DMD Bonus č. 4 pro 14. 4. 2022. Téma: Deníkový záznam

Neděle, večer
Kurevsky nejlepší den mýho života! Černovous se mi vrátil! Nad ránem mě přepadl v kajutě a dělal se mnou neuvěřitelný věci. Ještě teď kvůli tomu kulhám, ale klidně se budu po palubě plazit, jen když je zpátky. Kromě toho jsem s hůlkou docela šik.
Do prdele, ta vznešená, načančaná děvka se dostala pod kůži i mně. Ale je pryč, jeho krámy a většina jeho neschopné posádky taky. Na lodi zavládne tvrdá disciplína, o to se postarám.
Neděle, noc
Ta noha zatraceně bolí. Snažím se podvolit té bolesti a soustředit se na to, kdo mi ji způsobil. Nepomáhá to.

14.4 - Obchodní centrum
9:20 - Vidím pěkné kalhoty, ale nejsou v mé velikosti.
9:25 - Našel jsem kalhoty v mé velikosti, ale nejsou pohodlné.
9:47 - Zkouším si už asi dvacáté kalhoty, ale žádný mi nejsou dobře.
9:55 - Přešli jsme do slim oddělení, ale kalhoty jsou mi úzké.
10:05 - Vzdali jsme hledání kalhot, vzali jedny, co mi jsou jen trochu volné, a jdeme do oddělení opasky.
10:19 - Zkouším pásky, ale všechny jsou špatně dlouhé nebo mají hrozné zapínání.
10:36 - Vzdali jsme to a nechali si zkrátit pásek, co má dobré zapínání
10:45 - Opouštíme obchod.

Můj milý deníčku bonzáčku, je po půlnoci, Vilém vedle pochrupuje, přišla jsem popít sklenku ke krbu, abych ti to sesumírovala. Rezidenční chatka rajcovní i romantická zároveň, ale ta dálka (btw: potřebuji výkaz služební cesty pro starýho)! Akt? Jakože jo, na panice si potrpím, mě znáš (v sekundě v ká, ve vteřině řine; ale ještě se zmátořil), jen to jeho „Heleno, Helenko!“ mi lezlo na nervy.
Ale k věci: objekt jako pravověrný absolutně nestabilní, stačilo mé a kolegy HBM naťuknutí a zmatený jak panna v hampejzu. Pořád má pifku na tu pipku MŠN, asi stojí za prověření. K náboru rozhodně nedoporučuji.

14. 4. 2022
8:00 Vstávám. Mám volno, proto mohu tak pozdě.
9:00 Usedám k počítači, ale nápad zatím nemám. Pročítám tvorbu z předchozích dní.
11:00 Začínám vařit oběd pro sebe a syny na prázdninách. Vařím česnečku a buchtičky se šodó. Tedy jen česnečku a šodó, buchtičky máme od tchyně.
13:00 Znovu sedám k počítači. Nápad mám, ale zavrhuji jej.
16:00 Jdu nakupovat. Další nápad nechám ještě uležet.
17:00 Servíruji večeři, vrací se i manželka.
18:00 Vyrážím do pivovaru na zelené pivo, abych naplnil Zelený čtvrtek.
20:00 Vařím sobě a manželce kávu a konečně začínám psát drabble.
23:30 Ještě jedno drabble.

14. duben

7:00 - Zhnuseně vstávám. Už týden jsme nevystrčili paty a je to pěkná schíza. Připadám si, jako když jsem měl v sedmi letech spálu, akorát u toho aspoň neprudil Voldemort.

7:30 - Vlk hlásí, že tam ten zatracenej dub pořád stojí.

9:00 - Vysíláme vyjednavače. Moc si od toho neslibuju. Už to zkoušela Ježibaba s perníkem, Sauron s těsnicím kroužkem a já s nervama v kýblu. Kůrovec to zkouší imrvére. Dneska jde Santer.

9:30 - Santer je zpět. Bez pistole, zato s epesní boulí. Otesánek se snaží prokousat podlahou a vybudovat únikovou chodbu. Ignoruju ho. Jdu pro vodku.

