Pohádky

Na ostro

Fandom: 
Drabble: 

Vincenc zrovna pilně šůroval chodbu, když zaslechl povědomé kroky. Rychle zahodil hadr, vyškrabal se na nohy a poklonil se až k zemi.
"Dobré ráno, vaše císařské veličenstv --Ó! Bože na nebesích!"

O něco později seděl Vincenc v kuchyni a ještě pořád vypadal traumatizovaně.
"Co to do něj ksakru vjelo? Producírovat se venku jen tak... tak!"
"No, to víš," přistrčil mu kuchtík soucitně talíř koláčů. "Prý si nechal udělat oblečení, co ho vidí jen chytrý lidi."
"Podívej, Jošku, já jsem možná idiot, ale nevím, proč by mě za to měl císař trestat tím, že se budu muset dívat na jeho famfulína!"

Ranní šichta

Fandom: 
Drabble: 

Každý den vítat s úsměvem, první vzhůru, tančit po kuchyni s lehkostí baletky, sladkým zpěvem budit mrňouse.
A pak přijdou. Šmudla si ani neumyl ruce a už s nimi hoduje, Stydlínovi se ruce klepou tak, že vylije kafe do talíře, Prófa studuje nutriční složení snídaně, aniž by se jí dotkl, Kejchal do toho prská, zrovna když řádí korona, Štístko se směje a jí, to má z prdele kliku, Dřímal usnul s hlavou v kaši a Rejpal brblá, že je toho nějak málo.
Naopak toho má právě dost, první týden a Sněhurka je otrávená víc, než by si macecha dokázala představit.

Obrázek uživatele Birute

Přátelské varování

Fandom: 
Drabble: 

„Co tady vyvádíš? Už na tebe mají všichni spadeno,“ vyjekla služebná, když přistihla lišku směřující ke kuchyni.
„Nevím, o čem mluvíš. Jsem tu poprvé,“ namítla liška.
„Kdo rozkousal princi Vojanovi popruhy u vozu? Kdo tamtomu předtím nakladl do kočáru pukavce? Kdo všechny děsil jako duch, který zpíval příšerné odrhovačky.“
„Pravda, trochu málo na jednu lišku,“ uznala liška. „Musím dostát slavným předkům.“
„Spíš zadkům. S takovou ti ho prošpikují šípy. Budeš jako ten přerostlý ježek v kabinetu kuriozit.
„Dikobraz? Poslyš, co na mě ještě hodíš?“
Střevíc. Služebná jako děvče z dědiny upřednostňovala obuv konzistence dřeváku.
Liška Ryška trhla osobní běžecký rekord.

Obrázek uživatele Birute

Román o lišákovi

Fandom: 
Drabble: 

Odpusťte mi, dámy, páni,
mé neobratné veršování.
Vám znám je přec můj hrdina,
proslulý lišák ferina.
Rek je to z rodu pověstného,
jenž napáchal mnoho zlého.
Sem tam k dobru sáhli snad,
by narušili starý řád.
Jeho kmotrou liška byla,
jež řezníkův krám vybílila.
Nevlastní sestra po mamince
k loupežím nabádala prince.
Praděd jeho v potu tváře
na pólu kouzlil mnohé záře.
Z pravnučky téměř nevinně
vyklubala se pěvkyně.
A bájný předek – pravdu dím –
stal se vám k stáru souhvězdím!
Pohodlně usaďte se
ať již v hradu nebo v lese.
Vznosný epos letí k vám,
s ním přichází Lišák sám…

Závěrečná poznámka: 

Mnoho lišek... zaručeně něčí smrt.
Inspirovala jsem se Románem o lišákovi, který mě vytrvale pronásleduje, jakož i pohádkami, mýty, nejmenovanou operou a nějakou tou astronomií.

Obrázek uživatele Faob

Příliš dlouhé zásnuby

Fandom: 
Drabble: 

Těžká vůně stoupala do hlavy a lezla na nervy, trny bodaly jak o život. Zpočátku hnán chtíčem moci a rozkoši, jak roky plynuly, pokračoval v klestícím díle dílem ze setrvačnosti, dílem proto, že růže se věru nebály bujet a kvést jak rakovina: cesta zpátky zarůstala do vůčihledě stejné strastiplnosti jako pouť vpřed. Zešedivěl, než se prorubal do zámku, tatam satisfakce, jen vyčerpání.
Když našel spící princeznu, pokochal se, ale s polibkem otálel. Na štěbetání a cvrkot po letech samoty už zvědav nevalně. Než být anachronismem uprostřed růžolících lidiček, jak dotěrnou mouchu odhánějících jeho válečné vzpomínky, to raději poustevníkem uprostřed spáčů.

