Dekameron 1776

Obrázek uživatele Lady Peahen

Dekameron 1776

Na skutečné historii postavená vlastní série z období Americké války za nezávislost.
Odehrává se převážně v průběhu "čtyř dnů a čtyř nocí sladkého nicnedělání", které strávil generál Washington a jeho důstojníci ve společnosti dámy z Hermitage - Theodosie Bartow Prevost.
Většinu hrdinů pak můžete znát i z muzikálu Hamilton. Do domu paní Theodosie byli pozváni George Washington, Alexander Hamilton, John Laurens, Marquis de La Fayette, Aaron Burr, ale i Charles Lee nebo budoucí prezident James Monroe.

Obrázek uživatele Lady Peahen

Dekameron 1776 - první vydání

Drabble: 

Letošní předsevzetí napsat sérii sice skončilo spíše jako několik volně provázaných epizod než jako seriál, ale o to více odpovídá vybranému titulu.
Souhrnné vydání v PDF můžete stáhnout zde:

DEKAMERON 1776

Za ilustrace opět děkuji @john_in_london.

Vzhledem k obsahu lehkého erotického dusna doporučuji přístupnost 15+

Závěrečná poznámka: 

Pro případ tisku: Kniha nemá desky, první strana má být tedy vytištěna vlevo. Ale to jste si asi stejně všimli;)

Obrázek uživatele Lady Peahen

S pozdravem navždy Tvá

Úvodní poznámka: 

Tentokrát navazuji velmi přímo na Nevěrnou

Drabble: 

Seděl pod jabloní a skládal k sobě kousky papíru, jako kdyby se pokoušel složit zpátky opadaný květ. Symbol křehké pomíjivosti. Symbol nového začátku.
"Řeknu ti ho slovo od slova," navrhla. Jinou omluvu neměla.
"Přišla ses rozloučit?"
"Přišla jsem se pomilovat pod kvetoucími stromy," vysvětlila. "Akorát jsem přišla o dva měsíce pozdě."
"Tak dlouho bych nečekal," zalhal.
Klekla si k němu a zpod prstů mu brala dílek roztrhaného dopisu za dílkem. Mačkala je do kuličky, která se jarnímu květu podobala mnohem víc.
"Budu ti psát každý den," řekla pohnutě, jako by říkala tu druhou očividnou věc. "Jemu už nenapíšu ani řádku."

Obrázek uživatele Lady Peahen

Melasa, rum a...

Drabble: 

Každý tu hru hrával. Chodili na tržišti od stánku ke stánku a z každého pultu si vybrali jednu věc, kterou by si byli bývali koupili, kdyby měli za co.
Parta otrhaných bosých kluků, věčně hladových a s kruhy pod očima. Karibské slunce je opálilo do odstínů od nazlátlého cukru po nejčernější melasu. Byli ještě příliš malí a neviděli, že to nejsou odstíny jednoho spektra, ale přísně vymezené kategorie.
Každý tu hru hrával. Pokaždé končili u přístavu, na trhu, pro který měli jiná pravidla. Prohlíželi si korzující kupce, námořníky a dámy a vybírali si každý jednoho, který by mohl koupit je.

Závěrečná poznámka: 

Kdybyste chtěli soundtrack.

Obrázek uživatele Lady Peahen

Nevěrná

Drabble: 

"Byla jste odhalena," zašeptal jí francouzsky a do klína jí položil dopis.
Na Theodosiině tváři se vystřídal úžas, vztek a nejistota.
Lafayette se posadil do protější lenošky a pomalu vysvětloval: "Aaron má ve zvyku, zakládat si korespondenci do knih, Washington na ni má brašnu, vy, ma chérie, nosíte dopisy u sebe, dokud je nedáte přímo kurýrovi. Říkal jsem si, pročpak? Povězte..."
"Čekáte doznání?"
"Non, čekal bych lítost."
Převrátila list v ruce: "Pořád je to můj manžel a pořád ještě tu válku nemusíte vyhrát."
"Aarronovi to zlomí srdce," varoval ji.
Přetrhla dopis a zahodila ho: "Ne, pokud mu o tom neřeknete."

Obrázek uživatele Lady Peahen

Horší ze dvou zel

Úvodní poznámka: 

Nečekala bych, že mi bonus přijde tak vhod. Po přečtení toho, co předcházelo, lépe pochopíte.

Drabble: 

Laurens nechápal, co dělá paní domu v jeho pokoji. Neupravená, s horečnatě planoucíma očima.
"Jestli jste přišla hřešit, jste na špatné adrese."
"Naopak, přišla jsem vás spasit," pronesla tajemně.
Ukázala mu dlaň, na které ležel paprsek světla. Ne, musel to být odraz měsíce na skle. Nebo?
"To je moje!"
Zachytil jen vzduch. Tajuplný předmět se roztříštil o zeď krbu a stříbřití hadi zmizeli ve škvírách mezi planoucími poleny.
"Manžel sloužil v Západní Indii, znám jejich magii a bezmoc znám taky," vysvětlila Theodosia a štíhlými prsty si zakryla jizvu na čele. "Ale nikdo nestojí za to, abyste kvůli němu prodal duši."

Závěrečná poznámka: 

Nevadí, že historky z podsvětí jen visí nevyřčené ve vzduchu?

Obrázek uživatele Lady Peahen

Mischianza

Drabble: 

Předrahá přítelkyně,
obavy, že bych Ti cokoliv tajila, nejsou zcela na místě. Ačoliv nemohu konkurovat tvým magickým májovým požitkům s začerněno, věř, že ani mí hosté věru nejsou neužiteční.
Předně, podplukovník Burr. Nedostatek zkušeností vyvažuje trpělivostí k učení. Přesto od něj upřednostňuji to, co předchází a co následuje.
Plukovník Hamilton je přirozený talent, ale rád na to hřeší. Je nedůsledný a ukvapený.
Generálmajor Lafayette představuje zklamání. Nikoliv, má milá, nešlo o přehnaná očekávání, ale ještě teď mě všechno bolí pro jeho nemotornost.
Překvapivým vítězem je tak generál Washington, zkušený, trénovaný, zralý muž s pohlcujícím smyslem pro rytmus.
Vždy tvá
T.

Závěrečná poznámka: 

Jesli se tu reší tanec, nebo prasečinky, je na fantazii čtenářů. Korespondence 18. století obvykle umožňuje libovolnou interpretaci.
Autor usuzuje, že obojí.
Zda to není příliš kreativní pojetí tématu, nechám na spravedlivém úsudku kontrolora;)
Název je italský výraz přeložitelný jako "mišmaš". Odkazuje na zmíněné "magické májové požitky", konkrétně na ples ve Philadelphii, jak vystřižený z Jonathana Strange a pana Norella. Stručnější informace, zato s obrázky, pak zde

Obrázek uživatele Lady Peahen

Ten dělá to a ten zas tohle

Drabble: 

"Byla to Severní Karolína, kdo vyškrtl abolici otroctví z Deklarace!" připomněl Burr.
"Říká chlápek z Jersey, líhně bezzásadových pokrytců," vrátil mu urážku Laurens.
"New York se zdržuje, zdvořile," vyhnul se Hamilton zavlečení do sporu.
"Pokrytec? Není tvůj táta největší exportér v Americe? Ženy, muži a děti. Na plantáž, do dílny nebo do domu. Slibní a zdraví. Přímo ze Západního pobřeží?"
Lafayette skočil po Lurensovi, než stihl reagovat.
"Aarone, co je s tebou?" divil se Alexander.
Do salonu vešla zjevně podrážděná Theodosia: "Nemůžete se ztišit? Bolí mě hlava."
Nedokázali zadržet smích, přesto Burr nezrudl a opustil místnost s relativně důstojným výrazem.

Závěrečná poznámka: 

Doplňující inzerce na práce včeho druhu zde a zde.

Obrázek uživatele Lady Peahen

Můj sluha pes

Drabble: 

"Takhle velká, hrozně přítulná," popisoval generál Lee. "Jmenuje se Juno."
"Vážně jsme ji neviděli," odpověděl mu Hamilton, zatímco Laurens se tvářil, jako by ji nedávno povečeřeli.
Když je Lee opustil se zlomeným výrazem, začali otázku řešit vážněji.
"Vsadím se, že ho zakousl Steubenův chrt."
"Nebo ta Washingtonova dalmatinka."
"Moment, ta pečínka... Burre, neříkala Theo něco o čerstvém záhonku?"
"Ne. A kdyby... Proč zakopávat něco, co se dá ještě třikrát vyvařit."
"Aarone! Quebec je zakázané téma! Jednou provždy."
Nakonec byla postrádaná pomeranianka objevena v kuchyni vedle kola a soustavy převodů. Paní domu ale odpřísáhla, že nevydala žádné příkazy k mechanizaci rožně.

Závěrečná poznámka: 

Pes rožnitoč je teď u nás velké téma. Když jsem o něm četla poprvé, myslela jsem, že si to někdo vymyslel. Doporučuji povšimnout si na ilustracích přihlížejících kočiček;)

Obrázek uživatele Lady Peahen

Na věčnou paměť

Drabble: 

"Pardon, je suis désolé," omlouval se Lafayette rozpačitě.
"Máš proč," dobíral si ho Laurens. "Jestli jsi mu nenávratně poškodil profil, Eliza už ho třeba nebude chtít."
Burr si odfrkl: "Aspoň sochaři ušetří na mramoru."
"Velký nos velkého ducha značí," oponoval Hamilton, zatímco si ze jmenovaného rysu tváře otíral krev.
A Laurens ještě přisadil: "Nedělej se, všichni víme, že ty si zase zakládáš na své bradě."
"Kterou mi ale žádný splašený Francouz neurazí dveřmi. Zatímco jistě přijdu o zbytky vlasů, mračení mi skřiví obočí a nos něčí levý hák, moje důstojně modelovaná brada se bude vyjímat ještě na mé posmrtné masce..."

Obrázek uživatele Lady Peahen

Všichni muži jsou stejní

Drabble: 

Poznala ten zvuk okamžitě. Spíš jen tvar ticha, které vydává pláč bez slz dušený v polštáři. Vklouzla do ložnice nepozvána a položila mu ruku na čelo.
"Byl to jen zlý sen," konejšila ho, jakoby ta lež dokázala zmírnit znovu prožívané hrůzy.
Vzdálené hřmení mohla být děla, připomínající děsivé obrazy bitvy, přátele roztrhané na kusy a křik umírajících koní.
Mohla to být bouře, která přivolala vzpomínku na karibský hurikán, který bral domy, úrodu, životy i naději.
"Prosím," zašeptal Alex ochraptěle a stiskl její ruku.
Přemohla myšlenku, že stíny mají oči a soudí ji. Zůstala dokud neusnul a odešla až k ránu.

Obrázek uživatele Lady Peahen

Prastará orientální magie

Drabble: 

Aaron se pokoušel zapsat do paměti každý detail. Theodosiiny rozcuchané vlasy na polštáři. Určitě bude nadávat, že si je večer nevykartáčovala. Hru ranního slunce mezi závěsy postele a na její kůži...
"Co je tohle?" přejel palcem po dvou jizvách na jejím rameni.
Přestala předstírat spánek: "Ochranné kouzlo. Jorubové je mají na tvářích. Takhle je má britská armáda."
"Vymýšlíš si."
"Ty mi nevěříš? Nečetl jsi vyjádření pana Jeffersona k porážce v Kanadě?"
"Porážku v Kanadě jsem prožil. Proč by mě mělo zajímat, co o ní soudí nějaký farmář z Virginie."
Rozesmála se: "Ráno ti ten článek najdu. Říká se tomu inokulace."

Závěrečná poznámka: 

Inokulace byl dobový termín pro variolizaci, předchůdkyni očkování, konkrétně proti neštovicím. O Jeffersonovi jako velkému propagátorovi této metody se dočtete zde. Jorubská skarifikace je ovšem magie jiného druhu;)

Obrázek uživatele Lady Peahen

Není cesty zpátky

Drabble: 

Pánové řešili poválečné uspořádání, národní banku, parlament, volební systém... Jen Lafayette si s Theodosiou vyměňoval starostlivé pohledy. Beze slov se smlouvali na zámince ke změně tématu. Věděla, že být duchaplnou hostitelkou není jednoduché, ale některé dny zkoušely hranice její trpělivosti na dřeň. Nebránila se politickým diskusím, ale Laurens jí připadal naivně odtržený od reality, Burr posedlý nezpochybnitelnými právními definicemi a Hamilton si budoucí Ameriku představoval jako Británii, jen bez krále...
Vstala a uhladila si sukni gestem, ze kterého už dokázali poznat, že je zle.
"Nemůžeme se vrátit k předválečnému stavu," pronesla rozhodně. "Protože právě ten je příčinou našich současných potíží."

Obrázek uživatele Lady Peahen

Nikdy se s čertem nesázej o hlavu

Drabble: 

"Duely..." začal Burr. "Jsou pozérský způsob sebevraždy pro idioty."
"Obvykle v nich taky nevidím moc smyslu, ale ne každý postrádá sebeúctu jako ty," odporoval mu Hamilton. "Kdybys věděl, kvůli čemu to bylo..."
"Protože Lee řekl, že Washington je malicherný, sebestředný a agresivní velitel?" přerušil ho Burr. "Záminka. Laurens prostě spoléhá, že se nedožije konce války, a nepřítel mu s tím odmítá pomoct."
"Proč tolik sarkasmu, Aarone? Chceš se taky bít?"
"Pokud se stane, že ztratím soudnost, připoměň se, já tě vyzvu."
"Platí, na pistole, v Jersey! Doufám, že jako obvykle mineš. Prohrát s ubožákem jako ty bych totiž stejně nepřežil."

Obrázek uživatele Lady Peahen

Čas rány nezhojí

Drabble: 

Rozechvělými prsty skládal modrozlaté kousky k sobě. Pořád na nich byly skvrny od kakaa. Vypadaly jako otisky jeho prstů. Jemně tiskl střepy dohromady, jakoby spojoval své vlastní zraněné a roztříštěné nitro.
Zlaté linie se skládaly do tvarů exotických stromů a ptáčků. Ta drobná a křehká věc měla ve světě, kde žil, větší hodnotu než lidský život. Zdála se i mnohem zranitelnější.
Ostrý střep mu rozřízl prst a bílá jizva v porcelánu se zabarvila do krvava. Přitom zbývalo tak málo. Pod tenkou vrstvou laku by spoje u oušek dokázaly splynout a zatajit lidským očím krutou pravdu.
Některé rány se nikdy nezhojí.

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že porotci nešťastníkovi prominou, že uši nakonec nesplývají... A hrneček je dvouuchý čokoládový šálek s takovýmto dekorem.

Obrázek uživatele Lady Peahen

Mí stateční hoši, kampak půjdete?

Drabble: 

Situace nevypadala dobře. Štáb nad mapou bojiště probíral alternativy. Až na Israela Putnama, který opodál dokuřoval doutník. Věděl, že Washington nakonec zaútočí. Jako pokaždé. Vyrazí proti přesile Britů, Lee začne taktizovat a on to bude lepit...
"Zdá se, že jsme v nevýhodě," oslovil Washington důstojníky. "Vojsko je nedostatečně vycvičené, hladové, decimované neštovicemi, ale nikdo se nemůže duchem vyrovnat těm, kdo bojují o svou svobodu!"
Plukovník Hamilton vyzval k přípitku. Israel zahodil nedopalek a vstal.
"Odcházíte, pane? Porada ještě neskončila."
"Promiň, Georgi, že se nepřipojím k projevům vlasteneckého nadšení," vysvětlil generál Putnam. "Ale nechci k našim problémům přidat navíc nevyspalého velitele."

Závěrečná poznámka: 

Nebyla bych to já, abych optimismus tématu sarkasticky nezmírnila.
Americké dějiny bývají nespravedlivé ke komukoliv, kdo kdy nesouhlasil s Georgem Washingtonem a "Old Put" není výjimkou. Možná jste se s ním setkali v Assassin's Creed 3, ale vlastně o něm stačí jediná informace: byl nejvíc badass velitel v Americké válce za nezávislost. A že tam byla konkurence!

Obrázek uživatele Lady Peahen

Co tu bylo, je pořád tady...

Úvodní poznámka: 

Aby bylo jasno, celý den uvažuju, jak to nenapsat 18+... Marně. Aspoň forma popisu zůstává mláděži přístupná.

Drabble: 

"Voníš vanilkou," zašeptala do horké letní noci.
"Takové věci bych měl říkat já..." upozornil ji Aaron, zatímco se zaobíral všemi vynalézavými věcmi, které drželi její živůtek.
"Au!"
"Deset špendlíků," připomněla. "Což je nic v porovnání s tvými šestnácti knoflíky."
Nikdy neměla trpělivost, zatímco u Aarona tvořila tahle vlastnost polovinu charakteru. Přesto si nějak nedokázal vybavit, proč tak dlouho otálel. Theodosia si naopak přesně vybavovala, že použila všechny způsoby, jak dát najevo, co cítí. Některé opakovaně.
Teď aspoň nemusela pochybovat, co cítí on.
Cítil touhu, vůni jejích vlasů a bolestnou nejistotu, jestli chce Theodosia jeho nebo kohokoli, kdo jí zahřeje postel...

