Drsná realita

Hurá. Mám to. S úlevou klikám na ikonku diskety a mnu si unavené oči. Deset hodin čumění do obrazovky v práci a teď ještě doma. Už na ten monitor skoro nevidím.
„Vymyslela jsi něco?“ ozve se z pokoje manžel.
„Jasně. Pojď si to přečíst,“ hlásím sebevědomě.
Chvíli je ticho, ale pak…
„Co to jako je? Mohutná silueta vlčího alfa samce se výhružně tyčila proti blednoucímu obzoru? Trochu laciná spojitost, ne?“
„Jak laciná? Jen jsem to vzala doslova. Téma pro 4.4.2013: Alfasamec." Zamžourám a dodám: "Hele, mají tam překlep.“
„Tys nečetla post skriptum?“
„Kde?" sahám konečně po brýlích.
A do pr…

Erik vyšel z posilovny. Byl na své vypracované tělo hrdý. Však taky po tréninku strávil u zrcadla skoro půl hodiny.
Nyní byl už oblečen v luxusním obleku, voněl parfémem zdůrazňujícím jeho mužnost a startoval své Porsche Anniversary 911. Bylo deset hodin, nejvyšší čas navštívit firmu.
Tam sprostě seřval pár zaměstnanců, rozdělil úkoly, domluvil schůzku s milenkou a jel domů.
Dům byl prázdný. S ženou se rozvedl a děti neměl. Zašel si do kuchyně pro pivo. Cestu ven mu zkřížil pavouk. Z pavouků měl už od dětství smrtelný strach. Celou noc se třásl skrčený v koutě. Pavouk odešel těsně před svítáním.