První úkol splněn

Drabble: 

Opatrně a tiše se plazil co nejdál mohl, ale zase ne moc, aby nebyl z doslechu. Nakonec dorazil k východní zdi.

Teď už by to mělo každou chvilku vypuknout.

Pohodlně se uvelebil na sluncem vyhřátých kamenech a čekal.

Byla to fuška, skoro jsem si jazyk vykloubil tím lákáním a vychvalováním. Ale myslím, že moje slova dopadla na úrodnou půdu. A jestli se alespoň trochu vyznám v lidech, ona už zpracuje i jeho. Myslím, že už stačí jenom...

Náhle se celou zahradou ozval zoufalý a vyděšený ženský hlas: "ADAMÉÉÉ!! JÁ NEMÁM CO NA SEBE!!!"

Listí tu je habaděj, usmál se Crawly.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Lejdynka

Hádka

Fandom: 
Drabble: 

"Zlato! Tak se už nezlob, víš že jsem to tak nemyslel!" žebrá nešťastný mladík. "Podívej, můžeme si spolu dát něco dobrého, přinesl jsem piknikový košík a deku. Na všechny ty hloupé hádky zapomeneme."

Obezřetně položí košík za nejbližší keř a vyčkává. Přiběhne kuna a odnese si ho.

Ticho.

Z lesa vyletí jablko a trefí prince do nosu. Následuje kus koláče a kuřecí stehno, o které se kuna rozdělí s tchořem.

"Radši budu žít v lese se sedmi trpaslíky, než s tebou! Narozdíl od tebe totiž NEMAJÍ MATKU!" zaječí z lesa neviditelná Sněhurka a jako poslední z lesa vyletí prázdný košík.

Závěrečná poznámka: 

Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá <\font color="white">

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Tenny

Bez práce nejsou pekáče

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

To by nebylo DMD aspoň bez jednoho pitomého nápadu... :D

Drabble: 

"Copak jsme mravenci, abychom se takhle lopotili? Celý den nad tím strávíme a jak se nám odvděčí!"
Jeho kolega zvedl hlavu od usilovné práce. "Máš něco proti hrachu? Minule jsi se na to vrhl jako první."
"Ale jde přece o princip! Jsme vykořisťovaná skupina!"
"Vždyť Dušan minulý týden jel na dovolenou..."
"Dovolenou? Naivo! Na pekáči skončil! Tak poctivě zobal a zobal, až byl tlustý a snědli ho! Na kmíně!"
Další pokrčil křídly. "Se ti to nelíbí, odleť. Víc hrachu pro nás."
"To teda poletím! A Popelce od plic řeknu, co si o ní myslím! Uvidí, zač je toho holubí loket!"

Obrázek uživatele Lejdynka

Noční idyla

Fandom: 
Drabble: 

Knižní postavy těžký chleba mají. Často se po nich totiž chtějí úplně nesmyslné a nelogické věci (většinou jenom kvůli rýmu nebo pitomým ilustracím toho týpka s kočkou). Nevěříte?

Při měsíčku je houby vidět, pokud tedy nejste Terminátor, žabí prsty jehlu neudrží, když si přišijete místo kůže k podešvi svou vlastní pentli ke kalhotám, vypadáte jako bláznivý tanečník na karnevale v Riu, a svatbu můžete plánovat maximálně tak se znuděnou zlatou rybkou, ztloustlou ze všeho toho žabince.

"Zasr*ná mravenčí práce"! zakleje vodník, klade přitom důraz na hvězdičku, co kdyby byly kolem nějaké děti, a cucá si palec.

Boty do rána nebudou.

Neviditelný fandom: 

To se ještě uvidí, jestli bude jaro!

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Já si ještě jednou střihnu Dvanáct měsíčků, ono se to prostě nabízí...

Drabble: 

„Sláva, začínáme!“ zajásal Duben. S láskou přehlédl stohy připravených rolí pergamenu. „Takže fialky máme, listí teprve raší…“
Leden náhle procitl. „To už je jaro?“ zívl. „Hm, nějak moc teplo. Dáme ještě sníh.“
„Už ne!“ odporoval Březen.
„Březen, za kamna vlezem,“ odsekl Leden a uchvátil žezlo.
„Jó!“ zajásal Únor, obklopený flaškami, jak si vynahrazoval nucenou abstinenci.
„Duben!“
„Ještě tam budem!“ zařvali unisono.
„Nechte toho! Co meruňky!!!“ křičeli Březen a Duben.
„Já to pak odřu!“ zuřil Květen.
„Dej to sem!“
„Že tě vezmu po hlavě!“
„Tumáš!“
Vypukla rvačka, nastal úplný chaos.
„Ti zas řádí,“ prohodil Srpen k Prosinci. „Aspoň tu není nuda.“

Obrázek uživatele Keneu

Potomci Zamčeného království 2/2 reloaded

Obdarovaný: 
Sothis Blue

Česká pošta je proti mně instant messaging. Přesto jsem se nakonec přiměla tenhle hroznej blok prolomit a vyprávění aspoň nějak dopsat.
Veselé Vánoce všem bytostem dobré vůle, především však Sothis Blue.

Název: Potomci Zamčeného království
Fandom: Originální ochucený pohádkami a dračákem
Shrnutí: Čtyři královští potomci na toulkách z jejich vinou zakletého domova obdrží nabídku docela malého, neškodného dobrodružství.

Obrázek uživatele Remi

Pohoršení v ZSZP

Úvodní poznámka: 

Řekli jste si o to, máte to mít. :D

Omlouvám se. (Nebo ne? :D)

Drabble: 

Už jsem zažil kdeco. Ale ještě nikdy nám ráno na brance nevisel za límec zaháknutý trpaslík.
„Co seš zač?“ houkla po něm Ježibaba, když jsme se všichni shromáždili u plotu. Santer měl na hlavě noční čepici a všechno sledoval jen napůl, Vlk ještě dopíjel kávu.
„Koukej promluvit, nebo tě prokleju,“ oznámil mu Voldemort. Trpaslík byl rudý až za ušima a uhnul pohledem, ale podal mi jakýsi papír.
Spěšně jsem dopis přejel pohledem. A pak ještě jednou.
„Ty jsi Stydlín,“ ujišťoval jsem se. „A ostatní tě sem poslali, protože jsi... dělal Sněhurce nevhodné návrhy?
Přikývl.
Vlk mi kávu vyprskl do obličeje.

Krásné město zla zbavené

Úvodní poznámka: 

Když šťastné téma, tak se vším všudy. Jak si Esclarte představuje opravdu šťastnou stoslovku? Takhle.

Drabble: 

Jabloně na svahu se obalily narůžovělými květy, hrušně bílými. U cestičky krásně voněly světlé i tmavé šeříky. Výš na kopci se rozsvítily první kaštany.
Dole se rozkládalo překrásné město a skoro na dosah se tyčil staletý hrad, kde se vystřídalo tolik panovníků.
Před lety se tam bohužel usídlil záštiplný netvor rozsévající jed. A zlo se rozmohlo i dole ve městě.
Pohádky naštěstí končí dobře. A spanilá města nemohou zůstat dlouho sídlem zla.
Lid se vzchopil a přemohl netvora a jeho přisluhovače neporazitelnými zbraněmi: odvahou, obětavostí, poctivostí, laskavým srdcem a samozřejmě důvtipem. A dnes už se o tom jen vypráví dětem.

Obrázek uživatele Skřítě

Crossover co v Americe způsobil, že nikdy více...

Drabble: 

V ztemnělém pokoji střešního bytu
námořník odepjal umělou kýtu.

Je to dům kde rozum zvolna se zatmívá,
chlapík se usadí a křeslo rozkývá.

To křeslo houpací vrže si písničku:
"Byl jeden námořník, dobrou měl fyzičku."

Zamlada byl milovníkem, „co pro ženy žil"
a v každičkém přístavišti „z číše lásky pil.“

Ženy mu nosily domácí ovárek,
teď, chudák, zakousne jedině suchárek.

Kletbu na něj uvalila Japonečka malá
Oliva ho opustila, co proto mu dala.

