Šoustek-Šuk-Tydlitát

"Už aby ten režim uvolnili a já mohl jet odzimovat zahradu," povzdechne si Tadeáš.
"Myslíš, že bouda stále stojí?" jedovatě reaguje Timea.
"To doufám. Jó, kdybych mohl její štít nabídnout jako reklamní plochu, hned by byly prachy na rekonstrukci," zasní se Tadeáš. "Ale mě by každá agentura poslala k šípku."
"Proč ne přímo podnikatel? Co tvůj kamarád Jimram? Firma Šoustek by tam nechtěla propagovat své skvělé produkty?" napadá Timeu.
"Jimram je dobrý kamarád, ale na to ho nepřemluvím. Pro pár okolních zahrádkářů tam reklamu nedá. Ani zadarmo."
"Tak už, Tadeáši, začni vymýšlet něco realističtějšího," vrací Timea svého muže na zem.

Lev přebral od tchyně a tchána nákupní seznam, tašku i batůžek s prázdnými pivními lahvemi a vyráží k hypermarketu. Dobře dělá starší generace, že při pandemii neleze na veřejnost; a Lev nemá se svou službou pražádný problém.
Koneckonců ten seznam je docela hubený, proto jim Lev stále připomíná, ať se nežinýrují a uvedou tam vše potřebné. Ty nákupy vycházejí docela levně, Lvu připadá, že on se Scholastikou a Otou jsou nepřiměřeně rozežraní. Nebo je to jen zdání?
Lev je na místě. Juknou na něj basy akčního piva. Tady začne. Pomyslně naplní nafasované lahve. A plynule přejde k dalším položkám seznamu.

"Vše nejlepší k dnešnímu výročí!" podává Tadeáš Timee bonboniéru.
Timea je potěšena, že její muž nezapomněl na výročí seznámení a navrhuje:
"To bychom měli zapít. Uděláš nějaký koktejl?"
"Rád," odvětí Tadeáš a dává se do díla. Záhy již nese na stůl dvě sklenice.
"Ještě brčko, prosím," žadoní Timea.
Tadeáš přidá do sklenic tyto doplňky. Po přípitku si ovšem neodpustí zanotovat:
"Sosáčkama sosáme..."
"Chci drink na úrovni. Dnes máš fajnové pití, lepší, než když u Médi do sebe klopíš půllitry piva."
Tadeáš neoponuje, že pivo kultivovaně popíjí. Ani Timea nevyslovuje myšlenku, že nebýt zákazu hospod, seděl by tam Tadeáš i dnes.

"Mám vše, jen droždí neměli. Ani kostky, ani sušené," hlásí z nákupu se navrátivší Lev.
"Vidíš, už je to tady," konstatuje Scholastika. "Onehdy ses divil, proč několik kilo mouky a proč další brambory, když máme ještě ve sklepě. Za ty roky blahobytu sis odvykl myslet na zásoby."
"To chce klid..."
"Houby zachovat klid, naopak zachovat paniku! Tedy na ni zavčas reagovat. Kupovat, když ostatní prodávají a naopak, to platí jen u burziánů. Však to znáš, sero venientibus ossa."
"Co?" zareaguje Ota.
"Pozdě přicházejícím kosti," edukuje synka Scholastika.
"Nebo také, Otíku, hezky česky: kdo zaváhá, nežere!" doplňuje Scholastiku lidověji založený Lev.

"Oto, ukliď si pokoj! Máš tam binec, venku vytahaných spoustu věcí, které nepoužíváš," velí Scholastika. A pokračuje:
"Tatínku, máš co na práci? Nemáš! Tak vezmi prachovku a utři všude prach! A pak vypusť vysavač do pokojů!"
Lev se chápe prachovky, avšak neodpustí si poznámku:
"No jo, divide et impera," praví, neb je za ty roky se Scholastikou již zásoben spoustou latinských rčení.
"Já ti dám divide et impera, lenochu!" nedá se Scholastika. "Představuješ si, že bych se měla rozdělit já. A řídit to tady někdo musí, protože jinak by tady nic nefungovalo."
A Lev i Otík mlčky konají dle pokynů.

