Pojednání o zvláštnostech a neobvyklostech školního depozitáře část druhá
Uličky školního depozitáře se táhnou do nedohledna. Lze sice dojít na konec kterékoli uličky, nelze však nalézt poslední uličku. Nikdo neví, zda se školní depozitář rozpíná či tvoří vlastní universum. Většina výzkumníků se kloní spíše k variantě univerza uzavřeného vnějšími hranicemi posledního patra gymnaziální budovy. Nikdo neví, co zde bylo postavením gymnázia.
Ze zápisků Vogencrafta (1841) čekajícího na poslední vlak do domovské Vídně vyplývá, že časoprostorová anomálie zde musela být odedávna. Obdobného názoru je i Trauenterk (1900) a Hlinovský (1933).
Současný správce depozitáře problematiku popsal vzhledem k historii budovy, která na tomto místě stojí od roku 1900 (von Drak, 2015).
- Číst dál
- 2 komentáře
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit