DMD 2022

ef77 a neskutečně něžné a lyrické S jarem.

Eso Rimmerová a úžasný Hercule Poirot a jeho Návštěva u truhláře.

gleti a Vhodný okamžik. Tak nadějně to začalo, a ty konce... :D

Kytka píše i skvělé Cimrmany Dědek chutnější báby.

Erendis letos začala s Komunitním klubem klaďasů a skvěle se ten příběh rozvinul
Jak to všechno začalo.

No a to nejlepší na konec: Gilnar a
Dnešní děti jsou zdeformované nepřirozenými formami zábavy. Ovšem nic není tak, jak se zdá.

Šmelda a symbolické Tři šestky. Jo, to se dobře pamatuje. :D

Dain a Odměna. Naprosto geniální, ve verších a konec, který není ten okoukaný, ale ten prostě lepší.

A znovu Dain, lstivý Ithačan a Modrá knížka nemají chybu.

Rya kromě senzačního Sovátka ukázala, jak moc byl svět ochuzen díky Čechovovým škrtům: Čtyři sestry.

Esti Vera a Inteligentní domácnost, kterou by snad bylo lepší vypnout.

Kytka a ještě jedna kytka Přivolat lásku.

Keporkak a Překvapení, které pohladilo na duši.

Carmen a každý by měl dostat po hlavě :) Cimrmanovy revolucionářské tendence: Nový nález coby vysvětlení dosavadních nejasností.

Dr. Dark Current a ještě jednou věda: Vzácné ultrafialové záření.

HCHO a Trochu přepálená akce aneb, když tělo mobilizuje až moc.

Linkový stykač opět psal o pražském tramvajákovi a jeho příhodách. Pobavilo mě jeho Neskákej mi pod kola.

Profesor pojal Evino roucho hodně svérázně v drabble V roušce Evině.

Zasmál jsem se nad drabblem Přetahovačka od P.M.d.A., která psala letos vtipy.

Už z hlavy nedostanu drabble O důležitosti specializované práce od Smrtijedky.

Dainův kolovrátek v drabble O třech přadlenách a návodu k obsluze mě hodně pobavil.

Od Rorica mě hodně pobavilo Pozor pane Hus.

Pobavil jsem se nad drabblem Na sídlišti opět od P.M.d.A..

Evangelista biolog a drabble, ze kterého dýchá optimismus:
Prunus serrulata.

Peggy a alternativní pohled na historii, který naprosto dává smysl: Kdyby tak tenkrát měli vědu.

Blueberry Lady a velmi statečná žena La Vierge du Gévaudan.

Aveva a drabble, které je spíše manifestem: Masky.

Eliade a drsná šelma Já možná někdy spím, mé instinkty však nikoliv.

Kytice v podání ef77 je síla, konkrétně Marie.

Dain umí člověka rozsekat na textilní vlákénka :D O třech přadlenách a návodu k obsluze.

Faob a skvělé Táborové drabble. Zdravím Šakalí péro!

Co mě ale úplně odrovnalo, byl Faob a jeho skvěle velikonoční Ježíš těžkej chleba má.

Jedno kočičí: a. j. rimmer a Malá, ale šikovná.

ef77 a poetické Letmé setkání.

Kniha Genesis od tety Kateřiny byla famózní (klidně bych takhle přelouskal celý Starý zákon - Kam čert nemůže od Hippopotamie.

S Gilnarem jsme měli stejný nápad, i když odlišné provedení - Jako by toho nebylo málo.

Ano, nic jiného se čekat nedalo - Pozor, pane Hus od Rorica.

Lučby základové od mily_jj jsou sladké jako sladík - i když jsem ho neochutnal, věřím Amerlingovi s Preslem :-)

Gleti letos moc hezky seriálově zkombinovala Harryho Pottera a Žabího prince. I když zrovna v tomhle díle není ani Neville, ani Trevor, vybírám Skrytý poklad.

ef77 letos opět psala o Mistru Jeřábím šatu, a opět je to haiku mezi drabbly - S jarem.

Erendis letos přišla s Komunitním Klubem Klaďasů (nezkracovat, prosím), zaujal mě ale vážnější dílek Zábava pro společnost.

Faob rozhodně nepíše "na jedno brdo", v každém kousku se ukrývá jiný žánr - zaujaly mě Ztráty a nálezy.

Nathanel letos psal o Ledňáčkovi a jeho dobrodružstvích, veselých i smutnějších. Třeba o strakapoudovi (i když kdoví jestli to nebyla kukačka) - Lékař stromů.

hidden_lemur mi připomněla dětství strávené s Magionem - V listí.

