DMD č. 2. pro 2. 4. 2016. Téma: Les náhod

Řekne se dort.
No jasně, narozeniny, zejtra budeme slavit, jupí.
Ale efbéáčko mluví jasně. Párty!
Takže se v deset večer přistihnete někde v háji za Čimickým hájem, jak drtíte v ruce sušenky na cheescake, protože ten recept prostě vypadá skvěle.
Ale drtíte je v ruce, protože v cizí kuchyni nenajdete nic.
Jasně, dovedu si představit ten dobrý nápad - zeptat se majitelky kuchyně.
Tak ta, shodou okolností, už odešla před drahně dobou s ostatními do hospody.
Takže párty, ho ho hó, se rozjíždí.
A by the way, protože uspáváte dítě, dort se stihne připálit.
No, tuhle "náhodu" znají všichni rodiče. TEČKA.

Tolik věcí může hrát ve váš prospěch či neprospěch. Síla, vytrvalost, tvrdohlavost... ale hlavně potřebujete štěstí. Přežití je víceméně souhra náhod.
Silná mysl, odolnost, určitá drobná výhra v genetické loterii, a stejně...
Jedna do toho nakráčela. Druhé se to otevřelo přímo pod nohama. Třetí řídil auto (s následky havárie si bleskově naskočená regenerace poradila). Další by neměli šanci přežít, ale náhodou se nedostali do situace, kde by jejich odolnost procházela zkouškou. Normální lidé, normální životy, které se vmžiku změnily.
Člověk nejlépe schopny znovusjednotit lidstvo seděl náhodou v letadle, když TO zrovna vypuklo. Nebylo co regenerovat.
A budoucnost byla v háji.

V kruzích Mezisvětí porůznu rostly stromy. Snad jak se rozšiřoval původní hájek z onoho kopce, který byl v našem světě Mandalou a kde ve všech pěti ostatních světech stál dobře známý chrám. Nebo snad někteří z Mistrů Mandaly, co jich za staletí bylo, sázeli na místa, která jim připadala jistým způsobem zvláštní, místo milníků stromy. Nebo to byla ruka Paní, která je pro svou lásku k lidem popropojovala se stromy na důležitých místech našeho kruhu světa.
V takových skupinkách stromů se daly zaslechnout zvuky. Smích. Volání o pomoc. Nebo pláč.
Občas se díky tomu podařilo odněkud nějaké trápené dítě zachránit.

Sova zvolna letěla nad rozestavenou krtkovou haciendou. Budoval si ji již třetím rokem a stále nebyla hotová. Uviděla ho, nejprv jako malou postavičku, když se však k němu se svistem větru rozletěla, už ho dokázala zaostřit lépe.
Krteček potěšeně zamával a zvolal: "Sovo, budeš moje kamarádka stejně jako je myška a zajíček?"
Sova jej beze slova chytila do pařátů a zaryla do něj drápy, stejně jako v předchozích dnech do jeho přátel.
Když pak na stromě přežvykovala čumáček, tiše zahoukala: "Jaká to náhoda, normálně mívám hlad, ale tentokrát mi příroda prokázala tolik dobra."
Náhody se v kouzelných lesích stále dějí.

"Tati, kdy už se objeví ty srnky?"
"Asi dnes máme smůlu, Zdirádku, jsou někde zalezlé."
"Ale sliboval jsi mi je..."
"Nesliboval, to, jestli se srnky objeví, je náhodný jev."
"Co je to náhodný jev?"
"To je něco, co neovlivníš svou vůlí a svým konáním. Takových jevů je spousta."
Tu zafouká vítr a ze stromu spadne před Pankráce a Zdirada šiška.
"Vidíš, další náhodný jev!"
"Jé, tady je to les náhod, les náhod!", vykřikuje Zdirádek.
"Neřvi tady, Zdirade", kárá jej okamžitě táta Pankrác, "nebo přijde hajný a požene tě z lesa ven sukovicí. A to už nebude jev náhodný, ale kauzální!"