V desetinné čárce chyba, tabulky, co lhaly,
špenát chudý na železo, dílo dokonaly.

Potvrzena alergie na špenát i lepek,
od té doby se mu říká slaboduchý Pepek.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Jahodový pohár

Zůstal při něm

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pohádka o živé vodě... je tak důmyslná. Tak jí fušuji do díla.

Drabble: 

"Pusťte mě" volal princ a tloukl pěstmi v jelenicových rukavicích do právě zazdívané stěny. Bylo to v tu dobu, kdy jeho bratři donesli otci ptáka ohniváka, dovedli koně zlatohříváka.

" To jsem to vyvedl, nedal si poradit, a teť si otec myslí že jsem podvodník."
litoval se princ.

" říkal jsem ti že nemáš kupovat maso ze šibenice. " ozval se hlas. Princ se otočil a spatřil přátelského vlka.
" Promiň příteli a rádce můj. Co mám dělat? "
" Jíst co ti přináším, napadla je kolektivní hluchota. " A hodil k jeho nohám pečené kuře.
" Až tvá milá pošle dopis, pak se ukáže, kdo ji zachránil "

Obrázek uživatele Carmen

Jak si Jiřík vybral

Fandom: 
Drabble: 

Dvanáct zahalených dívek sedí v kruhu. Jiřík se marně rozhlíží.
"Nuže? Která je Zlatovláska?" zeptá se s krokodýlím úsměvem králův rádce. Král si spokojeně založí ruce na prsou. Kdepak, holomku!
Hádat nemá cenu, šance jedna k dvanácti? Nesmysl.
"Můžeš své rozhodnutí ještě odložit. Můžeš odpovědět špatně, a víme, že to pro tebe nedopadne dobře, nebo můžeš zkusit uhodnout a doufat ve štěstí," zubí se král.
"Já... Dal bych... Si tu... Čtvrtou," vydechne Jiřík.
"Jak prosím?" pohorší se rádce.
"Možnost," doplní Jiřík, hbitě vyskočí oknem na nádvoří... a prchá.
Něco mu teď říká, že tu mluvící mouchu asi neměl sejmout plácačkou.

Obrázek uživatele Ampér

Bude svatba

Fandom: 
Drabble: 

„Princi Radoslave, splnil jsi svůj úkol,“ zaradoval se král. „Draka jsi z našeho království vyhnal. Za odměnu si můžeš vybrat jednu z mých tří dcer za nevěstu, Svatba může být hned zítra.“

„Vaše Výsosti,“ reagoval oslovený, „asi vás zklamu. Ani Majdalenku, ani Apolenku za ženu nechci. Natož Veroniku. Jsou sice všechny plnoleté, ale chovají se jako holky ze školky. Jediná dívka, kterou si chci vzít, Veličenstvo, je Vaše čtvrtá dcera.“

„Ale já přece mám jen tři dcery,“ namítl pan král.

„Máte,“ usmál se Radoslav. „Báru, tu nevlastní. Na rozdíl od těch tří je hezká, chytrá. Bude z ní dobrá královna.“

Trauma

Fandom: 
Drabble: 

„Vítám vás na skupině. Chci zdůraznit, že vytváříme bezpečné prostředí, žádné osobní útoky, zesměšňování ani zastrašování. Chce se s námi někdo podělit o svoje pocity?“
„Už teď se mi svírá žaludek z prosince. Proč je musíme pořád strašit, když s námi stejně nikdo nejde? Mně to přijde jako trápení.“ zaklepal čert nervózně kopytem o podlahu.
Sauron zamáčkne slzu v oku.
„Mně ty princezny ani nechutnají.“, klopí hlavy drak.
„A co teprve seniorky.“ zakňučel vlk.
„Pro dnešek se rozejdeme. Všichni víme, že jde o naší práci, není v tom nic osobního, děláme to pro svět. Bez nás by lidé nepoznali dobro.“

Obrázek uživatele Aplír

Rytíř z pohádky

Úvodní poznámka: 

Další obrazové.
Maxmilián Pirner: Rytíř z pohádky
https://www.gvuo.cz/top100/rytir-z-pohadky_td32#&gid=1&pid=1
(Možno zvětšit)

Drabble: 

