Pohádky

Ženich

Fandom: 
Drabble: 

To království si prohlížel tak, jak byl zvyklý. Z koňského sedla. Tentokrát nebyl na dobyvačném tažení, ale výsledek bude stejný. V duchu si maloval růžovou budoucnost.

Zem velká není, však podobná je ráji. Tak bohatá a úrodná je dost.
Když zdejší princeznu mi za manželku dají, pak z mojí říše stane se vskutku skvost.

Přelétl zrakem svůj bohatý doprovod, houfy otroků, nesoucích vzácné dary, a pyšně se usmál.

Princezna mě jistě za muže si zvolí. Vždyť dary, co přináším já, by jiný sotva dal.
Tím spíš, že hrdina jsem na válečném poli, a k tomu také z Boží vůle král!

Intermezzo

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

zase ten drak. dneska raději přidávám už teď, než se mi to podaří zaspat jako včerejší téma. bodík je bodík, že.

Drabble: 

Drak posedával před jeskyní, hlavy složené v dlaních, jedna přes druhou, protože jak jinak by se mu tam mohly vejít, že. Vypouštěl z nozder obláčky dýmu, prý to pomáhá proti stresu. A nadváze. Nechápal, proč se kocour už třetí den nevydal do lesa. Třeba se mu něco stalo…Když tu zaslechl z druhé strany jeskyně podivný šepot.
„Pistácie. Arašídy. Kešu. Sezame, otevři se. Proč to sakra nefunguje?!“
Drak sledoval zpovzdálí neznámého návštěvníka exotického zjevu a koutky mu začaly cukat v bezmála amerických úsměvech. Že by konečně přišel jeho čas?
A to ještě netušil, že se za chvíli přiřítí dalších 40 fešáků.

Obrázek uživatele kytka

Kůzlátka a vlk

Fandom: 
Drabble: 

"Kůzlátka, děťátka, otevřete vrátka," lísá se vlk poněkud mutující fistulí.
Země zaduní dupotem, jako když se žene celé stádo koz. A kozlíků. Těch nejkřehčích, nejšťavnatějších, nej...

"Nej-nej-nejdřív heslo!" ozve se za vrátky trojhlasně.
Vlkovi zaskočí mlsná slina. "Jaký heslo, u sta hromů?!"
"Ústa Romů není správně..."
"Jaký ústav ...?!" Zmatený vlk na okamžik vypadne z role.
"Heslo!"
"Herdek filek!"
"To není správně. Zbývá vám poslední pokus!"
"Co?! To nebylo heslo, to je...," zahromuje vlk, pak se ale rychle přepne zpátky do cukrkandlového módu: "...to je přece vypouštění páry."
"Vypouštění páry není správně!!!"

Správně - nesprávně, vlk vypouští páru celou cestu k lesu.

Obrázek uživatele Envy

Jak na draka

Drabble: 

Drak již více jak měsíc řádil po krajině a vše pálil na popel, mnozí bojovníci se jej pokusili skolit, ale žádný neuspěl.

"Tak to by bylo, už nám zbývá jedině Honza."
"Honza? Ale ten se přece vydal na cesty."

Vyslali malého Pepíka, protože děti mají štěstí, a ten Honzu skutečně našel, sdělil mu o co jde, ale Honza na to jen: "To tak, riskovat život!"

Pepík nemohl bez hrdiny domů, šel tedy za drakem.
"Proč útočíš?" Zahulákal Pepík.
"Mám v boku trn, nutí mě kýchat!"
"Tak vydrž!"
Drak se přinutil stát, Pepík jej obešel, trn vytáhl, a království bylo zachráněno.