Obrázek uživatele Lady Peahen

Dodržovat odstup

Drabble: 

Burr seděl v salonu a četl si básně Thomase Greye. Tedy, předstíral, že si čte. Byl to jeho způsob, jak se vyhýbat lidem.
Lafayetta to ale neoklamalo: "Všichni o tom vědí."
"Není o čem," upozornil Burr, aniž zvedl oči od knihy.
"Laurrens už si tě ani nedokáže dobírrat, Monrroe rradši uteče, než by byl s vámi ve stejné místnosti a klevetnice v okolí si na ni ukazují."
"Zatraceně! Nikdy jsem nezavdal příčinu..."
"Exactement. Možná bys měl. La guarantaine neúčinkuje. Kdybys za něco stál, jdeš za ní a uděláš z těch pomluv la réalité. Aspoň by z té ostudy něco měla."

Obrázek uživatele Lady Peahen

V Kanadě to bylo tak...

Úvodní poznámka: 

Slíbila jsem, že když bude "jedlé" téma, bude Quebec. Takže...

Drabble: 

"Hlavně nezačínej o Quebecu," varoval Hamilton, když přišla s vyprávěním řada na Burra.
Kdyby tehdy zimní tažení skončilo vítězstvím, možná by Aaron byl pořád ten nadšený mladý důstojník, co baví společnost hrdinskými historkami. Z Kanandy se ale vrátil předčasně zestárlý cynik.
"Nikdo z vás tam nebyl," začal pochmurně.
Plán výpravy počítal s cestou o více než polovinu kratší, než jakou vojsko zmrzlou divočinou přošlo.
"Dezerce, nemoci, zásoby nám došly koncem října..."
Do cíle dorazila počátkem prosince pouhá polovina mužů.
"Aarone, nebudu to opakovat, buď si nech řeči o Quebecu pro sebe," upozornil ho Laurens. "Nebo konečně prozraď, jak chutnají lidi."

Obrázek uživatele Lady Peahen

Nebezpečné známosti

Drabble: 

Procházela celý dům, prohlížela stolky i komody, přerovnávala polštáře na sedačkách.
"Nemůžete se dočkat, až vypadneme?" zeptal se Burr, ale Theodosia zavrtěla hlavou a vyhnula se další konverzaci.
"Něco vás trrápí?" staral se Lafayette, když ji míjel na chodbě.
"Jsem ztracená," vysvětlila a rezignovaně se vydala k domku své matky na druhém konci pozemků.
Uprostřed sadu, pod třešní, potkala Alexandra Hamiltona.
"Něco hledáte," oznámil a ukázal na hromádku knih, kterou pročítal. Zhroutila se do trávy vedlě něj a úlevně kontrolovala, že žádná nechybí.
Rousseau, Diderot, Paine, Laclos...
"Skvělý nápad," ocenil. "Maskovat revoluční myšlenky jako laciné čtení pro paní a dívky."

Obrázek uživatele Lady Peahen

Politický odkaz

Drabble: 

"Na americkou nezávislost!" pozvedl Washington sklenici portugalské madeiry propašované z Francie holandskými podloudníky. Pro dobrou věc se obvykle musí spojit celý svět.
"Na Jefferrrsona!" připojil Lafayette jméno autora deklarace.
Až časem se z tichého viržinského farmáře stane kontroverzní politická postava.
"Na Franklina!" přidal Hamilton dalšího spoluautora.
Ten byl kontroverzní vždycky, dokonce si v tom liboval. A všichni ho za to obdivovali.
"Na Johna Adamse!" doplnil Burr toho posledního.
Neoblíbeného, tvrdohlavého protivu a brilantního myslitele se sklonem poučovat.
"Kušuj, Aarone, když na Adamse, tak na Sama!" přebil Laurens trumfem.
Protože pokud jde o zanechání odkazu, zakladatele státu snadno překoná zakladatel pivovaru.

