DMD č. 9 pro 9. 4. 2019. Téma: Sklepmistr

“Hlídáš sklep? Dobré. To je dobré,” matka si nadhodila dítě na boku.
Maličká lesklá mince zmizela v oťukaném džbánku na polici.
“Co je v tom sklepě, Harry? Víno? Bohatí lidé prý mívají celé sklepy vína.”
“Je tam led, mami.”
“Led? Cože? Tomu nerozumím. Vždyť je léto.”
“No právě. Pod zemí je tam schovaný led ještě od zimy a neroztaje.”
Bella Gregson se otřásla.
“No, je to práce Harry. Ale byla bych radši, kdyby ti pan Carter dal jinou.”
“Můžeme být rádi, že mě nenechal zavřít, mami.”
“Vím. Já vím,” maminka zase vypadala vystrašeně.
“Třeba se osvědčím a dostanu jiný úkol.”

Drahá Dezinvektilo,

píšeš mi, že Tvá pacientka má občas sklony „jít do sebe“. Není třeba jí bránit, mnohem slibnější je navést ji na způsob, který bude dobrý pro nás a špatný pro ni. Zejména před ní utajuj důležitou věc: každá neřest má svůj původ v pokroucené ctnosti, tedy nejlepší způsob, jak ji přemoci, je přeměnit ji zpět na ctnost.
Raději ji přesvědč, že své chyby musí v sobě uzamknout co nejhlouběji, dokonale je pohřbít.
Samozřejmě se jich tak nezbaví.
Ty je ovšem budeš časem moci vítězně vytahovat zpátky na světlo v ještě pokroucenější a nebezpečnější podobě.

Tvůj milující strýc Zmarchrob

"Ahoj. Já jsem Severus a mám problém s alkoholem."

Sborové: "Ahoj, Severusi!"

Slovo si vzala atraktivní terapeutka.
"Vítáme tě mezi námi, Severusi. Je skvělé, že ses rozhodl svůj problém řešit. Doufáme, že se tu budeš cítit dobře. My všichni tě rádi vyslechneme a poskytneme ti svou podporu.
Pro začátek se snaž vyvarovat situací, které by tě mohly svádět k pití. Omez svůj pohyb ve společnosti lidí, kteří konzumují akohol, a nepohybuj se na místech, kde se vyskytuje jeho velké množství.
Chtěl bys nám teď o sobě ještě něco povědět? Například, čím se živíš?"

"Jsem majitel vinárny," odpověděl s kamennou tváří.

Ve své práci byl opravdu dobrý. On sám by sice skromně trval na tom, že je ve skutečnosti nepřekonatelný, v tomto případě ovšem skromnost vůbec nebyla na místě.

Na jakém místě, ptáte se?

Na místě tmavém, osvětleném jen tu a tam prskající a mocně dýmající loučí.

Místě plném podlah, které se pod vahou bořily a bodáků, které na bořící se čekaly.

Velmi střídmě zaplněném truhlami s rozličným obsahem.

Obydleném krysami, netopýry, humunkuly s pletí v odstínech zelené a šedé, třímajícími sukovité větve.

V podzemním království Jeho. Pána jeskyně, Ochránce zapuzených a Ničitele spravedlivých. Nositele Tužky osudu a Zápisníku kvílející gramatiky.

Evě a Jaroslavovi šla společně práce pěkně od ruky. Odpoledne začalo pomalu přecházet do večera.
„Nešla bys na večeři? Pod lipami dobře vaří a je tam skvělej sklepmistr,“ nadhodil. Znělo to lehce a nezávazně.
„Musim za tetou,“ odpověděla automaticky. Vzhlédla a uviděla, jak je zklamaný. Zarazila se a nakonec se zeptala přímo: „Tobě se hlavně nechce do prázdného bytu, co?“
Pokrčil rameny.
Nakonec řekla váhavě: „Je pozdě. Kdybys se mnou zajel nakoupit, tak by mi to moc pomohlo. Pak bychom si dali večeři u tety.“
Sice se ptal, zda to tetě nebude vadit, ale jeho oči se zase vesele smály.