Obrázek uživatele vatoz

Á

Fandom: 
Drabble: 

„Vyplázněte a řekněte Á,“ zavelel doktor a všech sedm hlav poslechlo.
-„Áaááá škrk.“
-„Áá škrund.“
-„Áéchrrr.“
-„Áiíííí písk.“
-„Árráááchh“
-„Áaaááaááaá“
-„Á áá aá“

„Je to jasné, to byl váš poslední hrdina,“ vysvětlil po prohlídce doktor,„ máte jich až po krk, tedy po krky, a tlačí vám na hlasivky.“
„Dá se to nějak léčit?“ zasípěla šestá hlava, které to mluvilo nejlíp.
-„Budete muset počkat, až ho vaše žaludeční šťávy rozloží samy. Předepíši vám pět galonů oleje třikrát denně před jídlem, lehčí panenskou stravu a klid v jeskyni.“
-„Děkuju vám moc! Naschle.“
-„Sbohem. A příště si ty hrdiny radši před jídlem oloupejte.“

Dresscode

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

pokračujeme...

Drabble: 

Začalo to nevinně. Váhavé úsměvy. Náhodná setkání na místech, kudy často chodíval, která se stávala stále pravidelnějšími. Přestože se bludné balvany i kořeny zapřísáhly, že s tím nemají nic společného. Rozhovory, při kterých se šestero očí stydlivě klopilo k zemi. Květiny, které začal nacházet v pytli, se kterým vyrážel na zajíce. Čokoládoví zajíci po celém lese. Čokoládoví zajíci s hořícími srdíčky. Podivné nápisy „Jsi fakt kocour“ vydrápané ve skále. Zdálo se mu to, nebo drak pomrkával jeho směrem?
Kocour byl v pohádkovém království poslední hrdina, který si na nohy navlékl červené kozačky. Zjistil totiž, že to vysílá poměrně matoucí signály.

Obrázek uživatele Carmen

Úřednické lapálie

Fandom: 
Drabble: 

Tři prasátka podala stížnost kvůli nevhodné metodice přidělení stavebního materiálu.
Trojice sester z pohádek hrozila žalobou pro pomluvu a jasnou předpojatost, neboť není statisticky ani biologicky možné, aby byla skutečně nejchytřejší a nejkrásnější vždy nejmladší sestra.
Tři medvědi si stěžovali na vloupání a pasivitu úřadů.
Devítihlavá úředníce Odboru pro záležitosti pohádkových bytostí toho začínala mít dost - a navíc přišla o přestávku na oběd.

Tři medvědi se zřejmě stali obětí zlatovlasého lupiče.
Ze zmizení prasátek byl obviněn vlk.
U sester byl podobný profil pachatele, tak mu to přišili taky. Porota sudiček na alibi "Žral jsem Karkulka!" nehleděla.
Na úřadě byl klid.

U čarodějnice doma

Fandom: 
Drabble: 

„Já si dneska skočím pro živou vodu, není mi nějak dobře,“ skuhral nejstarší syn.

„Chci se večer stavit na Čertových kamenech za kámošema,“ utrousil prostřední.

„Mami, můžu se proletět na koštěti?“ loudil třetí.

Ječeli a řvali.
Skříňku s lektvary někdo vyraboval a její obsah nejspíš střelil.

Stará čarodějnice své tři syny třikrát varovala, než je začarovala v žáby, které teď s hlasitým pleskáním poskakovaly po kuchyni.

Pak si uvědomila, že potřebuje, aby se večer koukli na kotlík, který potřeboval seřídit a někdo musí dojít pro zmije a kletbu zrušila.

„Koukejte se všichni hodit do havraního a frčet do školy,“ zařvala.

Když si osud zamane

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

No tak aspoň něco...

Drabble: 

Bylo nebylo, kdesi v dalekých zemích panoval jeden král a měl tři syny.
Všichni se do světa vydali, dva starší zahynuli, jen nejmladší se vrátil i s nevěstou. I nastoupil na trůn po svém otci.
Také nový král vychoval tři syny. Všichni se vydali vysvobodit krásnou princeznu. Nakonec se kvůli ní dva bratři pozabíjeli, třetí ji získal.
Třetí král vládl dobře a mohl by být šťastný. Ale stále vzpomínal na osud bratrů a strýců. Bál se, aby stejný osud nepotkal jeho děti.
První dvě uvítal radostně, ale třetí…
Nakonec nezbylo než se podvolit osudu. I on měl vychovat tři… dcery.

