DMD Bonus č. 05 pro 19. 4. 2026. Téma: Ponožka profesora Snapea aneb Cesta tam a zase zpátky

A potom se ponožka rozhodla poznat krásy daleké ciziny. Zhmotnila se v zaprášeném batohu.

Káthmándú. Čas vyprat. Pořádně! Ne jen šolíchat špínu v ledové vodě a dřít nebohé oblečení o betonový rantl veřejné pumpy.

Vyklopím obsah batohu a pokoj naplní odér potu. Hnus. Jedna čistá ponožka navíc? Mávnu rukou. Cpu jednotlivé kusy do igelitky a doufám, že místní prádelna to zvládne.

Dokázali to! Prádlo je naavivážované až rukávy stojí, v moirovém triku pouze jedna prožehlená díra. A ponožky… ponožky! Vrací se mi jen pravé. Ta čistá se samozřejmě ztratila. Vlastně jí chápu. Já sama se v Káthmándú ztrácím každou chvíli.

A potom Šarik vytáhl z prádelního koše ponožku a dál se na útěk. Pradlena za ním běžela a nadávala, ale s pouhýma dvěma nohama čtyřnohého psa nedohonila. Nakonec doběhl až do ležení ke své posádce. 

"No ukaž co to máš? Dej to sem!" vzal mu Jenda jeho drahocenný úlovek.

"Hele, ponožka! Nějaká modrá se sovou?" podíval se na ni Gustlík 

"Jseš slepej? Ta je očividně černá!" nakoukl Gřeš. "A ta sova taky vypadá divně..."

"To není sova, to jsou dvě písmena! A ne ledajaká, jsou to dvě S!" zděsil se Jenda.

"No fuj, ta je nějaká esesácká! Radši ji zahoďme!"

A potom se Roman podruhé probudí v cizím bytě. Tentokrát v posteli vedle Sabiny z IT oddělení. 
Sabina zamžourá na hodinky. „Měls někde být?” 
„Ne. Ty?”
„Táta je nemocný, štědrovečerní návštěva padla.”
Opravdu? napadne Romana. Na nemoc už se taky vymluvil, když se zase vyvlékal z rodinné sešlosti. Nikdo nic neřekne, ale každý zapřemýšlí, co kdyby zrovna ségra nespala u kamarádky, když Romanova magie bouchla. 
„Musíme vymyslet náhradní program.” 
„To zvládneme.” 
Vedle zapraská portál. Roman vyskočí na nohy. Z portálu vylétne papírek, zabalený dárek a ponožka.

Máša trvá na tom, že dárek pošleme dnes.

A co ta fusekle…? 
Kam zmizela? 
 

A potom alchymista ulehl a zdál se mu prapodivný sen. Byl v něm kouzelníkem, mágem. Jeho familiárem – takové slovo ve vědomém životě nikdy neslyšel – byl oživlý kus černé látky. Vesele poskakoval, plazil se po jeho dílně a chichotal se. Občas i pomohl; vylepšil kouzlo nebo přinesl zásadní ingredienci. Někdy se mu namotal na zápěstí a odpočíval. A pak jednoho dne zmizel.  

Vzbudil se a týden nedokázal to zvláštní slovo pustit z hlavy. V neděli se k němu vplížila hubená černá kočka. Vesele poskakovala, běhala po jeho dílně a když ji pohladil, předla. Narozdíl od familiára byla skutečná.  

Pojmenoval ji Punčocha. 

A potom Emma z pračky vytáhla další ponožku. Tmavě modrou, která na sobě měla vyšitý obrázek bílé sovy. 

Takovou, která se nehodila k žádné jiné ponožce, která před ní ležela na zemi. 

Měla je pěkně vyskládané na zemi, aby nic nepřehlédla. 

Bylo tam několik šedých, odlišné velikosti. 

Černá se zelenými puntíky. Zelená s černými puntíky. Bílá s černými a zelenými puntíky. 

Několik růžových, které k sobě nepasovaly. 

Měla už celý koš ponožek, které se k sobě nehodily. Prolezla celý dům, ale nemohla najít žádnou, která by vytvořila dvojici. 

