DMD č. 30 pro 30. 4. 2013. Téma: Zváženo a sečteno

Slunce zářilo nadějí a radostí na azurové obloze. Vánek si pohrával s růžovými květy rozkvetlých stromů a Vincent byl šťastný a maloval s chutí, protože ovocný sad byl místem, kde se cítil dobře. Byl tu sám, jen s křikem ptáků.
Mauve byla barva, kterou měl rád, nejen kvůli jménu, které mu připomínalo jeho přítele. Byla spíše fialová, než růžová, ale i přesto ji použil. Když se pak o několik dní později dozvěděl o přítelově náhlé smrti, jeden obraz věnoval ve vzpomínce jeho ženě.
Událost jako by udělala tlustou čáru za veškerou nadějí. Sad už mu nikdy nepřišel tak bezstarostným místem.

Co vlastně Ovečka na Vlkovi viděla? Sama nevěděla. Maminka ji vždycky učila, že vlci jsou zlí, nevypočitatelní, lstiví, a především zdůrazňovala, že žerou malé ovečky.
Pravda, tenhle Vlk nevypočitatelný byl. Ale nebyl zlý ani lstivý a rozhodně ji nechtěl sežrat. Chtěl si hrát, a to bylo to, co chtěla Ovečka jako hravá duše taky. Byl milý, a když hezky vycenil svůj ostrý chrup v úsměvu, zdál se být i roztomilý.
Zváženo sečteno, i když obecně nebylo radno vlkům důvěřovat, Ovečka se odvážila udělat ve svém životě krok jiným směrem – pustila Vlka do své ohrádky. Bylo to správné rozhodnutí. Byla šťastná.

Stále jsi přede mnou utíkal.
Teprve, když máš ve tváři cestičky života,
vyschlá, drobounká řečiště po slzách,
když svými lety sis vykoupil moudrost,
začalo se ti stýskat.
Teprve, když tvé kudrny čas prostřihal
a posypal jinovatkou,
když sbíráš sílu k pouhému nadechnutí
a svou bolest odháníš jak dotěrnou mouchu,
aby Tě neobtěžovala,
toužíš po mé přítomnosti.
Nyní, když máš srdce vyčerpané
ne láskou, ale nemocemi,
když jsi přestal bojovat sám se sebou,
sjednáváš příměří s druhými.
Poslal jsi kritiku do šatlavy.
Teprve, když jsi zvážil minulost,
sečetl naše vzpomínky,
konečně jsi porozuměl,
že Tě moc miluju a nechci Ti škodit.

Jeden prsten vládne všem, včetně Dvou divochů. Tři mušketýři jsou vlastně čtyři, jen trochu vylepšili výzbroj a je s nimi pes. A až to zdárně skončí, můžou si říct Bylo nás pět. Šest postav hledá autora Sedmi statečných. Osm žen a jejich osudový muž odplavený Devátou vlnou. Deset malých černoušků si zahrálo přátelák s Klapzubovou jedenáctkou, ale pořád jich ubývalo, asi kvůli faulům. A to tam bylo dvanáct rozhodčích a pěkně rozhněvaných! Hodiny odbíjely třináctou, ale Sněhurka už byla tak opilá, že svých sedm trpaslíků viděla dvojmo. Sinuhet napsal patnáct knih o svém životě, ale Keneu už zvládne jedině multicrossover.

Obec Břasy má sice ve znaku zlatou hvězdu, ale žádná hvězda se tam nenarodila. Dalo by se říct, že obec Břasy je obecně vyjádřeno docela díra. Pokud máte pocit, že jste o ní nikdy neslyšeli asi jste málo četli staré kroniky, kde je první zmínka už z roku 1379. Jediná slavná událost, která tuto obec postihla, bylo zavedení průmyslové tramvajové dopravy kdysi na přelomu století. A proč že se tedy vyplatí tuto obec znát? Jako první totiž sečetla hlasy do prezidentské volby. Z dvanácti voličů 97,6% volilo Miloše Zemana. Starosta chvíli zvažoval toto číslo, pak to svedl na statistickou odchylku.