Drakova osudná nerozhodnost

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

pokračujeme v dračí soap opeře

Drabble: 

Když drak viděl dalšího prince mizet v prachu cest, poplakal si.
„Nevěš hlavy, chytíme zlatou rybku a najdeme si lepšího!“, řekla mu princezna.
A tak se vydali. V pohádkovém rybníce není o zlaté rybky nouze a tak už za chvíli drak drmolil.
„Chtěl bych krásného prince.“ řekla pravá hlava optimisticky.
„Já prince nechci ani vidět.“ řekla levá zpruzeně.
„Dejte už chvíli pokoj.“ zasyčela prostřední.
A bylo po přáních.
„Nic si z toho nedělej, stejně se z každého prince po letech stane žabák, ať ho líbáš, jak chceš.“ zašeptal mu do uší nějaký dědek a ze zvyku přihodil tři zlaté vlasy.

Závěrečná poznámka: 

ne, že by v pohádkách nebyla spousta triád, ale...sto slov!

Obrázek uživatele Azereth

Žně

Fandom: 
Drabble: 

Němí svědkové bezpráví a genocidy. Ano, až tak daleko to zašlo.
Začalo to zlehka. Tři z nás postupně vyrvala z rodných kořenů a jen tak nás darovala nějakému týpkovi, který si tu nakráčel. Nu dobrá, jednou se to dá pochopit.
Pak ovšem zjistila, že to docela vynáší a udělala si z nás výhodný byznys.
Neřeknu cizí osoba... ale vlastní matka!
A ten moula si stále ničeho nevšiml, si myslí, že je to věkem, a stále strká tu svoji makovici té ženské na klín a-
Ach ne! Už zase!

--- --- ---

Děd Vševěd unaveně zavřel oči. Stařena si zamnula ruce a vytáhla pinzetu.

Kam ten svět spěje

Drabble: 

„Tak ty tedy chceš na mně radu,“ zamyslel se starý kmet a popotahoval se při tom za dlouhé vousy. Poté si důkladně odkašlal, snad aby zdůraznil osudovost toho okamžiku a zvýšil napětí mladého tazatele.
„Nuže poslouchej tedy. Přejdeš třikráte tři pohoří, a ač k smrti zemdlen, přeplaveš třikráte tři řeky. Teprve tam najdeš sluj, ve které nebezpečný tvor se skrývá, an třikráte tři hlavy má a všechny ty hlavy stíti musíš…“
„No dobře, dobře, dobrý muži. Nestačilo prostě říct, že za devatero horami a devatero řekami musím zabít devítihlavou saň?“ zeptal se mladíček, když si to konečně spočítal na kalkulačce.

Ajajaj

Fandom: 
Drabble: 

Princ docouval k svému oři, zakryl si punčochy v místech, kde ho poznamenala stresová inkontinence a rozjel se tryskem pryč od dračí sluje. Ještě že ho nikdo neviděl!
Ale zkuste se spolehnout na to, že se v pohádkovém lese udrží nějaké tajemství, když každý druhý kámen při měsíčku drbe…
„Vlk dal přednost Karkulce před babičkou…“
„Jezinka šeptala Smolíčkovi, že je k sežrání…“
„Široký na odtučňovací kůře prozradil, že co se říká o Dlouhém zdaleka není pravda, Bystrozraký to viděl na vlastní oči. Nebo spíš neviděl!“
„A viděli jste dneska prince?“
Na druhý den věděli o princově udatnosti za devatero horami.

Závěrečná poznámka: 

vidíte tam téma, že jo?

