DMD Bonus č. 4 pro 14. 4. 2022. Téma: Deníkový záznam

21st Feb 2018

It feels weird not to feel, quite honestly.
My fingertips seem to remember there should be sensations to pick up on every page, but all they get is the soft rustling of paper and smoothness of leather.
In fact, all of my senses seem to remember more than they can actually get to. Every inch of me seem to be straining to break through a glass wall... that simply will not budge.
How DO people live with such limited information about what surrounds them?
I don't even know what to write... or to feel.
By myself.
Alone.

15.3.2181
Poslední dobou si připadám jako Erwin Rommel při tažení do Egypta. Tím Tobrukem v týlu, který neustále sabotuje veškeré mé snažení, je můj pologramotný páchnoucí podřízený, s nímž jsem nešťastným řízením osudu nucen sdílet kajutu.
Například dnes v posteli rozlil plnou plechovku piva, které po prosáknutí matrací kapalo až na tu mou, a do mého studijního plánu si zabalil svačinu! Kdyby to byl nějaký sendvič, snad by stačilo vysypat drobky a papír přežehlit. Ale on se musí ládovat indickými plackami, ze kterých teče životu nebezpečná žíravá omáčka!
A v takových podmínkách se mám připravit na astronavigační zkoušku!

12. 6. 2016

To si ze mě asi dělají prdel! Připadám si tady jak v nějakým blbým filmu! To si myslí, že to na mě takhle můžou hodit a já jenom řeknu: "Kůl, co bude k večeři?"? Hlavně jak mamka na mě začala vybalovat všechny ty čarodějný krámy a vykládala něco o tom, že se to musím naučit ovládat nebo co... To si vážně věří. I pokud je to všechno pravda, tak s tím nechci mít nic společnýho. Mám svůj život ráda takovej, jakej je, děkuju pěkně.

A teď klepou na dveře. To jsem zvědavá, co z nich vypadne tentokrát.

Ocelová Máry, 27. května

9:37
Poloha: 50°5'10", 14°23'7"
Kurs: VSV, 67°
Rychlost: 27 uzlů
Počasí: silný déšť
Vítr: západní, síla 3
Plavba probíhá bez obtíží.
Zápis vyhotovil: Zelenovous, kapitán

9:40
Poloha: 50°5'35", 14°23'32"
Kurs: sever, 354°
Rychlost: 0
Čekáme na příležitost.
Zápis vyhotovil: Zelenovous, kapitán

9:48
Poloha: 50°5'40", 14°23'32"
Kurs: západ, 257°
Rychlost: 2 uzly
Střet s nepřítelem pod vlajkou č. 2. Přepad úspěšný. Kořist: 7 ks šperků, 1 tranzistorové rádio, 273 Kčs.
Následně zákeřné přepadení zezadu posilou nepřítele pod vlajkou č. 22. Kapitán zajat, vlečňák těžce poškozen útočníkovým spřáhlem.
Návrat domů. Pokud se podaří.
Zápis vyhotovil: Rudočíro, první důstojník

15. března: Dnes jsem se rozhodl si založit deník. Naposledy jsem to dělal v dětském domově. Teď je mi o pár let víc, tak proč to nezkusit znovu.

Níže uvádím zpětně mé záznamy den po dni:

16. března: Dnes jsem se Saladinem ujel asi 1 200 km. Nic zvláštního se nestalo.
...
17. března: Dnes se nic zvláštního nestalo.
...
25. března: Dnes se nic zvláštního nestalo.
...
10 dubna: Dnes se nic zvláštního nestalo.
...
4. května: Dnes se nic zvláštního nestalo.
...
31. září: Dnes se nic zvláštního nestalo.
...
10. listopadu: Dnes se nic zvláštního nestalo.
...
1. ledna: Dnes se nic zvláštního nestalo.

1.11.1955 18:00

Včera měl přijet. Nepřijel... Nechápu, proč jsem si dělal naděje. Že přijede plácl uritě jen tak. Když mi to sliboval, rozešel se zrovna s Paulem. A taky byl dost opilý a asi nejen to. Nejspíš teď popíjí se svými kamarády v New Yorku a na mne už zapomněl. Asi má už náhradu za Paula. A za mne taky.
Musím končit. Vypil jsem půlku whisky.

1.11.1955 22:36

Přijel! Neměl peníze na autobus a poslední úsek musel jet stopem. Prý se zdrží celý měsíc. Asi teď nebudu mít čas psát.

Milý deníčku,

dnes 22. listopadu 1995 se mi změnil celý život. Máma mi koupila kazetu Interview s upírem. Hraje tam Antonio Banderas a Tom Cruise s Bradem Pittem (ale ti nejsou tak důležití). Antonio Banderas je nejlepší! Nevěděl jsem, že lidi jako my (se španělským jménem) můžou být upíři, ale Antonio Banderas je! Vede ostatní upíry, má skvělý plášť a krásné dlouhé vlasy. Díval jsem se na něj (v tom filmu) už třikrát, ale máma mě nachytala a vyhnala mě z obyváku, že prý je zítra škola. Ale zítra se podívám znova! Chci být taky upír, jako Antonio.

Tak dobrou.

26. února 3019

Milý deníčku,
myslím, že se mi v posledních letech nějak zhoršuje zrak. Koukám, koukám, ale vidim kulový. Dneska za mnou přijeli optici z Haradu, ale ani ty nepřinesli brejle, který by mi seděly. Všichni maj plnou hubu řečí o sloužení Pánovi, ale skutek utek. Copak si mám vyčarovat nekonečnou bílou hůlku a celou Středozem voťukávat, jak nějakej strakapoud?! To je snad trochu pod mou úroveň, ne? A to bych se ještě moh rozepsat o tom, jak blbě se spí, když si zapomenete vyčarovat víčko. Nechám to ale na příště; teď tu mám pár optiků čekajících na popravu.

12. dubna 2020

Dnes ráno jsem jako obvykle vstala z postele, potom, co jsem se k tomu dvě hodiny přemlouvala, a šla si vyčistit zuby. Podívala jsem se do zrcadla, řekla: „Ahoj tati,“ a začla. Po snídani, která mi trvala přibližně 5 hodin, se začlo stmívat, jelikož jsem vstala odpoledne. Pak jsem se vykadila. Pak jsem si poslechla jednu písničku, vlastně jsem si chěla poslechnout jednu písničku, ale nakonec jsem poslouchala písničky celý večer a sledovala na YouTube, jak jí křeček mrkev. Následně jsem se hystericky smála memeům na Pinterestu. Pak jsem napsala tento ubohý zápis a šla zase spát.

5. říjen 1805
Drahý deníčku,
Isabella mi připomněla, že bych se měla tvým stránkám věnovat častěji. Když ono se nic moc neděje. Pořád smutníme po mamince. Tatínek nejvíc, sotva se nají. Už k nám ale chodí návštěvy. Včera tu byl John Knightley a dnes má přijít znovu.
večer
Promiň, deníčku. Nechala jsem se rozptýlit. John na oběd přivedl i George a zůstali ještě po čaji. Myslím, že Isabella se za Johna určitě vdá. Brzy. Těším se, svatby mám nejraději! Jen tedy mít George za švagra... nevím. Dělá legraci, je hodný, ale pořád ještě mě má za děcko.
Dobrou noc, deníčku.