Letos jsem byla ve formě. Za pouhopouhých třicet dní jsem stačila zabít šest řadových námořníků, dva kapitány a jednoho kadeta, který se nedožil ani svých třináctých narozenin. Taky jsem jednoho poručíka dohnala k žádosti o převelení, druhýho jsem vystavila krutým praktikám vedoucím k vystřízlivění a jednoho psychicky týrám zcela systematicky s železnou pravidelností. A aby toho nebylo málo, tak se mi letos podařilo potopit jeden dvojpalubník a jedný fregatě jsem oholila stěžně hned několikrát. Sečteno, podtrženo je to slušný seznam křivd, kterých jsem se na vlastních postavách dopustila. Asi bych měla bych zvážit emigraci, aby mi to nevrátily i s úroky.

Tak jdeme na to. Herdek stůjte a přestaňte se mi tu courat! Takže v uhláku je Sylva a její čtyři koťata - Stříška, Šeredulka, Mourečka a Beník. V bedně na jablka leží Holčička a Flekalinka a jejich pět koťat, o která se starají rukou - eee - packou společnou a nerozdílnou. V posteli je stulený Bambulka, na stole trůní Batman a Arnoldička. Čili zváženo a sečteno - čtyři dospělé kočky po třech kilogramech, dva puberťáci po dvou, a devět koťat po půl. Celkem patnáct koček a 20,5 kilogramu. Jedna odčervovací tableta je na šest kilo, takže musíme koupit čtyři a ještě zbyde na příště...

Do salonku dopadalo měkké odpolední slunce. Susan spokojeně listovala zápisníkem.
Patnáct úspěšně infiltrovaných příběhů. Nejčastěji Pride and Prejudice, jak nečekané.
Osmadvacet insertovaných postav, zpravidla také velmi úspěšně.
Musela si přiznat, že byla poněkud sobecká, nejčastěji zvala do společnosti sama sebe. Hned potom však i své nejbližší. Na další dobré duše taky nezapomněla.
Podařilo se jim pospolu pěkně provětrat mnohá zákoutí tanečních sálů, spáchat či připravit pár zemětřesení.
Ne vždy to bylo veselé, ale málokdy došlo k tragédii. Bylo zjevné, že jejím přátelům se tu zalíbilo.
Pohlédla z okna. Pan Woodhouse si odbýval svou zdravotní procházku.
Možná se ještě nemusíme loučit...

Byli jsme v cíli.
Dokázali jsme to.
Byli jsme plni osvobozujícího pocitu. Cítili jsme se silní a neporazitelní.
Viděli jsme, co na světě jen velmi málo lidí.
Některým z nás se za ňadry probudil tak dlouho potlačovaný duch národa a vyznávali se, že právě teď, na konci naší předlouhé cesty, se cítí být o to více Čechy. A ta hrdost národní, tolik vzácná a potřebná ve všech těžkých dobách, nás stmelila znovu, i když jsme věděli, že nás ještě nejedna strázeň osudu čeká v budoucnosti.
Jenom Frištenský prohlásil, že když to srovná s tím výletem na Kokořín, tak nic moc.

Sloni!
Váha pod jeho zahradou nelhala, něco jí hodně zatížilo. Opatrně prsty roztáhl žaluzie. Malé uši. Indičtí.
Ale kolik? Ne, dívat se nemohl. Příliš se jich bál. Tak velcí, těžcí, šedí a ty kly!
Popadl papírový pytlík a hyperventiloval, opřený o radiátor pod oknem.
Kolik jich je? Snad ne moc. Plazil se k displeji obří váhy pod pozemkem (ta se šílenému géniovi vždycky hodí). 17 tun, plus minus.
Slon indický váží necelé tři tuny, bude na zahradě šest.
Šest může zvládnout.
Rozhodl se pomalu vyplížit z domu.
Udělal chybu, jeden slon byl totiž tlustý a dva nedorostlí, bylo jich sedm.