Senilní Sudičky

Fandom: 
Drabble: 

“Neměl teď někdy končit svět?” vzhlédla první poplašeně od pletení.
Druhá mrkla na nebe.
“No jo. Už brzy. Bouře a hladomor a pak ta potopa.”
Třetí, zachmuřená jako vždy, posunula větev v ohništi a ze zvyku krákoravě přidala svou část věštby:
“Pokud hrdina nenajde klíč ve vejci v břiše sojky na nejvyšším stromě v nejhlubším údolí za devíti řekami a nedonese ho starému muži na kraj světa.”
Chvíli bylo ticho.
“Neměly bychom to někomu říct?” napadlo první.
“Co?” zamračila se druhá. “Zbylo od oběda?”
To je tak, když Sudičky stárnou spolu se zemí.
Slyšela je jen veverka a několik stromů.

Obrázek uživatele Jacomo

Můj pracovní den

Fandom: 
Drabble: 

Ouvej, ouvej, jak já jsem utahaná. Bolí mě doslova každá kostička v těle. No, jen si poslechněte, jakej jsem měla dneska den:
Ze začátku to ještě celkem ušlo – transport věcí je poměrně jednoduchá záležitost. Ačkoliv teda mohlo jít o něco menšího, ale dejme tomu.
S rekonstrukcí tý nemovitosti už to bylo horší. Šlo o děsnou kůču, takže tam bylo práce jak na kostele. A jí to furt nebylo recht, pořád jsem musela něco předělávat.
Jenže nakonec byla všechna ta dřina k ničemu. Když někdo chce všechno, nedostane nic, to je základní pravidlo. A ta rybářova ženská už to vážně přehnala.

Neviditelný fandom: 

První kompromis

Fandom: 
Drabble: 

Tu nejhezčí, nebo žádnou. Urozenou, nebo služku. Nejrychlejšího koně, nebo den na lenošce. Brokát, nebo nahotu. Whisky, nebo sodu. Lásku, nebo nenávist. Slzy smutku, nebo slzy nezřízeného veselí. Jeho přání i nálady měly motýlí křídla, mizely dřív, než se objevily a přesto musely být okamžitě plněny. Měl toho příliš mnoho a stejně mu to bylo příliš málo. Období vzdoru. Celoživotní. Až na skutečnost, že neměl komu vzdorovat, jeho cesty byly umetené do hladka a z moci úřední prosté křižovatek.
Když se před princem zvedla jedna z dračích hlav, začal uvažovat nad kompromisy. Možná je přece jen lepší vyhasnout, než shořet.

Závěrečná poznámka: 

Hurááá, už je to tady! Neee, už je to tady...Zdravím všechny dubnové závisláky!

Obrázek uživatele Keneu

Přehlídka káčat

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji Téma pro 29. 4. 2017: Eso
Navazuje na Už se nám líhnou

Drabble: 

Duben seděl u ohně, něco kutil a spokojeně se usmíval.
Nad Rovinou se blýskalo na časy (to poslední stoslůvky létaly na server), ale v kruhu byl klid. Květen se už od rána čančal, dokonce se ani nestihl porozhlédnout po okolí, jak to vypadá s kvetoucími třešněmi.
„Bledě,“ utrousil Duben a rozesmál se vlastnímu vtipu. Nemůžete se na něj zlobit, byl po těch třiceti dnech uondaný až hrůza.
Zítra ráno, až se jeho adoptivní dětičky trochu prospí, provede přehlídku.
Každé káče, které během DMD doneslo aspoň pět nápadů, pět chybějících slov nebo pět komentářů, dostane maličký odznáček z listí. Listové eso.

Neslavný konec

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č.27 Jen ať ti to nezůstane!

Drabble: 

Princ se vracel domů ověnčen milostnými úspěchy, které byly drakuprosté. Punčochy měl rozedrané od růží, jak se pokoušel utéct od probuzené krasavice, před slují postávalo 7 rozhněvaných pidimužů dovolávajících se gentlemanského souboje a proslýchalo se, že nejen jelen má v království zlaté parohy. I draka už začínalo bolet za krky tak, že začal cvičit jógu a doufal, že mu to už nezůstane. Když se ale jednou vrátil z nákupů a uviděl ve své posteli Dlouhého, Širokého a Bystrozrakého, nestačilo mu ke klidu ani božské óm. Zvonec a pohádky byl konec. Drak se začal poohlížet po někom lepším na další duben.