Vracel se ze souboje. Les náhle protkala mlha a on zabloudil.
„Hej, udatný rytíři, načpak takový spěch,“ pohladil ho lahodný hlas.
„Počkej chvilku, nakrmím tvého koně,“ postavila se mu do cesty víla.
„Nechceš se osvěžit?“ lákala další z jezírka mezi řasami.
„Zacloním hledí ratolestí a ta tě zbaví od bolestí,“ slibovala kráska za ním.
„Kde to jsem?“ zarazil se rytíř.
„V říši snů,“ usmívaly se. „Zůstaň tu s námi, dobře se ti povede.“
„Ne, to nemohu, čeká na mne princezna.“
„Ta? Už na tebe zapomněla.“
„Kdo miluje, nezapomene," zvolal.
Ratolest rázem ztratila mámivou moc a místo ní ji získala láska.

Závěrečná poznámka: 

Vložena dodatečně po prvních dvou komentářích.
To byla pohádka. A jak to někdy bývá ve skutečnosti?
„Ne, to nemohu, čeká na mne princezna.“
„Ta? Už na tebe dávno zapomněla.“
Bláhový! Uvěřil té lži.
A tak chrabrý vítěz všech turnajů souboj sám se sebou prohrál.

Obrázek uživatele ef77

Nejmladší dcera

Fandom: 
Drabble: 

Tisíce verst ušla, měřeno letem sokolím, třikrát více stopou vlčí počítáno. Obočí sobolí se jí zkrabatilo, oči sokolí pohasly, zmatněl cop rusý. Slunce jí sežehlo tvář, žal do lící vrásky nakreslil.
Litinovou hůl obrousila, z kamenného chleba pár drobečků zbylo a železné boty, tak těžké, tak cizí, tak nepřátelské, jí co okovy nohy zkrvavily.
Naděje, to poslední, co zbývá, šeptá slova povzbudivá: „Pak mě najdeš, až tři páry železných bot prochodíš, tři hole litinové ubrousíš, tři kamenné chleby sníš.“
Drží se jich ze všech sil, aby se neztratila, na tisíc kousků nerozpadla a na křídlech černých havranů neodletěla do ztracena.

Obrázek uživatele Profesor

To vám bylo drámo. Princ zapomněl na svůj kmen a bil se sám pro svou krásku.

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nu, řekli jste si o to sami.

Drabble: 

No, co já Vám budu povídat. Kam čert nemůže, tam strčí babu. Prý mladý může a starý musí. Jenomže co nebohému princi zbývalo. Kam nechodí slunce, tam musí lékař. On byl sice pravdaže pouze medik, ale když ta slečna s čím zacházela, s tím taky sešla. Píchla se a usnula.
No, to Vám bylo drámo. Usnula opředená šípkovými větvemi.
Princ jako poslušný synek vyrazil na hrdinskou misi. S poslušností nejdál dojdeš, říkávala mu maminka. Zapomněl na svůj kmen a statečně odsekával nebezpečné trnoví, bil se pro svou krásku.

No, co vám budu povídat. Musíme tam všichni. Ale oni šli zvesela.

Závěrečná poznámka: 

Teta Kateřina ze Saturnina vypráví pohádku o Šípkové Růžence

O přátelství

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

dneska mám chuť na cuktovou vatu :)

Drabble: 

Rozum chodil po světě, dělal samé rozumné věci a neměl pražádné kamarády, protože s ním byla hrozná nuda.
Cit také chodil po světě, ale dělal všechno cituplně, ba mnohdy byl až přecitlivělý a kamarádů proto taky moc neměl. Zato kamarádky ho milovaly.
Když se ti dva potkali, jen těžko se chápali, ale cit tak trochu cítil, že je rozum potřeba a rozum si myslel, že by bylo rozumné poznat něco nového.
Tak dlouho spolu mluvili, dokud skutečně neslyšeli, co ten druhý říká. A i když si mnohdy nerozuměli, věděli a cítili, že z jejich přátelství může vzniknout něco mimořádného, lidství.