Lesem se nese ozvěna zpěvu. Den je krásný, slunce svítí a na rozpažené ruce tuto chvíli prožívajícího rytíře usedává okolní ptactvo, aby se přidalo svými hlásky. Na první pohled by náhodný svědek neřekl, že se jedná o jeden z temnějších dnů hrdiny přesvědčeného o svém muzikálním nadání.
Počkat, ne, to není náš hrdina. Ale jeho věrný pomocník na cestě pomoci.
A toto není ledajaký les, ale Les náhod.
Podívejme. Parta náhodných kolemjdoucích, z nichž někteří v budoucnu půjdou po jeho krku, ale spoilery, mu poradí cestu. Dají meč. Tuhle kůň.
A na konci čeká objetí hrdiny připravené na probodnutí mečem.

Náhody se stávají. Téhle myšlenky se Jakub držel.
Série přepadových testů, které shodou okolností obsahovaly jen to, co se zrovna večer předtím učil, už ho nepřekvapovali.
Holka, která se mu líbila, se s ním začala bavit s takovým zanícením, že ho to nakonec odradilo. Když hledal brigádu, tak se mu hned druhý den, ozvali s jednoduchou prací a nabídli mu 400 korun za hodinu.
Kluk se kterým se porval, se najednou odstěhoval.
Udělal přijímačky na vysněnou školu a to přesto, že měl úděsnou kocovinu a většinu otázek tipoval.
Prostě měl štěstí, stejně jako jeho otec, kterého se štěstím zvolili presidentem.

Sotva se nováčci naučili mluvit tiše a nezanechávat stopy...
Z houští přiletí šíp, pic. Z větvoví druhý, čvacht. Třetí jen tak zpomezi stromů... Celá salva, než naše kuše vůbec stačí odpovědět.
Každý den.
Docházejí obvazy, několik vojáků jsme museli poslat na nosítkách za hranici, a mladičký Vranglich... zůstal pavoukům.
Tohle není samo sebou. Oni vědí, kudy se pohybujeme.
Že by jim dával zprávy nějaký člověk z velení?
Svévolně měním trasy průzkumů. Píšu neurčitá hlášení. Dávám si pozor, komu svěřím úlohu posla – a vlastního vyzvědače.
Jiné jednotky na podobné obtíže nenarážejí.
Přeci není možné, aby někdo z nás...
...dělal pro Thranduila.

Za potůčkem byl les. "Ajéje," pomyslela si Alenka.“ V posledním lese jsem zapomněla svoje jméno. Měla bych si to napsat, jenže nemám čím. Ale zase jsem potkala Koloucha."
Tiše si cestou opakovala "Alenka, Alenka," a jak byla zamyšlená, zakopla na rovné cestě. Pod rukou jí to začvachtalo. „Fuj,“ říkala si. „Jediná shnilá houba široko daleko a zrovna do ní sáhnu.“ Musela se otřít kapradím.
Pod kapradím našla borůvky. Byly sladké, ale jedna jí spadla na šaty a udělala na nich nepěknou skvrnu. Na hlavu jí spadla šiška. Teď toho mám dost, řekla si Alenka. Tohle už nejsou náhody, ale nehody.

Mie se nedaří usnout. Lůžko na zemi ji nepříjemně tlačí a pod velký dračím křídlem, kde vždy cítila bezpečí, se dnes spíše dusí horkem z Lauronina těla. Stále ji pronásledují myšlenky na to vše, co jí potkalo od doby, kdy vstoupila do Arkanumijského lesa. Setkání s bojovníky Posvátného řádu, pád ze skály. A tu se poprvé setkala s NÍM - zrádcem a vrahem. Zachránil ji...
Hned na to ji unesli a zavraždili jejího strážce.
Sama se osvobodila, objevila, že dovede kouzlit. Kouzlit! Pak se znovu objevil ON! Jakoby náhodou...
Neklidně se znovu převalila na lůžku. Příliš mnoho náhod v tomto lese...