Moje články

"Zaslechl jsem něco o veřejné nahotě," začal Laurens. Znělo to bezelstně, ale jen těm, kdo ho neznali. "Nemáte pro nás historku, pane generále?"
*mrk*
"To nestojí za řeč," zkusil Washington. Marně.
"Ale notak, Georgi!" odbyl výhradu Laurens a šťouchl generála loktem.
*mrk* *mrk*
Theodosia vyprskla potlačovaným smíchem.
"Je pozdě..." zkusil generál poslední možnost úniku, ale tím rozesmál i ostatní.
"Není, co vyprávět," rezignoval. "Šel jsem si zaplavat. Jednu dámu napadlo, že ukojí svoji zvědavost nejlépe, když mi mezitím ukradne šaty."
"Proboha! Co jste dělal?"
Washington se pousmál: "Co jsem mohl dělat? Sháněl jsem se po fíkovém listu a nejbližším konstáblovi..."

Kdykoliv se Hamiltona ptali, jak se mu podařilo získat nejlepší partii v New Yorku, obvykle odpovídal: "Jsem neodolatelný."
Nakonec ale musel s barvou ven. Horký červencový večer a chladivé víno rozmluvili už zdrženlivější pány...

V sále bylo nesnesitelně. Stála na balkóně úplně sama. Zasněná, vyrovnaná... Krásná. Usrkávala nějaký záhadný zlatavý nápoj. Na Nevisu jsme znali jen guarapu...
Není jednoduché popsat kouzlo cideru ani kouzlo okamžiku.
Pozorovala ho bezelstnýma černýma očima a potom mu nabídla ze své sklenice. Zkusil nasát...
"Ne, ne, to musíš takhle..." naklonila se k němu.
Chutnala jako nejsladší jablka...

"Já přísahám, že netuším, jak ta slámka zmizela!"

"Tohle zakazuji, Theodosio!"
Oslovená si povzdechla. Tušila, že její matka bude vyvádět, až se dozví, že nabídla ubytování koloniální armádě.
"Opravdu zveš generála Washingtona?"
"No a? Je to zábavný společník a velice rád tančí."
"Je velitel nepřátelské armády."
"Nepanikař, matko."
"Panikařím a budu panikařit. To, že tvoje nejlepší kamarádka vyměnila britského kapitána za rebela, neznamená, že ty musíš taky! Jsi vdaná. Máš pět dětí!"
"A příkaz k vystěhování! Mami, jestli rebelský důstojník v mé posteli zaručí, že nám nevezmou střechu nad hlavou, tak..."
"Ach, holčičko, proč jsi mi hned neřekla, že s nimi bude podplukovník Burr."
Teprve teď Theodosia zrudla.

"Řekl mi: Nevíte, že je válka, madam?" citovala Theodosia kupce a zahodila prázdný košík. "Co si myslí? Že kvůli válce začnu chodit nahá?"
Zněla natolik rozhořčeně, že se nikdo z přítomných nezmohl na slovo.
"Ani si to nepředstavujte!" dodala do nervózního ticha.
Washington se podíval na Lafayetta, ale ten rychlým gestem přehodil úkol vymyslet adekvátní odpověď Hamiltonovi.
"Musíte chápat, že potřeby armády..."
"Armády?" přerušila ho. "Myslíte bandu pobudů, co nepotřebuje nepřítele, protože jí stačí neštovice a tyfus? Abych drhla dům denně octem... Kdyby si aspoň prali..."
"Samozřejmě, mýdlo je, ale..."
"Já vím. Prostě nejsou. Ani jeden. Na celém východním pobřeží!"