Iniciativní

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

nahrazuju téma č.17, lov na ženicha.
je to blbost, jako ostatně lovy na ženichy bývají vždycky :)

Drabble: 

Nad kolébkou princezny kroužily sudičky a vyřkly svou obvyklou sudbu – „hezká“, „milá“ a „blbá“. Tomu v království neodolá žádný chlap. Jenže za bukem se krčila čtvrtá, zneuznaná sudička a přidala svou kletbu, „iniciativní“. Když princezna dospívala, poučena četbou literatury jala se nalézt ženicha. Každou chvíli někde zapomněla botu, napichovala se na keře, polehávala na louce a snažila zarůst a usnout navěky, okusovala jablka od macechy, cpala se trpaslíkům do chaloupky, olíbávala žáby, oblékala si staré kožky, zamykala se ve věži a prudila tak dlouho, až jí zaklel černokněžník. Všem princům i ranhojičům v království se ulevilo. Konec dobrý, všechno dobré.

Obrázek uživatele Smrtijedka

Jedenáct!

Fandom: 
Drabble: 

„Dámy, tímto zahajuji dnešní schůzi. V první řadě chci vyzvednout příkladnou práci Daniely a Adélky při shromažďování intelu pro operaci Georgie. Dále musím zmínit Karolínu a Kateřinu a jejich nezdolnou diplomatickou výdrž při vyjednávání s pozemními, podvodními a vzdušnými operativci. Markéto, v laboratoři nemáme nikoho lepšího, jsi vážně poklad! Myslím, že si vůbec všechny jako tým zasloužíme potlesk, co říkáte?“
Zámeckou komnatou se rozlehl aplaus a jásání, některé účastnice se dokonce obuly do pískání na prsty a oslavného dupání. Předsedající zvednutím ruky požádala o klid.
„Zlatovláska je konečně z domu, ale ještě zbývá jedenáct ženichů. Sestry, dejme se do práce!“

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Birute

Tvůj úkol začíná teď!

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Název je trochu zavádějící, ale koukám na novou sérii Taskmastera a ta věta mě pronásleduje.

Drabble: 

„Připadá mi to… prostě nespravedlivé. Jako kdybys mě nějak lovila,“ brblal Jindřich. „Máš všechno, co potřebuješ?“
Anna pokývala pohotovostním rancem. „Nejspíš ano,“ prohlásila a zamířila ke dveřím.
Na náměstí sebou Jindřich trhl. „Máš ta dobrozdání od Petra a Veroniky?“
Poplácala významně ranec.
Jindřichovy děti je vlastnoručně sepsaly. Veronika barevnými pastelkami.
Jindřich krátce pokynul strážím, ať je pustí do paláce. Zdál se být nervóznější než ona.

Když předstoupili před trůn, královna vzhlédla od listin. „Pane Jindřichu, takže jsi přivedl svou nevěstu.“ Pozorně si Annu změřila. „Jsi připravená podstoupit tři zkoušky a dokázat mi, že budeš dobrou nevlastní matkou?“
„Ano, královno Sněhurko.“

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že zmínka o lovu postačí. Výrazněji jsem ho tam nedokázala vecpat.

Obrázek uživatele Skřítě

Pohádková anketa: Události ze světa

Úvodní poznámka: 

Hádanková:

1. Kolik najdete v povídce synonym pro slovo sebranka?
2. Poznáte všechny pohádkové postavy, které odpovídaly v naší anketě?

Drabble: 

"Chamraď těžko někdo spasí,
vsadím tři své zlaté vlasy."

"Pták mi hlásí: Že jsou xindl,
shoduje se celý Špindl.

"Nalákám je na perníček," povídá ta občanka,
"zaslouží jen pohřeb žehem, svoloč, chátra, sebranka!"

"Jsou schopni jen komplotů,
sezřat tuhle holotu!"

"Za dubem oškubem veškerou sběř,
patří je postřílet jak divou zvěř."

"Je to verbež horší vlka,"
ta v červeném s námi plká.

"Kdo moh pustit ke kormidlu tu křiváckou lůzu?
Chce to špenát a pak na ně pustit děs a hrůzu."

"Na tu bandu, na tu pakáž, má Azrael spády,
hon na tyhle šmudly z vlády prý bude mít grády."

Závěrečná poznámka: 

Správné odpovědi na úvodní otázky (skryté pomocí bílého fontu, označte přetáhnutím myši):

1. deset - chamraď, xindl, svoloč, chátra, holota, sběř, verbež, lůza, banda, pakáž
2. děd Vševěd, Krakonoš, Ježibaba z Perníkové chaloupky, Otesánek, loupežníci pod velením Lotranda, Červená Karkulka, Pepek námořník, čaroděj Gargamel ze Šmoulů

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele ef77

Po bitvě

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Domnívám se, že jsem právě uvařila ukázkovou BuJaBézu...

Drabble: 

Na širé pláni leží vojsko porubané. Statní kozáci, švarní junáci, jako kosou podetnuti, jako jabloně v květu poraženi.
Ve středu pole opěšalý - Kostěj Nesmrtelný sám!
Vposled se vzchopí a studeně zasyčí: „Jsem poražen, ale mečem mě zabít nelze. Zajmeš mě, do kobky zamkneš, ke zdi přikováš, ale neudržíš! Až se mi vrátí moc, na kolena tě srazím, zbroj ti strhám. Pak budeš bezmocná, malá a nahá. Kdo ti pomůže? Co uděláš?“
„Ptej se, co dělám teď,“ odpoví jasný hlas.
A hle! Jehla s životem Nesmrtelného zazáří, aby zlomena zhasla navždy.
„Co si neuděláš sám,“ pokrčí rameny Marja Morevna, strašlivá carevna.

Obrázek uživatele Karin Schecter

Čekání na prince

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma z 9.4. "Čekatel optimista".

Drabble: 

Uplynul už nějaký čas od chvíle, kdy ho ta ježibaba unesla. Stihl si už pobrečet, zanadávat, dokonce i zalitovat toho, jak naznačil, že její matka je lama (I když pořád nevěděl, co na tom bylo špatného. Byla to pravda.).
Pokusil se vyrazit dveře. Místo toho si však málem vyhodil rameno. A tak si řekl, že
si počká. Však v pohádkách se vždycky objeví nějaký udatný princ. Určitě ho jeden takový zachrání.
A tak čekal.
A čekal.
A ještě čekal.
A pak se na to vybodl. Roztrhal povlečení, kusy svázal dohromady.
"Zatracení princové, zamumlal a vyhodil jednu stranu provazu z okna.

Závěrečná poznámka: 

Kdo ví, kde jsem tu urážku vzala, má u mě lízátko. Kdo nevěděl, že to z něčeho je, tuhle poznámku prosím ignorujte a berte to jako, že jsem velmi kreativní a vymyslela jsem to sama :)

Obrázek uživatele Tenny

Největší oběť

Fandom: 
Drabble: 

Maminka jí vždycky říkala, že je brepta a že jí pusa jede jako divá. Ale nikdy jí za to netrestala, nikdy pohlavek nedala, i když jiné děti často dostali a mluvili méně než ona.

Teď věděla proč. A musela mlčet.
Ne, že by na tom záleželo, kromě černých křídel jí nikdo společnost nedělal. Ale ani sama pro sebe si povídat nemohla.

Občas, v těch největších okamžicích zoufalství, když skoro zapomněla že má hlas, křičela beze slov do zvuků deště.

Tolik toho chtěla říct, slova lásky, hněvu, vysvětlení, omluvy... A mlčela.

Snad jednou, až košile došije. Jednou se černá křídla promění.

Závěrečná poznámka: 

Kdo ví, o jakou se jedná pohádku? Je to samozřejmě Sedmero Krkavců. Inspirovala jsem se především verzí z roku 2015, která je dle mého názoru jedna z mála kvalitních moderních pohádek.

Mezidruhové nesnáze

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

nahrazuji téma č. 9, čekatel optimista.
Předchází Láska si nevybírá

Drabble: 

Svoje prokletí do žabáčí podoby jako možnost, jak dát šanci své inteligenci a ostrovtipu. Konečně najde pravou lásku a zabije dvě mouchy jednou ranou. No. Jenže courat u rybníka nějak nebylo trendy. Když už se nějaká mihla kolem, měla na sobě trikot a sporttester a než stihnul kváknout něco vtipného, byla pryč. Nevadí. Zkusil moderní metody. Zakládat si účet na lidé.cz mu bylo žinantní, na žabáci.cz to moc nežilo, tak to zkusil rovnou na Tinderu, ale všechny jeho pokusy vedly doleva. Nevadí, taky sháněl spíš rosničku než ropuchu, tak to chápal. Možná že je na čase zmínit, že má království…

Stránky

-A A +A