DMD č. 30. pro 30. 4. 2014. Téma: Pac a pusu

„Takže pro dnešní večer se s váma loučím a v příštím díle si zase ukážeme, jak chutně a hlavně levně uvařit.“
Láďa Hruška počkal, až Tonda vypne kameru, hodil zbytek grilovaných kuřecích kůží do odpaďáku a promasíroval si žaludek.
„Do prdele, příště to radši vyplivnu a pak to vystřihneme,“ navrhl během úprku k toaletám.
Kdyby tam zrovna netrůnil Ivan a necvakal do noťasu svůj třicátý LOTR fanfic, možná by to Láďa stihnul.
Kuřecí kůžičky skončily na Ivanově košili.
„Je čas udělat Láďovi pápá. Máme ještě tu lopatu?“ uhodil při obědě na Sašu.
„A nebylo by jednodušší odejít do normální televize?“

Některé večery jsou v něčem stereotypně stejné.
Sklidila ze stolu talíře od večeře a urovnala ubrus.
Některé večery se odlišují maličkostmi.
Uslyšela dětský pláč. Nakoukla k malému do ložnice.
Některé večery je nutno držet při sobě.
Vzala ho z postýlky a začala houpat v náručí.
Některé večery si člověk musí najít něco hezkého.
Byl tak maličký a tak roztomilý.
Některé večery jsou jen milosrdné lži.
"Ššš. Klidně spinkej. Jsem u tebe. Nic se neděje."
Některé večery zbývá jenom doufat ve štěstí.
"Brzičko se maminka a tatínek vrátí. Nemusíš se bát. Spinkej, Teddy."
Některé večery je třeba zemřít.
Pro životy druhých.

Bylo to užitečné kouzlo.
Poručíme větru, dešti...
V pouštních a polopouštních oblastech zvláště výhodné, i když omezené na malé území. Standardně několik metrů čtverečních.
To ale byla jen základní varianta. Voda shora. Nic zvláštního. Pořádná zábava přišla až s modifikacemi.
Rachel netušila, proč ji napadlo zrovna tohle. Víceméně absurdní zaklínadlo, když bojujete o život. Když ona nebyla v útočných zaklínadlech nikdy dobrá...
Obrat hůlky navíc...
Tři pronásledovatelé z Obrody skončili nečekaně.
Jeden dostal do čela zobáčkem. Druhého mohutně poplácaly tlapičky. Třetí si užil obojího.
To bylo než se rozpršelo pořádně.
Déšť malých, vysoce odolných, nechutně roztomilých a nečekaně smrtících ptakopysků.

Nastal čas. Robin se právě díval jak jeho sestra předává poslední z koťat jeho novým majitelům. Konečně si mohl oddechnout, splnil úkol který mu kočky zadaly a taky už nebude koukat na svět přes rýmovou clonu ani nebude děsit lidi zarudlýma očima. Všem koťatům našel dobré majitele, dal si na to dobrý pozor. navíc teď byl nejvyšší čas je dát už pryč - začínala se rozpovídat.
Nový majitelé si s úsměvy převzali nádherné kouřově zbarvené kotě a to se otočilo aby kouklo na Robina. Zamávalo na něj tlapkou. Robin došel k hloučku.
"Tak pac a pusu a zase někdy." Řeklo kotě.

Vlastně je to příběh od začátku do konce.
Nejprve chvíle napětí při čekání, na koho padne los.
Pak zvědavé studování profilu a možná nějaké poznámky pro sebe.
Následuje poletování z místa na místo, pátrání po nějakém pěkném obrázku.
S větším či menším úspěchem se brzy sluší lov ukončit a přejít dál.
Zkusit do malého místa nacpat spoustu zajímavého.
Pak pečlivě opsat, někdy obkreslit adresu.
Nesmělé olíznutí známky.
Jako pusa na rozloučenou.
Aspoň tak trochu, myslím.
Poslední pohlazení motivu.
Než tě svěřím cizím rukám.
Ponechám cizím brašnám.
Tak sbohem, můj pohlede!
Teď už jen šťastnou cestu.
Prosím, dobře doraž a potěš!

Drazí kouzelní čtenáři,
čas se nachýlil a vy se budete muset obejít bez šťavnatých zpráv o vypečených kouzelnících a jejich peprných tajemstvích.
Vedení redakce usoudilo, že nově zavedená rubrika Kotlík štiplavostí bude zrušena, a moje maličkost dluží omluvu (nařízenou zatím nepravomocně kouzelnickým soudem) šedesáti kouzelníkům a čarodějkám, kteří se nesmířili s tím, že veřejnost spatřila jejich kostlivce ve skříni.
Poctivý kouzelnický novinář má těžký život ve svém poslání shromažďování a předávání informací, po nichž každý čtenář přece prahne!
Prozatím tedy pac a pusu, ale nebojte:
Po uplynutí (nucené) roční přestávky se k vám příští duben opět vrátí
vaše
Rita Holoubková

Byla jedna tři koťátka, a když se trochu vzmohla, postavila si dům. Co dům, no div ne vilu!
Pak přijela na návštěvu tetička Evelýna, stejně mlsná jako Micka, stejně parádivá jako Malvína a stejně hrr do všeho jako Mourek. Už tu byla týden. Nosila Malvíniny šaty, snědla všechno, než si stihli taky vzít, a snažila se domeček přestavět podle svého.
To se ví, že koťátkům se to nelíbilo.
Zoufalý Mourek nakonec vyrazil do cestovní kanceláře a přinesl kupu letáků.
Druhý den teta zajuchala: Jedu k moři, mládeži! Zkejsněte si tu v tý zimě sami! a byla fuč.
Zase byl klid.

Opatřit si břitvu nakonec nebylo těžké. Plán potřeboval jen spřízněnou duši s pevným stiskem. Idu s rukama medvědice.
Rina opět trpěla pod rukama vašnostovýma, když ovšem došlo na jeho závěrečné číslo, jedním ostrým tahem ho zbavila jeho chlouby. Teplá krev jí zalila obličej, řev zanikl v hudbě z tančírny. Připravená Ida Pichmanna přitlačila k posteli, aby Rina provedla totéž jeho krku. Těsně před tím ho krvavými ústy políbila na čelo. Poté ji Ida svázala na opačném konci pokoje a s předstíraným zděšením vběhla do lokálu.
Spoutaná Rina nemohla spáchat vraždu.
Nakonec se začalo šeptat, že hrozný mord spáchalo židovské strašidlo.

Simbacca to s Fosh nikdy neměl lehké.
Nejdřív byl moc malý na to, aby chápal, proč je mu s ní tak dobře, i když vaří jenom z chaluh. Pak samozřejmě rostl, ale to to už ho vnímala spíš jako mladšího bráchu. Nehrotil to, občas jí v jezeře chytil nějakou tu svítící rybu a byl rád, že ji má.
Když se stalo Impérium, čelili mu spolu. Bylo to fajn, ale jednoho dne musela někam odletět a trvala na tom, že sama.
Vzala ho za packu, dala mu pusu a slíbila, že si ho potom najde.
A pak už ji nikdy neviděl.

Je 30. dubna 2014, poslední den letošního DMD. Přesně před rokem, při příležitosti psaní posledního drabble, jsem vzpomínal, jak to pro mě všechno vlastně začalo.
Rok je dlouhá doba. Velmi dlouhá. A ten poslední se toho tolik událo. Přesně před rokem mi ale zbývaly ještě tři měsíce k události nejvýznamnější, k té, za kterou můžu vděčit právě tomuto stoslovnému šílenství.
Proto jsem se na tento rok těšil o to víc, proto to pro mě byla o to větší zábava. Jsem vděčný za možnost opět si vyzkoušet jak psát vskutku minimalisticky.
Takže zase příští rok.
Kač kač.
A pac (a *pusu*)