Aries letos opět psala o Evženovi, ale vypíchnout z celého seriálu jedno drabble bylo co? Těžké! - Čtyři odstavce katastrofy.

Krákal psal letos detektivky, a v Dopise jsme se dozvěděli, čí je slečna Marplová fanynka.

Před lety mě DMD přivedlo k úžasnému seriálu Ať jedí koláče, a tak tu nemůžu neuvést Naturální olejomalbu od Lejdynky.

Jít s dobou musí i antropomorfní personifikace, jak Gwen dobře ví.

A nakonec Čekání od striggy, protože to je zosobnění naděje.

Drabble, na které jsem narazil vyloženě omylem, ale pobavilo:
zde
Drabble, které si dělá srandu z mého rodného města, ale já taky, takže se vůbec nezlobím:
zde
Drabble se skvěle vybudovanou pointou:
zde
Drabble, s nejlepší bojovou scénou :) (omlouvám se těm, co vzali boj vážně)
zde
Drabble, u kterého mi docházejí pochvaly, ale rád bych ho sem vecpal:
zde
Drabble s nejlepší poznámkou:
zde
Drabble, které po dočtení celého seriálu vykouzlí úsměv na tváři:
zde
Drabble od autorky, které letos neměla moc času
zde
Drabble s nejlepším happyendem:
zde
Nejnapínavější drabble:
zde

Dívala se z okna na lavičku pod stromem. Jak krásné to je místo! A kolik vzpomínek ji s ním pojí. Ráda tam sedávala v letních vedrech ve stínu stromu. V zimě strom i lavička zapadaly sněhem a vyzařovaly klid a mír.

Kde jsou vzpomínky? A co lavička pod stromem, kam zmizela? Proč jsem zavřená v téhle místnosti a okno nejde otevřít? Proč se mi v noci zdá o červech? Lezou po dřevě i dovnitř, tisícem chodbiček ho rozežírají…

Už si na nic nepamatuje, sedí a nepřítomně zírá do zdi. Vzpomínky jí rozežrala nemoc, tak jako červi lavičku z dubového dřeva.

Kdesi daleko v nedostupných horách, ve slujích hluboko pod zemí, kam lidská noha nevkročí, tryská zázračný pramen. Voda vytéká z podzemí, ale znovu se kamsi ztrácí, nelze ji najít.
Mísí se však s jinými vodami, které putují dlouho a daleko svými cestami. A proto na některých místech vyvěrají ze země pramínky s podivuhodnou mocí. Uzdravují nevyléčitelné neduhy, zachraňují životy. Jen navracet je nedovedou, takovou sílu má jedině voda z původního zdroje.
Některé zázračné studánky přetrvávají, jiné časem zeslábnou. A zase se objevují jiné.
Choďme k pramenům, nalézejme je, pečujme o ně.
Protože v každé studánce se možná skrývá živá voda.

V holé světnici jen umakartový stůl a odpojená litinová kamna.
Světlejší skvrny na zašedlých stěnách působí přízračně. Jako duchové. Jako by si šílená stařena vzala celé obydlí s sebou do hrobu.
Zdi ušmourané, ale žádné pavučiny.
Rozvířený prach škrábe v krku.
Evžen si odkašle.
Zarazí se divným dojmem nepřirozena.
Zatleská a už ví.
Není tu ozvěna.
Dotkne se stěny.
Zamrazení projede celým tělem.
Jako sáhnout na lepkavou kůži umrlce.
Zardousila čarodějka duši domu svými příšernými kouzly?
Prý zemřela ve spánku. Obklopena chladnou pustinou, nekonečným tichem, nehybnou nicotou, nedokázala nebo nechtěla se už probudit.
Zničila dům i sebe.
Dům je mrtvý.

Lodě se otřásaly zpětnými rázy děl. Pravidelnost chaosu halil dým. Bledé slunce zemřelo v šedočerné cloně. Déšť kulí a dubových třísek drásal paluby kluzké krví. Nemilosrdný kolovrat bitvy spřádal nit nenávisti. Žádné tanečky. Jen surový boj dřevěných těl.
Praštění stěžně přervalo přízi běsnění. Na okamžik. Ledové vody objaly splihlé plachtoví. Nikdo neslyšel volání tonoucích. Vítězný ryk šťastlivců.
“Přirazte k ní! Zahákujte ji!”
Náraz dřeva o dřevo.
“Na ně!”
Sténání trupu zahlušil zuřivý příval.
Pořád neměli vyhráno. Štěstěna se k nim stále mohla otočit zády. Zvrátit váhy vítězství. Raněná šelma ještě pořád měla zuby. A mohla smrtelně kousnout.
“Musíme najít zajatce!”