Obrázek uživatele Lady Peahen

Já vím, že jednou přijde ten den

Drabble: 

Theodosia seděla na verandě a poslouchala noční ticho. Vítr v listoví. Cinkání nádobí. Tichý zpěv...
Aaron si uvědomoval, že by neměl, ale vzal ji za ruku. Podívala se na něj, jako kdyby zapomněla, že tam je.
"Válka je prý boží trest za otrokářství... Říkají to v Bostonu."
"Pro Bostoňany je všechno boží trest."
Propletl prsty s jejími v náhlé připomínce jiné noci, kdy to byl on, kdo potřeboval mluvit o věcech, které mu brání v noci spát.
"Nikdy nezpívají svoje písně."
Protože ptáček v kleci zpívá jinak.
"Forgive the wretch that for a toy
Could sell a helpless Negro boy.
"

Obrázek uživatele Lady Peahen

Duel

Drabble: 

Generál Washington nikdy neměl valné mínění o morálce v kontinentální armádě. Poslední dobou upadal do chmurné deprese, že horší to být nemůže.
Hamilton toleroval podřízeným porušování subordinace, Burr předstíral úžeh a nechával se opečovávat, Lafayette zjistil, že domácnost paní Prevostové je frankofonní, a přestal používat angličtinu a Laurens...
"Podplukovíku Laurensi! Očekávám vysvětlení!"
"Neopatrnost, pane. Upadl jsem na schodech."
Měl odřené klouby na obou rukou, monokl na pravém oku, rozseklé levé obočí, ret a na bradě temně fialovou skvrnu.
"V jednopatrovém domě? Na těch třech schodech z verandy?"
Laurens vzpurně zvedl hlavu: "Ale měl byste vidět, jak dopadly ty schody, pane!"

Obrázek uživatele Lady Peahen

Usilování o štěstí

Drabble: 

"Pusťte mě! Budu křičet!"
"Nikdo nepřijde..."
George Washington vtrhl do místnosti jako ztělesnění spravedlivého hněvu. Dramatičnost situace však kazilo, že ani to nedokázalo odradit Aarona Burra od jeho počínání. Dál tiskl Theodosii do pohovky, zatímco jí volnou rukou šmátral pod sukněmi.
Jeho velitel se nezmohl na slovo, odtrhl provinilce od dámy a pro jistotu mu ještě párkrát vrazil.
Aaron se sbíral z podlahy s výrazem uražené nevinnosti.
"Já vím, jak to vypadá, pane, ale přísahám, neprověřuji počestnost této dámy, pouze její politické přesvědčení."
V ruce držel podvazek s blankytnou stužkou a vyšitým heslem: "Life, Liberty and the pursuit of Happiness."

Závěrečná poznámka: 

Politická kampaň je taky reklama;)
Více o politických stanoviscích na podvazcích třeba zde.

Obrázek uživatele Lady Peahen

Malý kousek léta

Drabble: 

Není větší potěšení v horkém letním dni, než nepozorovaně vklouznout do sklepa a ve sklenici pod schody ulovit nádherně studenou nakládanou okurku. Jedinou komplikací bylo, že šlo o cizí sklep a cizí okurky.
"Neučili vás, že krást se nemá?"
Laurens vzhlédl, ale zase pohled sklopil, protože Theodosia stála na schodech nad ním, a on nepatřil k těm, kdo by tajně koukali dámám pod sukně.
"Že já to na vás povím!"
"Nepovíte," opravil ji Laurens a labužnicky se zakousl do úlovku. "A já na vás zase nepovím, že si dáváte koprová semínka, abyste neusnula, když vás naše historky nudí k smrti."

Závěrečná poznámka: 

Věděli jste, že George Washington pěstoval na svých pozemcích 476 odrůd nakládaček? Tak teď už to víte...

Obrázek uživatele Lady Peahen

Zavřete, až budete odcházet...

Drabble: 

Burr si byl jistý, že tentokrát to vyjde. Zatím byl pokaždé místo něj povýšen někdo mladší nebo méně zkušený, ale tentokrát zachránil celou jednotku před zajetím. Tentokrát...
"Alexandere, jsi v pořádku?" objal generál svého pobočníka. "Hlášení počká... Burre, vy jste ještě tady?"
Neodpověděl, veškerou vůli vyčerpával na zachování klidu. Pochopil, že se nedočká ani pochvaly, natož povýšení, a pokud to hlášení bude psát Hamilton, tak ani zmínky o tom, kdo je z té šlamastiky vysekal.
Rozhodl se, že večer sepíše další rezignaci. A tentokrát už si ji nenechá rozmluvit. Benedict Arnold ho přece varoval, ať si od Washingtona nic neslibuje...