S rezignovaným vzdychnutím přidala tmavě modrou ponožku do koše k těm dalším. 

A potom se na dřevěné podlaze půdy zničehonic objevila ta černá věc. Zrovna když jsme se vracely z lovu. 

Nakrčily jsem nosíky. My netopýři máme citlivé nosíky.

Lidé zrovna nevoní, přesto s nimi bydlíme v budovách. Ale co je moc, to je moc. 

Ani jsme nemohly po čichu najít v kolonii vlastní děti! Musely jsme přepnout na sluchové hledání. Máme také vytříbený sluch. 

Během zahřívání a kojení jsme se radily. Jak vysvětlit kastelánovi, aby tu věc odstranil? 

Děti už jsou moc velké na odnos, ale ještě nezvládají létat. 

Takže jsme pěšky přelezly na druhou stranu půdy mimo akreční disk smradu. 

A pak jsem to našla. Vyčuchala jsem to pod křeslem, co v něm sedává Regi s noutbúkem. Můžu si to nechat? Jsem slušně vychovaný pes, lidské věci nekoušu. Jenom svoje plyšáky. Ale ty jenom žužlám, aby se nerozpadli. Zato přetahovadla, co mi moji lidi vyrábí, to je jiná. Říkáme jim uzel. Ten můžu tahat, trhat a škubat, až kolem cucky lítají! A když už je úplně oslintaný a rozcupovaný, tak se vyhodí a dostanu nový.
Hmm, tohle ale nevypadá jako nový uzel… Tohle bude spíš ta ponožka toho Snejpa, co o ní psala Regi drabble. Raději ji nechám, kde je. 

A potom Kurt Goedel vytřeštil oči na věc, která se zhmotnila na jeho stole. Černá, dosti už umolousaná ponožka s iniciálami.
Shiing-Shen Chern si podepisuje ponožky? A vůbec, je teď zrovna na Princetonu anebo zpátky v Číně? Taky se objevuje a mizí, jak uzná za vhodné, prostě taková časová iluze.
Ponožka se zvedla do vzduchu a roztočila se.
Zamyslel se. Gravitačnímu kolapsu by mohla zabránit i rotace hmoty. Navíc, za předpokladu záporné kosmologické konstanty, by se objevily časupodobné smyčky...
Podíval se na hodinky a trhl sebou. Nejvyšší čas vyrazit na procházku s nejlepším přítelem. Daruje mu k narozeninám celý vesmír. 

A potom šla bocman prát. Z koše na prádlo vysypala nevzhlednou pestrobarevnou hroudu a jala se ji třídit. Pestrobarevná hromada se zmenšovala a zmenšovala a místo ní vzniklo několik rozličných kupiček. Bílá, červená, barevná, tmavá... 
V koutě se krčí hromádka s vlněným oblečením. Když v tom vrznou dveře. Kupičkami se prohání černá chundelatá pohroma. V čokoládových očích svítí šibalské jiskřičky
"Cos to zase ukradl!" láteří bocman. Zkušenými hmaty a chvaty vytahuje kapitánovi z tlamy zmuchlanou, poněkud onošenou a oslintanou ponožku. Tuhle nepoznává. Je černá. Snad vlněná. S mongramem. Bocman pokrčí rameny a odhazuje ponožku na vlněnou kupičku v rohu. Nedoletí

A potom se ponožka ocitla v Nottinghamshiru. Padla k nohám venkovského kazatele s myslí bystrou a otevřenou. Zvedl ten podivný kus látky a donesl ho domů manželce. 
Zkušená pletařka prohlížela si vzorek a způsob provedení a zmateně vrtěla hlavou. 
"Nemožné, drahý choti. Ruce bych musela mít drobné jako víla, vlákno pavoučí a jehlice tenké coby paprsky. A dvě by nestačily," pronesla, když vracela muži zpět onen nalezený nášlapník. 
"A kolik jehlic bylo by dle tebe třeba?" drbal se ve vlasech páter Lee a v hlavě se mu rodil plán. 
Pletací stroj sestrojil za pár měsíců. 
Inspirativní ponožku ovšem stihl ztratit.