Závěrečná poznámka: 

tímto se s vámi loučím, děkuju za báječnou organizaci, vaše poznámky a těším se, že v květnu najdu čas pokochat se taky díly ostatních. Ačkoliv mi to letos moc nepsalo, jsem ráda, že jsem zase mohla být součástí dubnového šílenství. Mějte se všichni báječně a nejpozději za rok zase nashledanou

Drakovy tvrdé hlavy

Fandom: 
Drabble: 

Drak projevoval odhodlanou trpělivost, která zdánlivě neodpovídala jeho naturelu. Ale skutečným hnacím motorem věcí byla kromě zatvrzelosti skutečnost, že když konečně věděl, koho chce, nehodlal se ho vzdát jenom kvůli tomu, že je ve skutečnosti úplně jiný, než jakého si ho představoval. Před neuváženými rozhodnutími ho chránily jeho tři hlavy, které se obvykle zhádaly a než došly kompromisu, princ už se usmíval jako neviňátko a minimálně jedné šeptal do ouška sladké výmluvy. Vypadalo to, že se drak rozhodl žít s princem šťastně až do smrti, ať to stojí, co to stojí. Poslední kapka ale nakonec přišla ještě před poslední klapkou.

Život s esem

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

nekakonické, jak už to s drakem bývá

Drabble: 

Princ byl prostě eso. Kdyby jen drak tušil, co všechno to znamená. Zprvu byl elegantní sexy objekt a eroticky stimulující optimista. Drak se vznášel na opiovém obláčku lásky. Záhy se začaly prázdnit sklepy. Dobrá tedy, egocentrický sportovní opilec. Nebo snad extrémně sobecký okupant? Ale kdeže. Když přicházely ze staré známosti princezny, měnil se v exaktně sexistického oportunistu. Pokud zrovna nebyl excitovaný sociopatický onanista. Drak přestal zvát návštěvy a začal se smiřovat s realitou. Jeho vyvolený je enormně sebestředný obejda. To už monarchové bývají. Exoticky stupidní originál. Exhibicionistický suverénní opičák. Excelentně snobský orgán. Ale láska bývá slepá, hluchá a úplně pitomá.

Obrázek uživatele se.id

Vomáčkova hlava

Fandom: 
Drabble: 

"Tadyhle ještě černou, Jožine. Víčka připíchni vejš, ať voči vypadaj vytřeštěně!
Co vy tu vokouníte? Vy nejste zdejší, co? Myslíte, že to nejni vopravdická hlava? Ale je! Pozdravte starýho Vomáčku, lotrase a vrahouna! Tělo už ňákej pátek v hrobě, hlava porád slouží.
Pročpak? Proto, že náš nejmilostivější král má svoje nálady. Von už nejni nejmladší, v hlavě se mu plete, když ho to chytí, hned by popravoval, vinnej nevinnej! Na popravu se nedošourá, jenže hlavu chce dycinky vidět. Tak mu tadyhle Vomáčku nakašírujeme a je spokojenost na všech stranách.
A nazejtří už se na včerejší popravený usmívá jak sluníčko nebeský!"

Obrázek uživatele Giles Rigby

Osud nás všech je vepsán v dlani

Úvodní poznámka: 

Jedna tulácká pohádka paní Shelbyové;)

Drabble: 

V neznámé zemi žil chlapec, který ze všeho nejvíce toužil po svobodě.
"Svobodu přináší práce."
Pracoval tedy. Opravoval rozbité hrnce, aby byly dál k užitku, ale nebyl o nic svobodnější.
"Svobodu zaručí peníze.".
Zkusil je získat. Čestně i podvodem. Ale peníze byly lesklé plíšky, dobré tak k ozdobení šatů.
"Svoboda je vědění."
Učil se. Zjistil však, že mnohá učení jsou zopakovaná slova jiných lidí.
Sedl si a plakal. Přilétl k němu ptáček a zeptal se, co jej trápí.
"Chci být svobodný," řekl chlapec.
Vrabeček se na něj podíval: "Poleť se mnou. Ke svobodě nepotřebuješ vůbec nic."
A chlapec roztáhl křídla...

