Ze života (nikoli mého)

Dnes ji nechtěl pustit. Opřel si o ní hlavu a dýchal do vlasů. Taky se jí ještě nechtělo jít. Mlčky ho objímala kolem krku, prsty drbala v černé lesklé srsti, obličej zabořený do jeho hřívy. Podvečerní slunce je hřálo.

,,Miláčku já už ale fakt musím. Nebo přijdu pozdě," dala mu pusu na čumák a zamířila z ohrady. Zafrkal a díval se za ní. Ozářený sluncem, stíny dlouhých řas na tváři.

.........

,,Sára." ,,Honza. Těší mě." Nevypadá špatně, pomyslela si, když objednával víno. ,,Sluší ti to," zalichotil. ,,Máš krásný řasy. Jako... jako..." ,,Jako kůň?" Napadlo ji. ,,Neee, koně jsou hnusný!" ,,CO PROSIM?!"

Zahraj si s námi. Copak tohle je hra? Kdo její ubohou holčičku přivedl na takový nápad?

Ty obrázky jsou roztomilé! To vykládejte holubům. Obézní kočka na kbelíku, šlukující sova, sprostá obří chobotnice, kočka sledující v televizi pářící se tygry nebo karta slibující kulturní obohacení, tlouštíka dokazujícího ničivou sílu svého pozadí, v němž je zaseknutá trumpeta nebo co to kruci je.

Mami, jsi strašně staromódní! Možná, děvenko, třeba nechci, aby se mi v rukách hromadily vulgární obrázky bez cenzury. Možná jsem stará, ale vím, co znamená zábava. A přísahám, že utrhám všechny končetiny tomu, kdo ti koupil tuhle „hru“ - výbušná koťátka.

,,Až spolu nebudete, budeš jak tělo bez duše, jak mrtvá schránka," říkali.
Rozchod přišel, nic. Žádná emoce, žádná úleva, žádný smutek.
,,Tentokrát už to vydrž, tohle je ten pravý!" říkali.
A tak jsem čekala až jednou ten konec přišel z jeho strany.
Zase nic, bez emocí.
,,Do třetice všeho dobrého, tento by ti určitě chyběl," říkali.
Odjel daleko, se mnou to nehlo, ani kapku jsem nepustila z oka.

Další muži a další promrhaný čas. Několik dalších bezcitných rozchodů a rádoby lásek, které nikam nevedly.
Jednou, když jsem nad tím více přemýšlela mi došlo, že muži nebudou nic pro mé srdce.

,,Zarezervoval jsem stůl v tý luxusní restauraci. A pak pojedeme ke mně."
Zapochybovala jen na chvilku. Vždyť co by se mohlo pokazit? Pavel je na služebce. Do týhle restaurace ji stejně v životě nevzal, takže tu ani nemůže potkat nějaké jejich společné známé.

Vlastně se s manželem tak odcizili, že si už ani nepamatovala, kdy spolu naposledy někde byli. Jediné, co ho zajímalo, byla práce. A jestli je večer doma večeře. Pff.

Vstoupili a čekali na usazení. Za nimi vešel další pár.

,,Andreo...!"
,,Pavle?"
,,Co tu děláš? A tohle je kdo?"
,,A kdo je ona?"

,,Dobrý večer! Stůl pro čtyři?"

- Ahoj. Máš čas? Potrebujem poradiť, posťažovať sa, čokoľvek!
- Ahoj. No hovor..
- No jak máme s Tomášom svadbu v decembri.
- Máš presvadobné nervy?
- Ani netušíš. Vieš, jak som ti hovorila, že je z početnej rodiny?
- No niečo si spomínala. Ale má to nejak zvláštne, nie? Nevlastný otec?
- Má nevlastnú matku, vlastnú matku, a jednu nevlastnú v medzičase, kým do toho jeho otec praštil znovu. Chápeš, kam tým mierim?
- Nie..?
- Všetky tri ho zbožňujú. Už len ten schvaľovací proces jeho budúcej manželky bol dramatický, ale teraz.. všetky, vrátane mojej matky mi chcú pomáhať s prípravami! Čo mám robiť??
- Mám rum, stavíš sa?

Vzduch voněl solí a zvonil křikem racků.
Bylo to osudové setkání. Zazářila pro něj, v davu nezajímavých, nevýznamných. S tajnou nadějí, že ona to cítí stejně, ji oslovil: „Dobrý den, krásná neznámá, je mi ctí se s vámi seznámit. Omlouvám se, pokud jsem do vás vrazil.“
Na vysokém modrém nebi oslnivě zářilo slunce, přesto se drobounce zachvěla.
„Ó to nic, vím, že to nebylo schválně, je zde poněkud těsno.“
Dívala se na něj a přemýšlela nad šťastnou náhodou, která je svedla dohromady. Doufala, že spolu zůstanou navždy.
Pak přišla další vlna a spláchla dvě zrnka písku zpátky pod mořskou hladinu.

„Krása!“ rozplýval se kupec nad obrazem Alpská krajina s hradem. „Nádhera. Miluju romantické malby.“ Je to opravdu obraz od Caspara Davida Friedricha? A jakou má cenu?“ obrátil se na pana Chadravu, znalce a odborníka.

Muž obraz prozkoumal a stanovil jeho hodnotu na 62 milionů a předložil znalecký posudek.

Obraz se podobal originálu jako vejce vejci, ale byl to padělek. I posudek byl lživý. Dokonce ani kupec nebyl pravý, ale nastražený policisty.

Padla klec. Podvodník, který obrazy nabízel k prodeji, si odpyká 7,5 let. Jeho komplic vystavující na falza nepravdivé posudky, dostal tříletou podmínku a desetiletý zákaz výkonu činnosti znalce.