DMD č. 25 pro 25. 4. 2013. Téma: Píši Vám

Na benzenovém jádře ráda běží adice,
pětivazný uhlík už je skoro tradice.
Molekula ozónu je nádherný kruh.
Nukleokyd v DNA? Mě snad šálí sluch.
Že sekundární strukturou bílkovin je pletenec?
Velikonoce už byly. To vy jste pěkný spletenec!
Utkvělo vám jedině „slečno sejměte též podprsenku“,
neustále říkáte, že lepší ó dvě je teď venku.
Když látkové množství vypočítat dostanete za úkol,
klidně mi tam napíšete, že ve skříni byl jeden mol.
O hodině utíkáte pořád na WC,
„piva víc chci“ překládáte zkratku PVC.
Po ethanolu s člověkem zatočí se svět,
tak míň pijte, víc se učte, teď vám píšu pět.

"Píši vám pět, žáku Bajzo, a pro příště si hleďte raději úloh, než bezcílných toulek a rvaček s uličníky z okolí," pravil pan učitel, pročež jsem se velice zastyděl. Umínil jsem si, že se polepším, a nebudu už se kamarádit se Zilvarem Josefem, neboť to on to celé spunktoval, a nikdy bych se nepral, kdyby on zrádně nepřeběhl k Habrovákům, sketa skeťácká.
Cestou domů mně Kemlink Eda vysvětlil, jak ten příklad počítat. Eda jest na počty velice chytrý.
Pak jsem vymyslel důmyslný plán, jak doma říci o té pětce: zítra se nechám vyvolat, dostanu jedničku, a z pětky bude trojka.

Píši ti, Johanko, a nevím, zda jsi živa,
proradný Briton spálil tvoji tvář.
Večer u ohně temně na mě zívá,
chechtá se strach a otevírá snář.
Píši ti, milá, píseň povzbuzení,
chladivým větrem budou noty plout.
Snad vletí hbitě oknem do vězení,
snad slova má tě osvobodí z pout.
Píši ti, krásko, přiznávám ti nyní,
žes vždycky byla víc než velení.
Žes vždycky byla Múzou a bohyní,
že zatajil jsem svoje trápení.
Píše ti La Hire v marné beznaději,
že Bůh se vrátí do francouzských niv.
Jestli jsi mrtvá, víc již nezapěji.
Píši ti, duše, a nevím, zda jsem živ.

Kolik platíte za povinné ručení?
Celkem nic, když nemám auto?
Víte, jaký je rozdíl mezi kodakem a kondomem?
To někdo neví?!
Jak získat bývalou přítelkyni či ženu – příručka
No, počítám, že nejdřív bych nějakou musela sbalit a pak se s ní rozejít?
Chceš sbalit JAKOUKOLIV holku ještě dnes ?!
A hele, my o vlku... Kdyby jo, asi bych si zrovna nečetla mail... aha, počkat, já jsem vlastně na chlapy.
Staň se 1. Československou MISS STŘEDNÍCH ŠKOL
Dík, to je sice milé, leč obávám se, že už jsem několik let za zenitem.
No jo, kouzlo obyčejných dopisů nebylo jen v tom papíru...

Má Krásná Neznámá,
Píši Vám, abych Vám opětovně mohl vyznat svoji lásku. Od té doby, co jsem Vás potkal v metru na Vás nemohu zapomenout. Musím říct, že jste mě naprosto uchvátila. Vaše ladná chůze, světlá kůže pokrytá pihami a Vaše nádherné, rudé vlasy. Ten nádherný smích a ďolíček v koutku, co se vám vytvoří, když se smějete, a ten líbezný hlas. Musím říct, že jsem se do Vás okamžitě zamiloval. Doufám, že mojí láskou ihned nepohrdnete a necháte mě Vás aspoň obdivovat z zpovzdálí.
S úctou, Váš
Tajný ctitel.
Tak, hotovo. Další dopis, který nikdy neodešlu své Krásné Neznámé.

