DMD č. 1. pro 1. 4. 2013. Téma: Ke strojům!

Bylo poklidné ráno a na malém kopečku kdesi v Galii si pohodlně hověla malá římská pevnůstka. Hlídky se nudily na ochozech, když je zaujaly podezřelé zvuky z nedalekého lesa. Vrzání, bušení, praskání a další lomoz dost nepřírodního charakteru.
Velitel posádky nařídil pohotovost a všichni netrpělivě hleděli k lesu. Hleděli tam dlouho, neboť teprve k večeru bušení ustalo a bylo nahrazeno skřípáním vpravdě pekelným.
Z lesa vystrčily rohy čtyři beraní hlavy následované nanejvýš podivným dřevěným trupem, to vše tlačené hrstkou rytířů.
„Na zteč!“ zařval král Artuš, jeho muži včetně sira Edvina se chopili madel a pevnost do rána zmizela z mapy.

Vytřeštila oči. Tam před ní něco stálo. Chrčelo a sípalo. Z podivného materiálu. Odráželo se na něm zářivé světlo.
Když se tak na to dívala, chtěla utéci, zdrhnout jako kdysi v létě před Smrtijedy, neboť toto bylo děsivější.
Na sucho polkla a snažila se ustoupit, ale silné ruce ji dotlačily dopředu.
Nemohla se bránit a obávala se, že její křik by nikdo neuslyšel.
Připadala si jako v nejhorší noční můře. Cítila, že se blíží její konec.
Zavřela oči.
„No tak, přece se nebudeš bát!“ uslyšela rozhodný hlas. A otec ji dál tlačil před sebou k těm stojům v mudlovském muzeu.

„Vážené dámy, vítám vás srdečně na zahajovací hodině našeho kurzu.
Gratuluji vám k tomu, že jste se rozhodly pro zvyšování kvalifikace. Po zaškolení na tento nový přístroj, jehož zavedení v praxi je převratným počinem v dějinách, se již nikdy ke starým pomůckám nebudete chtít vrátit. Vaše činnost bude značně usnadněna a zvládnete vykonat mnohem více za nesrovnatelně kratší dobu. Zvládnutí nového přístroje vyžaduje vaši plnou pozornost v hodinách a dodržování všech bezpečnostních opatření. Absolvování našeho kurzu a investice do nového přístroje rozhodně stojí za vynaloženou námahu i prostředky. Vážené čarodějnice, zahoďte košťata a přistupte ke strojům! Turbovysavač STŘELA již čeká!"

A byla zima. A spali a spali. Všichni broučci se uložili ke spánku pod ochranou hospodina.
---
Siréna, blikající světla. Broučci se probouzejí, chvíli nevědí, co se děje, nevěřícně mrkají očičkama. Ale pak se proberou a vzpomenou. Zima, nezima, ke spánku je jenom noc a to pouze do šesti nula nula! Brouček, Beruška, kmotříček, Janinka - to už je všechno pryč, dávno jsou z nich všech chudobky. Pápá lucerničky, pápá hospodine!
---
Rychle v mikrovlnce ohřát párky, během snídaně zkontrolovat novinky na facebooku, hodit na sebe mundúr a vzhůru ke strojům! Lidem posvítí na cestu do práce lampy. Ale ty se samy nevyrobí!

Usedal ke svému stroji den co den.
Napsal pět tlustých knih.
A mínil psát další, dokud mu mráz nepromění horkou krev v žilách v led.
Psal poutavě, zaléval své suché a děsivé poselství šťavnatou omáčkou příběhů, aby se čtenáři nedokázali odtrhnout, aby se jim ta jediná důležitá věta zabydlela ve vědomí a nedala se vypudit.
Láska a sex, vášeň a zrada, války a boje, kouzla a intriky, násilí a smrt.
Smrt pro zlé i dobré. Protože takové to bude.
Chtěl, aby lidé věděli, že dlouhé léto nepotrvá věčně.
Že jednou se jaro nedostaví.
Že přichází zima.
A proroctví se vyplnilo.