DMD č. 15 pro 15.4.2011 Téma: Stověžatý tatíček

Stovky let ho tížily stále víc. Jednoho dne se obr Vincenc pohodlně uložil v opuštěném údolí, zavřel oči a usnul navěky. Jeho tělo časem zakryl prach a hlína, uchytily se rostliny, vyrostly stromy.
Později přišli lidé a rozhodli se na příhodném místě chráněném vysokými horami založit osadu. Vesnice se rozrůstala. Změnila se v kvetoucí městečko, potom ve výstavné bohaté město s domy z bílého kamene, mnoha kostely a honosnými paláci. Obchodníci i návštěvníci se sem sjížděli ze všech stran. Město platilo za nejbezpečnější na světě. Obři žijící v okolních horách ho pečlivě střežili.
Byli na svého předka Vincence velmi pyšní.

fandom: realita
varování: BJB jako vyšité...
„Já se na to vybodnu…“ vrčím vztekle a zároveň frustrovaně.
„Ale nevybodneš,“ usměje se vědoucně.
„Vybodnu!“
„Vsadíš se? Chvíli budeš zuřit a nadávat tak, že si zase rozšířím slovní zásobu. Naleješ si panáčka dobroučkého kubánského rumu. No, spíš víc panáčků… Nakonec sedneš ke kompu a něco sesmolíš.“
„Nebaví mě jen tak něco smolit… Chtěla bych konečně napsat něco aspoň náznakově smysluplného. Ale copak to jde?!?“
Konečně se uráčí přečíst si zadání. Mračí se. Drbe si bradu jako vždycky, když je nervozní.
„Tak vidíš…“ zašklebím se. „Děs, co?“
„A kdybys vycházela z toho, že Praha je nářečně Prágl, tak to neprojde?“

Fandom: Doctor Who
Poznámka: Kdo netuší, že Jack pracuje pro hradní stráž, taky pochopí. Fanouškové doktora, nebijte mě, ještě nejsem znalec. A ano BJB! :D
Jack se zasmál. Těžko říct, jestli se cítil vesele, nebo to byl obranný mechanismus proti čirému zoufalství. Čas a prostor jsou občas dost nesnesitelní hajzlíkové a odešlou vás... někam. Znal jeden moc trefný výraz, kterým by mohl tuhle zemi počastovat. Tedy, zemi. Hlavně tu řeč. Co je to za snůšku pazvuků? Obletěl půl vesmíru a něco tak strašného nikdy neslyšel. S blaženým výrazem zavzpomínal na TARDIS. A najednou...
„...a tamhleto je taky fešák...“ prohlásila holka s foťákem.
Doktor se zašklebil a vytáhl Jacka z... něčeho.
„Bylo načase. I když ani s překladačem TARDIS nechápu, co znamená ten jejich Stověžatý tatíček.“

Fandom: Mach a Šebestová (a narážky na několik dalších)
Žlababa zamávala a šla si po svých žlababích záležitostech. Zkoušení mohlo pokračovat.
„Minule jsme probírali život měst, k tabuli půjde žák Leža. Tak nám řekni něco o rozmnožování, prosím.“
„Prosím, města se množí vegetativně, pučením.“
„Správně, Ležo. Co jsou to Civitas parasiticus?“
„Prosím, to jsou cizopasnická města. Napadají cizí planety, na kterých se rozmnožují.“
„Výborně. Vyjmenuj, prosím, parazitická města, která znáš.“
„Prosím, největší je pramáti, Tatíček stověžatý ve vesmíru Unk. Má potomky ve všech známých vesmírech a taky ve třech neznámých. Například Řím, Ťop-ťum, Luna City, Minas Tirith, Prasinky a Ankh-Morpork.“
„Výborně,“ řekla paní učitelka, „píšu ti jedničku s hvězdičkou.“

Fandom: prozradím na konci :)
Miloval své rodné město.
Miloval tamější architekturu, nejen výstavní chrámy a paláce, univerzitní budovu, ale také úzké uličky chudinských čtvrtí a polorozbořené a zchátralé domečky na předměstí.
Miloval ruch v ulicích, potyčky v hospodách a zapadlé krámky s pochybným zbožím.
Miloval mosazný most, sochy hrochů a pomalý tok řeky, který ho vždycky uklidňoval.
Miloval i místní obyvatele – byli tak rozdílní, jak jen být mohli. Přesto je však něco spojovalo. Jejich domov.
K tomuhle zajímavému, nebezpečnému, smrdutému, přelidněnému a zábavnému městu měl silný citový vztah. Vychovalo ho lépe než vlastní rodiče. Bylo jako jeho otec.
Byl to jeho drahý tatíček Ankh-Morpork.
(Fandom: Zeměplocha)

Telmir jsem spatřila jen jedinkrát a krátce. I tak mi utkvěl v paměti. Ne nadarmo se mu říkalo Perla mezi městy. Jediné, co si z něj pamatuji, jsou věže. Musela jich být minimálně stovka. Stověžatý Telmir. To přirovnání mě napadlo hned, jak jsem se dozvěděla, že je hlavním městem Aldormy.
Nerada vzpomínám na svůj svět. Trápí mě pak myšlenka na to, že už nikdy neuvidím rodinu a přátele. Ale kdykoliv pomyslím na Telmir, hned se mi vybaví Praha. Stověžatou matičku už nikdy víc nespatřím. Mám ale tatíčka, kterého již brzy znovu navštívím. A chvíli si zase budu připadat jako doma.

Jsme už v polovině. Doufám, že nikomu neubývá sil:)
Téma pro 15. 4. 2011: Stověžatý tatíček
Toto téma bude uzavřeno 15. 4. 2011 v 23:59.
Bodíky můžete sledovat zde.
Avevin seznam fandomů můžete sledovat zde.
V případě nejasností konzultujte Pravidla.