DMD Bonus č. 5 pro 19. 4. 2020.

Už vůbec nepřemýšlím o CENZUROVÁNO. A když, tak si jen představuju, jak ho hážou do drtičky na odpadky, hahá, kdo se bude smát teď? Popojedem, měla jsem problémy s láskou, protože jak poznáš toho pravýho, pokud to není Bruce, myslím hyenu, ne toho nabušenýho netopýra. Ale vymyslela jsem takovej príma test. To se každej novej nápadník nebo nápadnice přiváže ke zdi. Hážou se okolo něj/ní nože a on/ona vám musí věřit. Pokud vás po tom tahle osoba furt miluje, tak je to OPRAVDOVÁ LÁSKA. Zároveň tím odfiltrujete psychopaty. Ale ten člověk by to měl taky přežít, tak bacha.

Mám jich v zásobě hodně.
"Jsem jedno ucho!"
"Píšu si to za své (funkční) ucho."
"Cítím se jak hrnek... Jenom s jedním uchem!"
"Zvládla jsem to s odřeným uchem."
"Poslouchám jen na půl toho jednoho ucha."

Nemám ráda audio knihy, podcasty, rádia a rozhlasové hry. Když se mně zeptáte, odkud něco jde, je to vždy z jednoho směru.

Když vám dvě uši splynou v jedno, je to prostě jako když najednou přestane fungovat polovina sluchátek a vy slyšíte jenom část písničky a ještě špatně. Ale po pár letech si uvědomíte, že si už ani nepamatujete, jak vlastně fungují uši obě...

Když se Hagrid ani po týdnu neukázal, vydal se Harry na průzkum.
Hájovna vypadala skoro normálně, jen záhonky byly trochu povadlé, jako by se jim v poslední době nikdo nevěnoval.
Harry zaklepal. Až po pár minutách se ukázal Hagrid. Byl ještě rozcuchanější než obvykle, tvářil se podivně nervózně, a pok očima měl černé kruhy z nevyspání.
"Harry!" zašeptal: "Jdeš trochu nevhod..." Za zády se mu ozval pisklavé, panovačné odkašlaní.
"Zkoušel jsem nový recept na griliášové hrudky," zamumlal Hagrid omluvně: "a asi se mi to trochu vymklo."
Další odkašlání.
"Jsme uprostřed vyjednávání. Požadují ochranu před snězením a každý týden čerstvé oříšky..."

„Vsadím se, že je po něm.“ řekl Bohouš, když se skláněl nad bezvládným tělem Kocoura, které našel ležet před hospodou.
Majitel toho těla dělal čest svému jménu. Přežil cestu do Ostravy ve sparťanském dresu. A zpáteční cestu do Karlína v dresu Baníku. Přežil tři manželství i množství mimomanželských výletů, které končily úprkem po schodištích, lešení, střechách, okapech. Byl okresním rekordmanem v naměřeném počtu promile. Přežil noční šlofík na Křižíkově. Zimní seskok z Libeňského mostu. Čas růží v Karlínském divadle.
Ale splést si zelenou s absintem, to byl začátečnický přešlap.
Jedno oko se váhavě otevřelo.
Povislá ústa s námahou artikulovala.
„Pi-voooo.“

To bylo vsaď se, že zkrachujeme, potom dám na to krk, že mám něco horšího než rýmičku, potom tohle nepřežiju, když nám píchali uši, úplně se bojím, co přijde teď, Pažoute, jakej katastrofickej scénář máš na dnešek, řekl Horáček, ale Pažout labužnicky usrkl nedělní dopolední kávy a povídal, vsadím se s tebou o co chceš, Horáčku, že z tý kachny, co je v troubě, nezbude do večera ani ždibec, a Horáček se naoko děsil, vždyť má víc než tři kila, ale Pažout jen pokojně přikývl a dodal, a sázím se, že těch pět plzní, co jsou v lednici, padnou taky!