Ve sklepení bylo vlhko a zima. Profesor Snape přejel pohledem lahvičky lektvarů, srovnané do úhledné řady. Tři rudé, čtyři bílé a několik neurčitě smíchaných.
První vzal do rukou Bezesný spánek. ‚Studenti jsou rok od roku hloupější,‘ pomyslel si a prázdná lahvička tiše cinkla o hromádku neopravených esejí. ‚Dokonce i ta Grangerová‘, napadlo ho, když zahazoval zátku Elixíru Euforie.
Musí se večer zastavit u Brumbála. Znamení zla na levém předloktí začínalo nepříjemně pálit. Kdyby mu jenom všichni dali pokoj… Amorův šíp chutnal zvláštně. Že by… pelyněk?
*
Když dopíjel Doušek živé smrti, spokojeně se ušklíbl. Aspoň na alkohol mu studenti ještě nepřišli.

Tak nám vyměnili okna a dveře.
Druhý den líčím v práci tu krásu a najednou telefon.
Cizí číslo.
"Dojeď rovnou domů!"
Údiv, ale jedu.
Na dvoře postává můj muž se sousedem a chechtají se na celé kolo.
Zapomněl, že už není na dveřích otočná koule.
KLAP! a bylo hotovo.
Můj drahý, chtěje se dostat dovnitř, spustil se okýnkem do sklepa.
A sklep? Zaryglovaný z druhé strany na petlici.
Nezbylo, než stejnou cestou ven.
To už jej viděli sousedi. Raději se ho ujali, i obídek mu dali.
Jen od té doby volají: "Máš doma Sklepmajstra?"
Myslím, že mu to dlouho zůstane.

V zaplněné síni dva muži sedící vedle sebe se spokojeným výrazem popíjeli víno. Když vyprázdnili poháry, starší poručil, aby jim byl lahodný mok dolit.
"Tak na ženicha!" přiťukli si oba.
"Moudrej, ten ženich. Ne že bych ho znal, jsem z nevěstiny strany. Ale šetřit si takhle dobrý víno na teď..." dodal starší zamyšleně.
Druhý muž zavrtěl hlavou: "Zaslechl jsem, že to není z jeho sklepů. Prý nějakej chlápek proměnil vodu na tuhle lahůdku. Nějakej... Ježíš nebo tak."
Starší muž zadumaně přikývl a prohlásil: "Tak to je borec. Mistr. V tom případě na Ježíše!"
A oba muži opět pozvedli své číše.

Správca vošiel do siene a tesne sa vyhol nadšenému sklapnutiu dračích tesákov. Rýchlo zložil na zem vedro s krmivom. Temne purpurový drak sa hneď pustil do žrania, až tak kosti chrúmali a upokojil sa natoľko, že sa nechal poškrabkať za ušami.
Správca si unavene vydýchol. Málokto tušil, koľko práce dalo starať sa o temné kobky plné rozprávkových pokladov. Každý týždeň musel vyčistiť a premazať všetky pasce, znovu namočiť hroty šípok do jedu, nabrúsiť čepele a doliať do prepadlísk čerstvú kyselinu... a každý jeden deň kŕmiť príšery a zbierať to, čo zostalo z hrdinov.
Ešteže na kydanie hnoja si najal démonov.

Přišla dívka, ubrečená, s řasenkou rozmazanou po tváři. Prý se s ní chlapec rozešel. Byl krásný, byl milý . . .ale našel si jinou. Sklepmistr doléval, a naslouchal.
Přišel student, zkroušený, že neuspěl u testu. Vyprávěl o anatomii. Sklepmistr doléval a naslouchal.
Přišel asijský pár, novomanželé. Povídali v cizích jazycích o rodném Thajsku. Sklepmistr doléval, a naslouchal.
Skupina mladých mužů popíjela a hlučně rozprávěla o životě. Jeden z nich nevěděl, kde je nádraží, a že se zeptá sklepmistra. Druhý si odfrkl. Ten? Vždyť ten sotva trefí domů.
Sklepmistr nic neříkal, jen se usmál pod vousy.
Dejte si pozor, protože on ví vše.