Internátní škola Jacka Rozparovače

Mečislav se udiveně podíval na diskovitý předmět v kamarádových rukou: "To je ..."
Držislav se usmál: "Jo, nový SmartWeap 8F. Taťka mi ho včera přinesl."
V tu chvíli měl pozornost celé třídy.
"Ukaž!"
"Co to všechno umí?"
Potěšen hloučkem kolem něj, začal mačkat tlačítka a vysvětlovat: "Karbonový nůž, samonavíjecí škrtící šňůra, pohybový a tepelný senzor s navýšenou citlivostí, chytré střílení včetně funkce odloženého startu a molekulární přeměna jedů."
"A co ty poslední dvě funkce?"
"Aktivace pomocí otisku prstu a sdílení výsledku odstranění přes internet."
V třídě to obdivně zahučelo. Jen Mečislava dál čistila svůj oblíbený nůž. Technickým novinkám nikdy moc nevěřila.

"Ta dnešní mládež vůbec neumí vraždit."
"To je fakt, minulý týden jsem našla vraha v ložnici. Když jsem se probudila, začal se mi omlouvat."
"Pamatujete si na nás? To byly panečku jiné výsledky."
"Někdo by je to měl naučit."
Všichni kolem stolu se rozesmáli.
"A jak prosimtě? Chceš si otevřít školu pro vrahy?"
"Proč by ne? To přece není tak špatný nápad..."
"Protože by byl zázrak, kdyby se ti do ní vůbec někdo přihlásil."
"Škola pro vrahy. Vždyť už ten název všechny odradí."
"To je fakt, chtělo by ji pojmenovat nějak zajímavěji. Po někom slavném. Co třeba škola Jacka Rozparovače?"

"... tím bych dnešní hodinu ukončil. Ještě bych na vás měl prosbu. Nenašlo by se mezi vámi pár dobrovolníků, kteří by dělali figuranty na pátečních přijímačkách? Nikdo? Slyšel jsem, že je přihlášeno nezvykle mnoho dívek."
Mstiboj s Držislavem se náhle probrali: "No, my bychom vlastně mohli."
(...)
"Tak si slečno představte, jdete po ulici tady s Mstibojem. Jak byste ho nejlépe odstranila?"
"Ehm... podřízla ho?"
"A vy?"
"Myslím, že podříznutí je fakt dobrý nápad."
Mstiboj s Držislavem se na sebe podívali a obrátili oči v sloup. Podříznout. Za denního světla a před svědky...
(...)
"Husy."
"Kachny."
"My se toho hezkého prváku prostě nedočkáme..."

Otakar Vesánek
Patří mezi odstraňovače s velmi svéráznými a dnes nepředstavitelnými metodami. Byl velmi malého vzrůstu a lidé si ho často pletli s dítětem. Především se ale proslavil tím, že své subjekty často jedl a někdy jejich maso i prodával.
Jeho nejslavnější a poslední zakázkou je odstranění několika osob z vesnice Malá Lhotka pro lichváře Kazimíra Vydřiducha. Nejprve se nechal adoptovat jedním manželským párem. Po několika dnech odstranil tento manželský pár a krátce na to také děvečku, sedláka, pasáka a ovčáka. Nechal se ovšem spatřit lidmi z vesnice, kteří jej následně zabili.
Na motivy jeho života je vytvořena známá pohádka.

(musím jí nějak zalichotit)
"S tím nožem včera na hodině jsi byla fakt dobrá. ."
"Dík."
"Umíš to s ním i jindy?" (prý mám být vtipný)
"Jak jako jindy? Kdy bych jindy používala nůž?"
"Tak třeba na nějaké jídlo..." (nervozita)
"Chceš říct, že jsem tlustá?! Že jenom jím?!"
"Ne, to ne. Já jsem jenom myslel, no.. jestli umíš taky to... krájet maso, když vaříš." (panika)
"To je typické! Všechny kluky zajímá jenom, jestli jim holka uvaří."
"Ale... ale to ne, vůbec nemusíš vařit." (panika roste)
"Jasně, bojíš se, že to neumím co?! Ale já náhodou vařím skvěle!"
Naštvaně odejde pryč.
(zoufalství)

