Jistě pane ministře

„Neznepokojuje vás, že pan ministr dává rozhovor o výsledcích jednání, aniž se s vámi předem poradil, sire Humphrey?“ ptal se Bernard.
„Ani v nejmenším, Bernarde. Existují pouze tři možné varianty, jak může odpovědět. Za prvé: ,Probíhá intenzivní vyjednávání‘, což znamená ,chystáme se vyhovět všem požadavkům odborů‘. Za druhé: ,Jednání ještě nejsou u konce‘, tedy ,už jsme na ně kývli‘. Nebo za třetí: ,Není žádný důvod k obavám‘. To znamená ,připravte se na nejhorší, odbory vyhlásí stávku‘. Po té bude samozřejmě následovat, splnění požadavků odborového svazu.“
Mezitím se na televizní obrazovce ministr dostal ke slovu: „Tedy… ehm… není čeho se obávat.“

"Všeobecné volby dopadly očekávaným vítězstvím opozice, a my jsme se postupně dozvídali jména ministrů. Jako poslední byl oznámen ministr pro administrativní záležitosti, pan James Hacker."

U okna budovy ministerstva stáli dva muži a pozorovali dění na ulici. Právě přijel vládní vůz, z něhož vystoupil nový ministr a nadšeně mával a kynul okolostojícím lidem.

"Tak co si myslíte o novém ministrovi, Bernarde," zeptal se starší z nich.

"Nejsem si jistý, sire Humphrey. Jako řadový poslanec zkušeností moc mít nebude, ale momentálně se chová jako znovuzvolený premiér."

"Takové chování je pro řadové poslance typické, Bernarde. Jsou to většinou burani s nezdravým sebevědomím."

"Sir Humphrey už je tu, pane ministře."

"Humphrey, přišel jste jako na zavolanou. Chtěl jsem s vámi probrat ten návrh na omezení těžby plynu."

"To celé je nesmysl, pane ministře, v parlamentu to nemůže projít. British Petrol má poslance omotané okolo prstu. Ničeho nedosáhnete a uděláte si zbytečně nepřátele."

"Veřejné mínění je na mé straně."

"Veřejné mínění vám zákon neschválí. Stavíte si jen vzdušné zámky."

"V tomhle případě spíš plynové."

"Ale tamější těžba devastuje celé okolí. Mám možnost udělat něco správného. Jak se říká, je lepší zapálit svíčku, než proklínat tmu, Humphrey."

"Ale ne když je všude okolo zemní plyn!"

V posledních dnech se Jimu Hackerovi na ministerstvu nebývale dařilo. Protože mu od ministerských úředníků nepřistávalo na stole tolik nesrozumitelných zpráv a výkazů, konečně měl čas začít naplňovat svůj politický program. Nejen že se mu podařilo prosadit plán rozsáhlých úspor na svém ministerstvu, ale dokonce i zrušil jedenáct zbytečných úřadů.
Konečně měl pocit, že má vše pod kontrolou. Vysloužil si uznání od premiéra a právem si vychutnával chválu ve všech novinách, dokonce i v těch, které na vládě nikdy nenechaly nit suchou.
Jedinou skvrnou na nynějším mimořádném období byla nemoc sira Humphreyho – už druhým týdnem ležel doma se zápalem plic.

Vaše zvolení bylo skutečně překvapivé. V čem vidíte hlavní příčinu úspěchu?
Víte, mně osobně nikdy nešlo o funkce. Chci být takový spojovací článek, klidný přístav v neklidné době.
S tím souvisí i další otázka. Budou změny ve vládě? Ponecháte ministry ve funkcích?
Podívejte se, pane redaktore. Mohu otevřeně prohlásit, že změny nebudou, a když už, tak jen v nejnutnějších případech.
A kdybyste měl jedním heslem popsat styl vaší budoucí vlády?
Bude rozhodovat zodpovědně, informovaně, a v zájmu Britá- Mohu se zeptat, proč se smějete?
Ale nic. Jen mi přišlo zajímavé, že by vláda, jejíž tajemník bude sir Humphrey, byla "informovaná".

Seděli jsme v mé kanceláři a přemýšleli, jak se zbavit problémů, do kterých se ministerstvo dostalo. A to, jak Humphrey neopomněl zdůraznit, jen a jen díky mé naivitě.
"Premiérova podpora Izraele mu doma vynese spoustu hlasů, ale v OSN to bude mít účinek opačný. A vy posloužíte jako hromosvod. A co hůř, s vámi se sveze celé ministerstvo - včetně mně."
"Tohle přece nejde, Humphrey, musíme tomu nějak zabránit."
"Obvykle je obtížné přinutit premiéra změnit názor. Ovšem, pokud bychom spolupracovali a použili jak ministerské, tak stranické páky..."
"Chcete říct, že jste se mnou až doteď nespolupracoval, Humphrey?"
"Bez komentáře, pane ministře."

"Humphrey, to je strašný cynismus! OSN je vrcholem mezinárodní spolupráce a zárukou trvalého míru. Proč bychom do něj jinak vstupovali?"
"Pane ministře, jestli to opravdu chcete slyšet... OSN je ve skutečnosti bojiště, kde naše Ministerstvo zahraničí rozděluje svět. Tak, jako byl rozdělený posledních tisíc let."
"To nemůžete myslet vážně!"
"Ale jistěže. Podívejte se do historie. Španělsko, Holandsko, Německo, Francie, Turecko, Rusko... S těmi všemi jsme bojovali - a i proti nim. Když vzniklo OSN, skutečně to tehdy vypadalo na trvalý mír, ale teď? Dokázali jsme poštvat Řeky proti Němcům, Italy proti Francouzům, Holanďany proti Španělům. Je to jako za starých časů."