokých zvířat brát.").
"No dobře, to PR nějak zvládne. Ale proč má ten tvor proboha to růžové číro?"
"Protože je to samička a protože je to cool. Chtěli jste přece pro ty haranty něco moderního a neotřelého, ne?"

„Poslední studie prokázala nečekanou roli nutrie ve vývoji savců, měnící teorii evoluce hlodavců“
Tento titulek obletěl minulý týden v různých, avšak souhrnně obskurních variacích lží zpravodajské servery.
Pochopitelně. Ilumináty sponzorovaná média se snaží nám vnutit představu samozřejmosti evoluční zrůdnosti (na tomto místě podotýkám, že já banány například opravdu nejím). Konečně i dekadentní filmový průmysl nám v montypythonovském díle, které nehodlám propagovat uváděním názvu, podprahově podsouvá ďábelského králíka - narážku na nutrii.
Což je, abych parafrázoval jistého parafrázujícího hradního kolegu, opravdová známka punku.
Přišel konečně čas říct:
Táhni, punková nutrie stádovitého a Satanem sponzorovaného úpadku!
Pro kontraevoluční magazín (neuvádíme)
P. Háj- Lesík

Bylo 11. září 1885, když se objevil v našem městečku.
Stetson měl naraženej na hlavě tak frajersky, že jsem si říkal, jestli vůbec něco vidí. Taky jsem si říkal, kde se tu sakra vzal. Boty neprošlápnutý, koně neměl...
Povídalo se o něm ještě dlouho.
„Wales není vůbec špatný místo,“ sdělil mladýmu Jonesovi u sklenice piva.
„Canary Wharf mě mrzí,“ řekl Lise.
„Nebojte, jednou se shledáme za pohřebnějších okolností,“ pravil chvíli nato funebráku Saxonovi.
„Smrt je taky život,“ prohodil směrem ke mně.
„Ta Punková nutrie nebyl dobrej nápad,“ uzavřel to, zařval „Geronimo!“, vyběhl ze saloonu a víckrát už jsme ho neviděli.