DMD č. 17 pro 17.4.2011 Téma: V pasti!

Fandom: Equilibrium (rok 1982)
Pytlák už šest hodin obcházel svá železa, ale až v posledních se něco chytilo. S neskrývaným údivem pozoroval, jak na něj už z dálky nenávistně hledí lapený šedý medvěd úctyhodných rozměrů.
Cáry hadrů, které zvířeti visely kolem krku, nepovažoval za důležité a připravil si pušku. Monstrum chvíli civělo do hlavně a pak se otočilo zády. Chroupání, které slyšel, považoval muž za snahu rychle sežrat návnadu, když už ho stála život. Teprve když zaslechl prasknutí kosti a uviděl, kterak na něj skáče běsnící příšera, zalitoval, že nevystřelil dřív.
Valborg Hoydal dnes nebyl ve své kůži, ale ta pracka mu brzo doroste.

Jetřich se zoufale modlil, ať Kazi stojí při něm. Obklopovala ho hrubá masa šedého kamene. Tak strašně tvrdá! Škvíry, kterými se snažil proniknout, byly příšerně úzké. A ostré. Jako naježené bodáky. Hlavně se držet pohromadě! Každým pohybem se neviditelné chodbičky zužovaly. Braly mu dech. Kámen se zuřivě vzpíral a odmítal ho propustit. Zalkne se. Jetřichovi došlo, že hrůza může mít i hmotnou podobu. Nepřátelský kámen ho rozdrtí.
Pozdě se proklínal, že nechal tak pitomě vyhecovat, aby zkusil kouzlo průniku hmotou. Nechtěl couvnout a teď je s ním konec.
Když zdí otřásly spásné údery majzlíku, znělo mu to jako andělské zvony.

Fandom: Tom a Jerry
Večer:
Tentokrát už to prostě musí vyjít, už toho bylo tak akorát! Pitomej myšák, pitomej, pitomej! Já mu dám, kdo je tady na vyšší příčce potravního řetězce! Muhehehehehehhe... Echrrr.. Pchrr... Chrrr.... Eh, eh, eh... Zatracený chlupy. Dokonalý plán, dokonale promyšlený, dokonale přichystaný, dokonale dokonalý!
Všechno je na svém místě. Slunce se sklání nad obzor a kukačka v hodinách už je celá nažhavená odstartovat můj ďábelský plán odplaty.
„Kuku, kuku.“
Ráno:
Kolem umolousaného šedého kocoura obaleného pastičkami a ležícího chcíple před myší dírou proskáká hnědá myška zpívajíc si: „Do pastičky na myši dala hlavu kočka, nevidí a neslyší, vytekla jí očka.“

Fandom: The Zoo Story (Stalo se v zoo) [Edward Albee]
PETER Jerry? Měl jsi pravdu, že sem na tyhle lavičky nikdo nechodí. Že kdybych volal policii, nikdo by mě neslyšel. Myslel jsem, že mě zabiješ. Vytipoval sis idiota, který sám vlezl do pasti…
Pamatuješ na ten tvůj vztah s tím Řekem? A pak ty ženy, všechny ale jen na jednu noc?
Mám ženu a dvě dcery a dvě kočky a dva papoušky. Ale chtěl bych… jednu noc… Nemůžu se toho zbavit, pořád a pořád dokola, každou noc. Nemohl ses zabít až další den?
Přestaň mě lechtat. A nešťouchej do mě.
Proč nic neříkáš?
Nezlobím se na tebe, že ses zabil.

fandom: Invaze rušivých elementů + realita. Tess, prepáč, že sa miešam, kam ma nič :)
Kráčala som hlavnou cestou, obzerala výklady a zdravila známych. Odrazu...
TRESK!!!
Uprostred ulice sa zdvihol oblak dymu a objavili sa tri postavy v plášťoch. Vysoký muž sa rozbehol smerom ku mne, minul ma a bežal ďalej. Druhý muž a žena vrhali kúzla, dlažobné kocky vybuchovali a zasiahnutí ľudia odletovali na metre.
Zazrela som, ako ku mne letí zelený záblesk. Nemala som kam uskočiť, nebol na to čas. Kúzlo ma zasiahlo.
A nič.
Pozviechala som sa zo zeme a cítila som, ako ma niečo páli vo vrecku. S prekvapením som vytiahla peňaženku.
Ja viem, prečo nosím tú dvacetikorunu všade so sebou.