Soňa mala na krajíčku.
Vyhlásil som, že to nebude také zlé.
Spustil som tým jačavý monológ s tématom, akými spôsobmi sa dá umrieť v prekliatom uzavretom údolí.
Podotkol som, že hysterickým výstupom nikto nikdy žiadného nesmrteľného neodstavil. Či by svoje úsilie nevenovala niečomu konštruktívnejšiemu, napríklad ako tú potvoru nájdeme?
Soňa nebezpečne zúžila oči. Vyzerala, že hodlá svoju energiu použiť, aby ma vyparila z povrchu zemského. Potom oddupotala spôsobom, ktorý dával tušiť, nesmrteľnosť nie je prekážkou toho, aby dotyčný dostal na zadok.
Za dve minúty bola späť. Dramaticky mi pred nos strčila rubín, ukázala rukou niekam do priestoru a povedala: "Tam!"

"TŘASK!!!" Sivá tentokrát odrazila jeho meč s nečekanou silou.
"To bylo troufalé, přijít za mnou sem." Dívala se, jak se Tichý s kašlem sbírá ze země. S povzdechem se rozhlédl po vyhasínajících tělíčkách kolem. Proto cestou žádného nepotkal. Mnohokrát už ji odehnal od svých svěřenců. Tady už však nic nezmůže.
"Netančila jsem s nimi ráda."
Tázavě se na ni podíval. Na její pravdomluvnost mohl vsadit.
"Ona...?"
"Ne. Ona ne." pomalu se odvrátila od jeho úlevného výrazu. To, co věděla, by ho nepotěšilo.
"Té druhé. Té je třeba se bát." dodala tiše.
"Aby vám neublížila, potřebujete vytrvat v..."
Tichý byl pryč.

Měl neskutečný hlad, ale přemohl se a nejdříve vytřel obývák, s prázdným žaludkem to bylo bezpečnější. Jakmile se umyl a převlékl do čistých šatů (včerejší přes noc prosákly potem, jako by v nich vyběhl Oleško), zkonzumoval během hodiny veškerý obsah své lednice. (V duchu si blahořečil, že se poslední dobou celkem dobře zásobil, teď se mohl utěšovat, že se přežírá aspoň vyváženě.) Jak se zážitek blízké smrti vzdaloval a jeho žaludek plnil, nálada se mu rapidně zlepšovala. Když s chutí schroupal i jinak neoblíbené mrkve (kupoval si je už víceméně jenom ze zvyku), jeho už nikdy pomalu získávalo kontury uvidíme.

Laura se dobelhala do svého pokoje a svezla se na pohovku. Bolely ji nohy z pózování a ústa z falešného úsměvu. Taky jí kručelo v břiše. Prý zdravá strava především! Jestli jíst zdravě znamená nejíst vůbec, tak raději skončí v nemocnici s nadváhou. Co by dala za něco sladkého!

Opatrně se postavila. Zatočila se jí hlava a podlomily kostnaté nohy. Vztekle zaskřípala zuby. Tak dost! Ona se nikoho o práci modelky neprosila. Tohle musí skončit. Pomalu se vydala za vedoucím agentury. Hned zítra rozjede plán na otevření vlastní cukrárny. Našetřeno měla dost. Usmála se. Už dlouho se necítila tak šťastná.

Mouse found what she was looking for... almost.
"Unfortunately we won't know for certain, unless we try it..."

Owl was still explaining why this was a good idea as they stopped the van in front of a run-down panel apartment complex.
When Marek finally came to the door, Raven scowled at his colleague with an "still-sure-we-need-this?" expression.
Unfocused, bloodshot eyes, tremors, lack of balance and barely coherent speech hinted at what the smell coming from the flat and the clink of bottles confirmed.
"You need to sober up," Raven growled.
"Can't man," the youngster chuckled. "Tried. It makes everything worse."