„Drahá Kristýno,
Váš odchod mne hluboce zarmoutil.
- Jistě.
Okamžitě po Vašem zmizení
- Z cely jsem se dostala před třemi měsíci! Holubice přiletěla v poledne.
s hlubokým smutkem usedám k tomuto listu s nadějí, že Vás dostihne. Lituji toho, co se stalo,
- Asi toho, žes nezajistila loajalitu strážného. Nebo mě rovnou nezabila...
ale odpouštím Vám,
- Ty mně?!
neboť věřím, že jste nevinná.
- Povídali, že mu hráli.
Nic Vám nehrozí,
- Říká osoba, která nechala matku tančit v železných botách rozžhavených doběla.
přivítáme Vás s otevřenou náručí a důstojností, která přísluší princezně.
Vaše oddaná sestra královna Sněhurka I.“
Útržky dopisu skončily v ohni.

Vážený Zlý koni,
zasílám Vám žádost o přijetí do Zlounské ligy zlounů na pozici vědeckého pracovníka, která se nedávno uvolnila po odchodu profesora Zmara střechou vlastního domu.
V letošním roce jsem obdržel titul Ph.D. v hrůzostrašnosti za vynález Klepet zkázy pro zachycení superhrdinských plášťů. (Které ovšem mezitím naneštěstí vyšly z módy.)
V současnosti pracuji na revoluční technologii mrazicího paprsku.
V příloze Vám posílám svůj životopis. Časové prodlevy mezi jednotlivými projekty byly způsobeny pobytem v místní nemocnici následkem nepředvídatelných zásahů osudu.
Mým dlouhodobým cílem je zničení Kapitána Kladiva.
Těším se na Vaši brzkou odpověď.
S úctou
Dr. Horrible
P.S. Nohsleda mám.

Složím k ohni poslední suché dřevo a natáhnu se pro zajíce, kterého jsem ulovil.
Dnes jsme měli štěstí, kterého od setkání se starým zámečníkem mnoho nebylo.
Stále nás pronásledují. Lidé z hnutí, ale i drábové, kterým byl nahlášen únos mladé aristokratky.
Zvednu znavený zrak ke své společnici, která se krčí u ohně a něco škrábe na kousek papíru.
"Co to píšeš?" zajímám se.
Přisunu se blíže.
"Dopis," odpoví.
V zamyšlení roztomile krčí čelo.
"Komu?" nedám se jen tak odbít.
Zvědavě jí nakukuji pod ruku.
"Rodičům," hlesne tiše a zvedne zrak. "Pořád je mám ráda. Nechci, aby o mě měli strach."

Píši Vám. Nevím, jestli se někdy setkáme, nevím, jestli jste ještě naživu. Ale z Vašeho románu soudím, že bychom si rozuměli.
Píšu Vám. Včera jsem plácnul hroznou hloupost a teď mě to strašně mrzí.
Píši Vám. Umírám studem a strachy, ale musíte to vědět. Miluji Vás, pane, buďte milosrdný.
Píšu Vám prstem do sněhu. Jsem v rozpacích, že jsem se nechala využít, ale vlastně vám to nemám za zlé.
Píšu Ti. (Dal jsem si pár skleniček na kuráž.) Nebudu Ti tu trapně vykládat o lásce, ale chybíš mi.
Píšu Vám. Dostal jsem předvolání, ale rukovat nebudu. Beru nohy na ramena.

Já píši Vám
O proudu v řece
Který spíš chytit se dá
Než minuta zmarněná
Já píši Vám
Píši Vám o slovech
Co zaznít chtěla
Však nezazní již
Minul jejich čas
Já píši Vám
Píši Vám o chvíli váhavé
Kročejích pomalých
Které zastavit se chtěly
Zastavit vedle vás
Já píši Vám
Píši Vám o touze tiše
Klidně osaměle žít
Dýchat beze strachu
Z dýky zanořené
Já píši Vám
Píši Vám o naději
Iluzi svojí liché
Která brzy snad
Rty trpce křiví
Já píši Vám
Píši Vám o marnosti
A srdci rozechvělém
O zádech odvrácených
Dlani, která nepohladila
Já píši Vám