Fandom: Rychlá rota
Poznámka: BjB? A momentálně bych si vážně dala sýr. Jakýkoliv. :)
Lákavé vůně! Abondance. Balkánský sýr. Beaufort. Bresse. Bleu. Brie. Brynza. Buchette. Camembert. Chavroux. Cottage. Čedar. Eidam. Ementál. Gorgonzola. Gouda. Hermelín. Jadel. Mascarpone. Mozzarella. Niva. Parmezán. Pecorino. Radamer. Roquefort. Žervé. A dokonce i Olomoucké tvarůžky!
Monty Jack nic neviděl, nic neslyšel. Existoval jenom sýr.
Zipp se ho snažil fackovat. Zacpat mu nos. Svázat a následně odtáhnout pryč. Ale nic nepomáhalo. Hypnotická vůně sýra ho vábila k sobě. Neviděl ani velkou klec, která visela nad prostřeným talířem, ani zlomyslné úsměvy Tlusťochovy bandy.
Past sklapla v okamžiku, kdy se s chutí zakousl do goudy.
Jaké štěstí, že Zipp stačil uletět zpět na základnu.

fandom - pohádky
Ptám se: Mohou se odcizit dva lidé, kteří si nikdy nebyli blízcí?
Já a on. Spojila nás náhoda, jediný letmý pohled, touha po hrdinství. Touha vzepřít se osudu.
Okolnosti.
A byla slavná svatba.
Teď?
Žijeme vedle sebe. Den za dnem. Neznáme se. Nenacházíme důvody lépe se poznávat. Nechceme. Bylo by to příliš těžké. Tohle by bylo to pravé hrdinství, na které ani jeden z nás nemá odvahu. Každodenní hrdinství.
A žili šťastně až do smrti.
Nikdo nám neřekl, že právo na štěstí nelze zaručit. A tak se svému osudu trpně poddáváme.
My dva. Lapeni v pasti šťastného konce.
Co naděláme.

Poznámka: Čistá romantika nebo něco víc? Drabble velmi vypovídá o mé aktuální náladě...
Jako moucha chycená do sítě, jako ptáček v kleci. Byla obklopena Severusem, jeho tělem, vůní, teplem. Byla lapena. Vrátila se do dětských let a znovu prožívala tíživý pocit viny. Dělala něco nesprávného, aby utekla všudypřítomným výčitkám a smutku, a on ji načapal přímo při činu. Nemohla utéct, nemohla lhát. Čekala na rozsudek.
Ten však nepřicházel. Začala pomalu, pomalinku roztávat. Skládala se do Severusovy náruče, nacházela oporu v pevných pažích. Opřela si hlavu o svalnaté rameno. Roztrhla pavučinu, opustila klec. Pochopila, že ne slova, ale činny mluví pravdu. Podruhé se bláznivě zamilovala; připadala si tak strašně, strašně lehoučká. Vzlétnout! Výš, výš!

Doctor po dlouhá léta putoval časem a po vesmíru sám. Když ho Amy nakonec opustila, aby se usadila s Rorym, nemohl najít tu pravou společnici.
Žádná mu takzvaně nepřeběhla pod nosem, žádná nebyla dost odhodlaná a statečná, aby mohla vidět to samé, co on. Nebo to, co Rose, Martha, Donna či Amy. Možná špatně hledal, možná už Zemi došly zásoby skvělých a spolehlivých společnic, vhodných pro muže se dvěma srdci.
Možná v tom byla potíž… nikdy žádné nemohl zaručit, že jí věnuje celé své srdce - vždycky měl ještě jedno, které by mohl věnovat někomu dalšímu.
Ocitl se v pasti osamocení.

Fandom: originální
Poznámka: Ještě jsem tu nic nečetla, tak snad se s nikým nesejdu... :D
Jsem v pasti.
Chladný kov tlačí na spánek a do kůže se vrývá kulatý obrys otvoru v hlavni.
Jsem v pasti.
Víčka se chvějí, oči neklidně těkají sem a tam po místnosti. Psací stůl, židle, postel, známý výhled z okna.
Jsem v pasti.
Studený pot vyráží na skráních, slévá se v kapičky a putuje po krku k lemu trička a pod něj.
Jsem v pasti.
Dech se zrychluje, srdce buší. Hlasitě. Ach, tak hlasitě!
Jsem v pasti.
Ruce se třesou, mysl nespolupracuje.
Jsem v pasti.
Krev stydne.
Jsem v pasti.
Ta past je můj mozek.
Jsem v pasti.
Mačkám spoušť…