Obrázek uživatele Julie

Těžký úkol

Drabble: 

Carova dcera si začínala zoufat. Nevěděla, jak poznat pravého hrdinu od nepravého. Sice ji zachránil, ale neviděla jeho tvář. Byla to však chytrá carova dcera. Vymyslela past. Ba dokonce by se dalo říci, že jim oběma připravila těžký úkol.
Zapotil se pravý i nepravý hrdina. Hodiny a hodiny pracovali. Až konečně přišlo ráno a car s carovou dcerou přišli při rozsoudit.
"Ten to je," ukázala carova dcera. "Ten mě zachránil. Jen muž, který ví, že rolička od toaletního paíru nepatří mezi papír k recyklaci, mohl opustit ženu, jejíž ruku si tvrdě vybojoval, jen aby donesl škůdcův poklad do sběrných surovin."

Obrázek uživatele Achája

Úklid v lese

Fandom: 
Drabble: 

V dalekém hlubokém lese to bzučelo životem. Člověk sem málokdy zavítal a vždy tu něco zapomněl.
Mechem a trávou se proháněli skřítci a pištivě se hašteřili.
„Našel jsem to. Já to našel!“
„A co to máš? Ukaž!“ druhý skřítek oběhl pařez, aby se podíval.
„Škrpál, ale jaký!“
„Je to jen obyčejná stará bota.“
„Je to krásný škrpál a já v něm budu bydlet.“
„To klidně můžeš. Já chci bydlet v klobouku,“ odsekl druhý a pokračoval ve hledání.

Každé jaro procházeli mladí skřítci les a hledali stopy po lidských návštěvnících, aby se mohli odstěhovat od rodičů a pořídit si vlastní domeček.

Závěrečná poznámka: 

Mám ráda skřítky, jsou to super kámoši:-D

Obrázek uživatele Faob

Utíkáček, útěk

Fandom: 
Drabble: 

Much si olízl rty. Tohle smrdí, betla se dvěma spodky a esem nedá, i kdyby se rozkrájel, ale jedna červená je jedna červená a k tomu nevidí do hlášek. A navíc – ten rozechvěle lhostejný způsob, jakým se Robin zeptal na barvu, to jeho cvičené ucho nemohlo přeslechnout. Sto sedm v červenejch, jen to vyšije, přihodí deset, dvacet?, těžko říct, plus ňákou hlášku, když mu to ale vezme, jde na přímou porážku. Levnější? S flekem? Malý John by to vobít neměl, snad pochopí, že i kvůli němu utíká…

Robin vyjekl a vyskočil ze židle. V okně tříhlavé zvíře: mečí, mňouká, kokrhá!

Neviditelný fandom: 
Závěrečná poznámka: 

Pro připomenutí:
Vidí, jak tam ve světnici / v karty hrají loupežníci, / bum! / Sedma k sedmě, / osma k osmě, / já teď nesu, / eso k esu, / bum, / bum, / bum!

Obrázek uživatele Scully

Pro dobrotu na žebrotu

Fandom: 
Drabble: 

Byla jednou jedna princezna, Leontýna se jmenovala, a ta se tuze ráda parádila. Milovala, když si mohla nechat ušít nové šaty. Celé hodiny se prohlížela v zrcadle a zkoušela si nové modely.
Měla ve sých šatnách na tři sta šatů.
Její tatínek byl velký ekologista, a tak když si Leontýna chtěla pořídit tři sta první šaty, zakázal jí to, dokud nějaké nedá pryč, protože její záliba přiváděla království k bankrotu.
Král si myslel, jak na to vyzrál, ale Leontýna byla hodné děvče, a tak když si pořídila nové šaty, jedny staré dala nějaké dvorní dámě.
A tak království chudlo dál.