Závěrečná poznámka: 

Generál Benedict Arnold ho varoval zcela správně. Jemu samotnému došla trpělivost s věčnými ústrky od Washingtona a Kongresu koncem 70. let a v roce 1780 definitivně změnil stranu a přešel k Britům...

Obrázek uživatele Lady Peahen

Otázka ceny

Drabble: 

Válečný nedostatek přinášel Theodosii starosti a přítomnost žádoucích mužů je stupňovala. Právě pomocí starobylé krejčovské magie přeměňovala své svatební šaty na dvoje moderní.
Mohlo se to zdát přízemní, ale Burr měl své zkušenosti: "Jedna dáma z Bostonu mě vyměnila za čtyři páry punčoch, střevíce a slamák."
"Měla vkus. Ty jsi zadarmo drahý," dával Hamilton najevo zběhlost v účetnictví.
Theodosia docela nesouhlasila: "Jediné muže, co mají větší cenu než hedvábné punčochy, vozí z Afriky. A podle mě je to ohavnost!"
Její pravdivý názor však byl, že svou roli sehrálo, že Burr už ve dvaceti plešatí. Tak jízlivá ale nebyla ani ona.

Obrázek uživatele Lady Peahen

Do Nového světa

Drabble: 

Dveře kajuty zavrzaly.
"Zkus něco a uvidíš!"
"To jsem já," zašeptal ženský hlas. "Taky se těch námořníků bojím... Můžu zůstat?"
"Ehm..."
Neznělo to přesně jako ano, ale příchozí si to tak vyložila.
"Hrozná sebranka. Po našem umí jen klít a klejou hůř než pradleny..."
Na podlaze postupně skončili dvě spodničky a kabátek.
"Co zmůže samotná ženská... Manžel utekl do Ameriky bojovat za svobodu. Vzala jsem děcka a jedu ho najít... A ty?"
"Eh... pravdu díš, dobrá paní, osud žen je krutý," pronesl markýz de Lafayette a upravil výstřih svého převleku. "Proto se začnu za muže vydávat a vstoupím do armády."

Závěrečná poznámka: 

Historici se neshodli, zda je historka o tom, že Lafayette utíkal z Francie podílet se na Americké válce za nezávislost přestrojen za ženu, pravdivá, ale rozhodně je oblíbená.

Obrázek uživatele Lady Peahen

Bez kalhot

Drabble: 

"Zaslechl jsem něco o veřejné nahotě," začal Laurens. Znělo to bezelstně, ale jen těm, kdo ho neznali. "Nemáte pro nás historku, pane generále?"
*mrk*
"To nestojí za řeč," zkusil Washington. Marně.
"Ale notak, Georgi!" odbyl výhradu Laurens a šťouchl generála loktem.
*mrk* *mrk*
Theodosia vyprskla potlačovaným smíchem.
"Je pozdě..." zkusil generál poslední možnost úniku, ale tím rozesmál i ostatní.
"Není, co vyprávět," rezignoval. "Šel jsem si zaplavat. Jednu dámu napadlo, že ukojí svoji zvědavost nejlépe, když mi mezitím ukradne šaty."
"Proboha! Co jste dělal?"
Washington se pousmál: "Co jsem mohl dělat? Sháněl jsem se po fíkovém listu a nejbližším konstáblovi..."

Obrázek uživatele Lady Peahen

Hej, hej!

Drabble: 

Kdykoliv se Hamiltona ptali, jak se mu podařilo získat nejlepší partii v New Yorku, obvykle odpovídal: "Jsem neodolatelný."
Nakonec ale musel s barvou ven. Horký červencový večer a chladivé víno rozmluvili už zdrženlivější pány...

V sále bylo nesnesitelně. Stála na balkóně úplně sama. Zasněná, vyrovnaná... Krásná. Usrkávala nějaký záhadný zlatavý nápoj. Na Nevisu jsme znali jen guarapu...
Není jednoduché popsat kouzlo cideru ani kouzlo okamžiku.
Pozorovala ho bezelstnýma černýma očima a potom mu nabídla ze své sklenice. Zkusil nasát...
"Ne, ne, to musíš takhle..." naklonila se k němu.
Chutnala jako nejsladší jablka...

"Já přísahám, že netuším, jak ta slámka zmizela!"

Závěrečná poznámka: 

Ten námět mi vězel v hlavě dlouho, ale nikdo mi ho nechtěl nakreslit... Tak jsem si ho musela napsat. Kdo nezná: Srkala mošt stýblem slámy

Stránky

-A A +A