"Odstraňovači se dělí na dvě skupiny. Jedni si dávají záležet na tom, aby jejich práci všichni rozpoznali a druzí se snaží naopak všechny stopy skrýt a nastražit vše jako nešťastnou náhodu. V současnosti převažuje druhý přístup."
...
"Jedním z efektivních způsobů zničení důkazů je oheň. Aby ovšem tělo shořelo zcela dokonale, musíte si dát pozor na dostatečnou teplotu plamene. Pokud ovšem budete pálit například námořníka, můžete být bez obav. Ti jsou tak nasáklí rumem, že shoří hned."
"A mají z rumu i slzy? To by se mi hodilo..."
"Proč prosím tě?"
"Dobromil píše básničku, paní učitelko."
"Ach jo... Klidně i slzy."

"Viděli jste ji včera v té sukni?"
"Nechal bych si říct..."
"Navíc není žádná hloupá husa, jednou bude skvělá odstraňovačka."
"Jestlipak víte, co jsem zjistil? Číslo jejího pokoje!"
"A k čemu ti to bude? Dáš jí za dveře kytku?"
"Nechte toho, ještě jsem neřekl to nejlepší. Do jejího pokoje je čirou náhodou krásně vidět z toho velkého stromu před budovou. Kdo jde se mnou?"
...
"Je to tenhle pokoj."
"Jaká postel je její, co myslíte?"
"Ta uklizená, to je přece jasné."
...
"Už jde, už jde!"
Znechuceně: "Co to má na hlavě?"
"A na obličeji?"
"Jde k té špatné posteli."
"Ach jo..."

Ředitel: "Dnešní poradu jsem svolal kvůli nové vyhlášce, která se bohužel týká i naší školy. Už jste o ní slyšeli?"
"Asi ne."
"Další blbost?"
"Tak o co jde?"
"Má zaručovat bezpečnost studentů. Zákaz používání zdraví ohrožujících pomůcek."
"Copak používáme něco nebezpečného?"
"Skoro nic, až na jedy..."
Hrozislava Pryskyřníková: "Cože?!"
"střelné zbraně..."
Zdislava Střelená: "Cože?!"
"a nějaké nože, dýky, meče a podobně."
Mečislav Propíchnutý: "Cože?!"
"To si to s nimi teď studenti nebudou moc vyzkoušet?"
"Ne."
"Co bude s ročníkovým odstraněním?"
"Žádné nebude."
"A jak je to jako naučíme?"
"Spolu s vyhláškou mi přišla i výuková videa, která vám teď rozdám..."

Tlačenka značky Tučný je oblíbenou pochoutkou nás všech. Co se ale doopravdy skrývá za její nízkou cenou?! Víme víc!
Náš fotograf zachytil auto firmy Rychle a efektivně, které v podvečerních vjíždělo do areálu výrobny! Redakce Proto! zjistila, že majitel tlačenkárny Lubomil Tučný (49) je švagrem kontroverzního podnikatele Kristiána Líbezného (53), který je ředitelem Rychle a efektivně. Jeho firma se stará o odstraňování nepohodlných osob na zakázku a Proto! se ptá: Kde končí všechny jeho oběti?! Není náhodou právě tato firma zdrojem levného masa pro tlačenkárnu?! Nepomohl Kristián rozjet svému švagrovi úspěšný podnik?! Oba podnikatelé na naše otázky odmítly odpovědět.
(ntb)

Fronta před pokladnou na koncert Vrahounů.
Mečislav: "Taky se tak těšíte?"
Hrozislava: "Zatancujeme si!"
Zdislava: "A hlavně si zazpíváme ..."
"Prosímtě, až vevnitř."
Před učiteli stojí ve frontě Střezislava a Mstiboj.
Hrozislava: "Koukněte, kdo to je před námi."
Mečislav: "Těch úkolů asi bylo málo."
Pokladní: "... dohromady to bude 200 korun."
U pokladny.
"Dobrý den, třikrát vstup, prosím."
"Nějakou slevu máte?"
"Dostávají něco dlouholetí fanoušci?"
"Ne."
"Ale my jsme byli na jejich prvním koncertě."
"Taková sleva není. Takže žádnou nemáte?"
"Tak asi nic."
"300 za jeden."
"Tolik?! Vždyť ti před námi platili 200 za dva."
"Tomu se říká studentské vstupné, mladá paní."