Závěrečná poznámka: 

Ono je to vlastně tak trochu ze života... :)

Obrázek uživatele Elrond

Pohádkář

Fandom: 
Drabble: 

Kdysi dávno žil jeden písař, který měl jednu zvláštní schopnost. Psal o hodných moudrých králích, nafintěných princeznách, ale i princeznách, které měly dobré srdce. Popisoval chrabré rytíře a rozličné příšery, se kterými museli zápolit. Psal o mluvících zvířatech a starých dobrých stařenkách, kteří radili všem, kdo si to zasloužili. A když je popsal dostatečně rozličnými slovy, rozesílal je do krajů za mnoho horami, řekami a moři, aby společně tvořili pohádky, kde dobro vítězí nad zlem a moudrost nad hloupostí.
Jenže stárl a zapomínal a některé postavy si byly hodně podobné. Proto máme v tolika pohádkách hloupé Honzy a sedmihlavé saně.

Obrázek uživatele Akumakirei

Skřípavá objetí

Fandom: 
Drabble: 

Stálo kdysi městečko, nejinak zvané než Šedé, v němž pravidelně rachotila zneklidňující tramvaj. S červeným kabátkem, vyleštěnými světýlky se tuze zvláštně vyjímala na pozadí ponurých ulic a lišila od běžných tramvají Zaprášených. I navykli si lidé ji míjet; někdy je však vlastní slepota očarovala a nastoupili.
Tací si již nemohli býti jistí svým návratem do podmračených ulic.
Rudá milovala projížďky městem, ve svých útrobách bzučivě přežvykovala nedbalé svých očí, hltavě vysávala poslední zbytky jejich existencí.
Čas od času přece jen dovolila odchod; Nemarnému Jedinci. Záře, tento znovu vstoupil do Šedého, obohacený světlem Marných a Poražených.

Pokud nevyužije, příště není návratu.

Závěrečná poznámka: 

Ne že bych chodila po světě s nesundatelným úsměvem pro všechny, ale nezdá se vám, že se postupně všichni víc a víc mračí?

Kterak dobrý kouzelník přece jen zaslouženého uznání došel

Fandom: 
Drabble: 

Bylo nebylo, za devatero horami, desatero přehradami, jedenáctero dálnicemi a dvanáctero průmyslovými zónami žil jeden kouzelník. Byl to hodný kouzelník, který chtěl pomáhat lidem. I začal rozbité staré věci činiti novými.
Dovedete si, milé děti, jistě představit, jak to dopadlo. Brzy měl za dveřmi stovky naštvaných výrobců následovaných opraváři věcí, u nichž se ještě opravy vyplácejí. Nebýt kouzel, byl by asi skončil na hranici.
Nicméně kouzelník šel do sebe. Vždyť recyklovat se dají i jiné věci. Třeba příběhy.
Když pak poznal schopného majitele filmového studia, jejich recyklované pohádky měly veliký úspěch a sledovanost.
A jestli neumřeli, vydělávají oba šťastně dodnes.

Obrázek uživatele HCHO

Pohádka o anemické princezně

Fandom: 
Drabble: 

Byl jednou jeden starý král a měl dceru Růženku. Jak Růženka rostla, začala mu zdravě ekologicky organizovat život. Nakonec už jedli jen zeleninu. Králově dně to celkem svědčilo, ale Růžence za chvíli začali říkat Bledule, což krále trochu vyděsilo a jako ve všech pohádkách se rozhodl situaci řešit vdavkami. Jenže kde najít prince pro takovou Zelinku?
Tou dobou putoval králostvím řeznický tovaryš Toník. Protože v zeleninovém království neměl co na práci, zamiloval se do princezny. Pašíkem zdokonalil ekologickou recyklaci kuchyňských zbytků a řízky vylepšil počet krvinek princezny, a tak ze Zelinky byla zase Růženka.
Tak, Pepíčku, pěkně dojez to masíčko!

Stránky

-A A +A