5.4.2022 23:32

Uuuuuf. Dnes to byla paráda, nádhera, úžasný zážitek. Náročný, ale úžasný. Měla jsem možnost pozorovat své nové přátele, jak se chopili dubnové výzvy. Vrhli se do ní s obdivuhodným zápalem a já jsem pouze sledovala s otevřenou pusou jejich nadšení, odhodlání prozkoumávat záludnosti drabble, horečnaté hledání inspirace i zvládání časového stresu. Jak já jim rozumím! Mé možnosti jak je podpořit jsou limitované, ale vlídné slovo, něco k zakousnutí a komentář pod drabble dělají mnoho.
Pro dnešek mají všichni hotovo a to do půlnoci zbývá ještě dvacet minut…
Ale ne! Sakra!

Já zapomněla napsat svoje drabble!!!

A je to tady! V kuchyňce pokazil kávovar.
Po nezdařeném pokusu o pohodový začátek pracovního dne se ze značným kofeinovým deficitem odebírám do laboratoře zaznamenat výsledky testu. Hned ve dveřích slyším „Zase vám to nejede vrtáci.“

Pouštím se do hledání příčiny závady. Po chvíli zkoumání házím zdravý úsudek za hlavu a přemosťuju ochranné obvody, které evidentně brání spuštění testu.

Po stisknutí tlačítka start mě z testovací laboratoře oslepí modrofialová záře s efektním zvukovým doprovodem. S pořádnou nadílkou sprostých slov mačkám tlačítko central stop.

Abych nezapomněl je čtvrtek 12.11.2020 a nevím, jestli se mi chce zítra na cokoliv sahat!

26. červenec 20XX
Přemýšlím o tom už dlouho, ale moc možností není. Jak se stylově a bez bolestně farmakologicky spravit ze světa? Těžko. Kalium je ohrané, ale asi docela jisté, jenže uložené mezi nebezpečnými léčivy. Ne, že bych se k němu nedostal, ale klíče mají sestry a přiláká to pozornost. Stejně tak morfium. Další problém opiátů je příliš rychle fungující a snadno dostupné antidotum, kdy pacienta proberete z komatu během sekund. Další možnost je inzulin, jistě. Nedává se do nebezpečných léčiv... ovšem hypoglykemie je velmi nepříjemný stav. Slyšel jsem ale o doktorovi, co si nechal jet morfin a inzulin najednou...

3.9.1983

Milý deníčku,

jde to dobře. Dnes jsem vydělal dalších 1,5 mega stříbra, a nechal zlikvidovat 3 prezidentské kandidáty.
Co už ale nebudu dělat je chov slonů.
Vážně deníčku, mám zvířata rád, ale slon je potvora. A když se dá do kombinace s kokainem, tak obzvláť.
Napadlo to Juana. Prý "Pablo, dáme slonovi šňupnul!"
BLBEC! Juan i slon. A já taky, protože jsem to dovolil.
Ale když si slon šňupne, tak to je něco. Celý DVĚ KILA na jednu lajnu!!!
Že mi zboural bazén, půl domu a pět aut, to už je jen tak mimochodem na okraj...

13. dubna, rok 1970, 22:00
Noční šichta. Mám za úkol čumět do monitoru. Jako vždycky.

13. dubna, rok 1970, 23:00
Šel jsem si pro kafe. U automatu jsem udělal kompliment kolegyni. Řekla mi, že jsem prase.

13. dubna, rok 1970, 24:00
Proč se sakra urazila? Neřekl jsem přece nic o kozách, ne?

14. dubna, rok 1970, 2:00
Doktorát z jaderné fyziky se přeceňuje. Ženskou to už dneska nepřitáhne, když ho má taky.

14. dubna, rok 1970, 3:08.
Prohraná partie Lodí s Johnsonem mě dost rozladila. Rozlodila. Hehe.
Hmm, co to?

Houstone, máme problém.

DO PRDELE.