"Tadeáši, Lve," velí Jimram, "jdeme ven na vzduch! Méďo, neboj se, neprcháme."
"Snad se, chlapi, nejdete bít?" strachuje se Méďa.
"Ne, ale některá témata raději probereme mezi šesti očima," odvětí Jimram.
"Tadeáši," praví Jimram venku, "já ti rozumím. Jsme chlapi, a až na takové věci nebudeme myslet, tak budeme vyhaslí, senilní dědkové, což doufám tak hned nebude. Pořád je to lepší varianta, než kdybys takové šaty dával nějaké bokovce, a to ti říkám já, starý proutník."
"A co z toho plyne pro Tadeáše?" táže se Lev.
"Buďte, chlapi, realisté. Nežijte pod vlivem bulváru, zapojte fantazii. A obejdete se bez extravagancí."

"Kde se nám touláš, tatínku?" hubuje Timea.
"Hledal jsem matku k motorové pile," konstatuje Tadeáš.
"Našel jsi?"
"Ne."
"Nedivím se, v tom trávníku ji hledat, to je jak jehla v kupce sena."
"Ale nakonec jsem si vzpomněl, že mám v šuplíku rezervní, že jsme si jich kdysi pár koupili."
"Vidíš, zmatkaři! Mimochodem, nezapomněl jsi, že zítra vedeš Tabitu do flétny, protože já jdu s Tobiášem na rovnátka?"
"Opravdu zítra? Snad až za týden. Koukni do kalendáře!"
"Pravdu máš."
"Taky jsi zmatkařka."
"Nediv se, chlape bídná! Jsem znavená matka, neboť otec je v jednom kuse někde zašit!"
Tadeáš raději drží ústa.

Lev jde hřbitovem. Obvykle jeho návštěvy stíhá jen o svátcích a rodinných výročích, ale říká si, že na zintenzívnění této aktivity je ještě mlád. Vzápětí mu dochází relativita myšlenky. Okolo vidí nejeden hrob lidí, kterým byl na světě vyměřen kratší čas než jemu.
Zazní gong a rozhlas vyzývá k opuštění hřbitova. A to si Lev uvědomuje, že civilizovaný svět ten čas neustále organizuje. I o dovolené ho Lev musí nějak měřit. Jinak by nevěděl, kdy se má vrátit do práce.
Míří k později zavírajícímu Méďovi. Neboť si vzpomněl na heslo carpe diem, vlastně teď, za soumraku, carpe diem et noctem.

Tadeáš odzimovává zahradu. Pokolikáté už? Původně s rodiči, později se ženou, co jsou děti, tak sólově. Různé technické detaily se mění, ale stále se pohybuje ve stejných kulisách.
To jej přivádí ke vzpomínkám na nejrůznější sny, které se mu na tomto pozemku honily hlavou. Týkaly se ledasčeho, pracovní kariéry, osobního života, v neposlední řadě i samotné zahrady. Něco se mu povedlo vrchovatě, v něčem zapadl do šedivého průměru. A hlavně se nestal životním ztroskotancem, to se také počítá.
Sluníčko svítí, většina stromů kvete, jaro je prostě čas naděje. A dá-li pánbůh, třeba vyměknuvší Timea sem s ním pustí i děti.

Milé spolužačky, milí spolužáci!
Protože nám zrušili Spolužáky, nabývá na významu databáze našich kontaktů, kterou spravuji. Proto jsem se rozhodl rozšířit počet jejich správců. A jelikož tres faciunt collegium, vyhlašuji poptávku po dalších dvou spolusprávcích. Nehlaste se všichni!
Úkolem těchto spolusprávců bude udržovat databázi a každou změnu v našich kontaktech, kterou se doví, sdělit zbývajícím dvěma spolusprávcům. A úkolem všech ostatních bude pouze sdělit případnou změnu ve svých kontaktech libovolnému ze správců.
Tento krok významně eliminuje riziko, že o databázi z nejrůznějších důvodů přijdeme.
Zvláště při doplnění takovými opatřeními, že například spolusprávci nebudou sedat do jednoho letadla.

Zdraví

Tadeáš Tydlitát