DMD Bonus č. 4 pro 21. 4. 2023. Téma: Měsíc v jináči - one-man show

Dolores: Byla jsem na návštěvě v Prameni. Porozhlédnout se, ne za účelem sexu.
Tabule: SMÍCH
Publikum se směje.
Dolores: Provedli mě areálem, vše je útulné a čisté, sama bych si tam klidně na měsíc dva šla odpočinout, ale mám své povinnosti.
Tabule: POTLESK
Publikum tleská.
Dolores: Budoucnost kouzelnického světa tam má vše, co potřebuje. Všechna ta roztomilá čistokrevná děťátka nám prospívají a máchají buclatými ručičkami, jako by už měla v rukou hůlku.
Tabule: AWWW
Publikum dojatě vzdechne.
Dolores: Takže, milé kolegyně, která z vás se přidá k našim rozkošným těhulkám a těch měsíců v Prameni si dá víc než jeden?

„Hele on ten jeden měsíc je teď totálně rozbitý. Měli by muže upozorňovat, že těhotenství rozbíjí ženy... Si člověk říká, jak to všechno bude v pořádku, ale kecy. Kdybyste jen věděli, co ona má za kombinace jídel. Tyjo, normálně gastronomické zázraky.”

Smích ostatních přítomných u stolu

„Jakože pánové, koho kdy napadlo dát si okurku s marmeládou a lískooříškovou pastou v toastu? Ještě má vždy ty svý nálady. Chápete. Koukáte na ni, urazí se, uklidíte něco, vadí jí to. Ale tulit... Jo, teď mám doma plyšáka, než manželku.”

Upije ze své skleničky.

„I tak ji miluju. Snad to dál bude lepší.”

"Chlapi, to já měl jednou bokovku, mlaďounkou; no dobře, ne jen jednou, ale teď budu vyprávět o té jedné. Tak ona se mi náhle odmlčela, já jí teda zavolám a ona mi odpoví, že z našich aktivit nic nebude, že je už měsíc v jináči. Já zblednu, povídám, jak je to možný a ona, že jsem jí to sám doporučoval. Já vylítnu, že to teda ne a ona na to: hlupáčku, jináč není jen těhotenství, ale taky jiný svět. Že jsem jí doporučoval v mládí maximálně cestovat a ona tedy vyrazila sklízet kiwi na Nový Zéland. Ta mi tehdy dala."

I mean, what's their deal? They eat so many carrots and for what?! What are they planning with all that eyesight? A terrorist attack? Probably! Just wait until they steal all your money! Or even worse, eat it! (shocked gasp from the audience)
And did you know that they are knocked up like all the time? And they only need to endure carrying an offspring for like a month?! (another gasp)
No, seriously, they are building an army! Just imagine an army of those fluffy devils crawling all over you! Every hell dimension sounds like a picnic compared to that!

„Tak vy říkáte, že musím obhájit svou stížnost na administrativní chybu, díky níž jsem se ocitl zde?

Tak za prvé, jsem zde vůbec neměl být. Vždyť páté pokračování je neustále v kurzu, nehledě na chystané spin-offy. Vím, že Keanuovi se do pětky nechce, ale to nechte na mě.

Za druhé, copak já jsem nějaký záporák? Antihrdina, prosím, ale záporák? Ten přece nemá žádné skrupule, já však ano. Já nežeru děti, ani sedláka s koňmi a vozem. Nepronásleduji nezletilé hochy či mladinká děvčátka nesoucí stařenkám zásoby.
A mezi těmi individui jsem musel strávit měsíc. Ještě že měl pracovník dostatečné zásoby vodky.

Jistě víte, že já a kuní... Major Burns máme určitý... specifický vztah (smích). Přesto...(zvážní) Mám o Franka starost. Nevím, zda jste si všimli, ale poslední dny byl bledý, zamlklý, trpěl nevolnostmi. Medicínsky kontroverzní, jistě, ale odpověď byla nasnadě: (dramaticky) Frank je v jináči! Nevěděl jsem, co dál. Dle mých propočtů mohlo jít sotva o měsíc. Ví to Margaret? A co Frankova žena?! Kdo bude komu platit alimenty?!
Můžu vás ale ubezpečit, že je vše v pořádku. Tedy až na to, že se mi potvrdilo, že ten kolenovrt chodí chlemtat mé zásoby ginu. Franku, příteli (procítěně)... bylo v něm projímadlo.

Našel jsem to pod jeho polštářem. Si myslel, že se mu nebudu hrabat ve věcech. Jako by mě neznal. Je to prostoduchý čtení, kopa nudnýho hnoje vo olizování známek a zadků papalášů. Jsou jen dvě možnosti, který si z toho vodneseš. Zjištění, že je to magor, jenže to už víme. A chuť sledovat Danielle Steelovou. Je to depresivnější, než deník Anny Frankový a patetičtější, než sepraný Kocourův vohoz. Jakmile s tím skončíš, jediným vysvobozením je vypálit si oči čatní nebo žaludek chlastem tak silným, že ti do něj udělá díru. Bylo to horší, než když jsem byl měsíce v jináči.

„Hm, pekný večer prajem. Som tu na popud mojej doktorky, vraj mi skupinové terapie môžu pomôcť, ale osobne nemám príliš ten dojem. Nič v zlom, vyzeráte na celkom milých ľudí.“(Nohy mám poprepletané, aj napriek tomu sa chvejú, ruky založené. Určite vidia jednoznačne odmietavý postoj)„ Volám sa Aletheia a vraj som bola mesiac v kóme a párkrát som im skolabovala a ocitla sa na tej ich pomyselnej hranici medzi životom a smrťou.“ (Hovorím rýchlo, automaticky. Mohli by povedať, že skoro bezcitne, aj keď ledva zadržiavam plač.)„Každý sa ma vypytuje, čo som videla...nie nemôžem...“, rozpletám nohy, ruky. Rýchlo odchádzam.

Začátky skvělý, nikam nemusíš, s nikým se nemusíš bavit, v pelechu do devíti, pyžamo celý den, nouzi nepociťuju.
Jenže ty zatracený technologie mi do toho hodily vidle. Sice nemůžu nikam, ale to neznamená, že si pro mě nepřijdou. Z jednoho monitoru bliká práce, z druhýho vyučování prvňáka a do toho trojdimenzionální děti halekají, že mají hlad a ukrutně se nudí.
Po měsíci strašný, nikam nemůžeš, s nikým se nemůžeš bavit, stejně už nevíš, jak se to dělá, v pelechu proležený důlek, pyžamo začíná zapáchat a člověk se modlí, aby to konečně chytl, aby se dostal mezi lidi aspoň na infekčním.

Luna je lhář, jak praví latiníci.
Luna je věrná družka stříbrolící,
jež vždycky Zemi věrně provází.

Luna je věčná sestra básníků,
svědkyně nočních zpěvů slavíků,
stříbrná mince ve vodě pod hrází.

Luna, ta bledá noci důvěrnice,
je všech těch tichých bláznů souputnice,
co o ní k ránu tklivé písně spřádají.

Luna je Slunce chladným odrazem,
co svitem svým konejší temnou zem,
když nočním nebem pluje nad kraji.

Luna je jiné jméno pro měsíc,
pouhých pár písmen a nic víc,
přesto v nich kouzlo dřímá.

Kde měsíc je jen pouhá oběžnice,
tam Luna skýtá ti mnohem více,
Luna je zkrátka jiná.