DMD č. 12 pro 12. 4. 2019. Téma: Vzdušné zámky

Tak úvod o dlouhé čáře života zabral. Každého navnadí, těžko se ověří. I kdyby zemřel mladý, nemůže mne osočit z podvodu. Ale z jeho pohledu čtu, že mi ještě úplně nevěří…

Věštkyně sonduje ve tváři spíš než v dlani.

Pokud se část předpovědi splní, určitě přijde zas. Peníze jsou zapotřebí. Pozor, musím být opatrná. To chce obecnou odpověď, nic konkrétního.

Je zvědavýýý. Asi chce vědět, jestli má u obdivované dívky nějakou šanci. Dobrá, tím začnu. Tato prohlubeň je vaše srdce. K ní vede málo zřetelná čára. Po ní jde žena...
Ukážu mu vzdušné zámky. Ať si vybere, čemu chce věřit.

Programové prohlášení Strany absolutní spravedlnosti, 2035.
Článek 1

Vybudujeme absolutně spravedlivou společnost. Absolutně. Ženy si budou rovny s muži ve všech ohledech! Tedy budou moci plodit a muži rodit anebo opačně dle svého uvážení. Všichni budou stejně vysocí, stejně hbití, stejně chytří. Leváky naučíme jíst pravou a praváky levou. Černochy dobře snášet mráz a Eskymáky rovníkový žár. Němce tančit a Romy stavět mrakodrapy. Vychováme Univerzálního člověka, který si bude absolutně rovný s kterýmkoliv jiným Univerzálním člověkem. Tedy kýmkoliv, kdo v naši ideu věří. Ostatních se náš dokonale spravedlivý svět netýká a za jejich zpátečnictví a nevěru je stihne zasloužený trest.

Tlačí se, nadávají, vymydlení a špinaví, mlčí, mluví, závistiví, lhostejní, vzpomínají, ukřivdění, plánují, povýšení, spí, sní, pláčí, celé lidstvo prochází denně mými střevy, pravidelní i jednosměrní, domorodci, cizinci, znám je do poslední vlásečnice jejich těl, vstřebávám rysy, gesta a změny.
Jako potulný pes značkuji plamínky v očích, věžičky a cimbuří v oblacích, dychtivost budoucího, pohled vzhůru a dopředu. Vrátí se po čase, zahleděni za záda a na špičky bot, nahrbení, slzy jim stékají po vnitřní straně tváří.
Jako vánek je poceluji do vlasů a pak volám své polibky zpět.
Vrací se na můj hřbet.
Tyčím se nad Slzavým údolím, Jamrtálem.

"Sir Humphrey už je tu, pane ministře."

"Humphrey, přišel jste jako na zavolanou. Chtěl jsem s vámi probrat ten návrh na omezení těžby plynu."

"To celé je nesmysl, pane ministře, v parlamentu to nemůže projít. British Petrol má poslance omotané okolo prstu. Ničeho nedosáhnete a uděláte si zbytečně nepřátele."

"Veřejné mínění je na mé straně."

"Veřejné mínění vám zákon neschválí. Stavíte si jen vzdušné zámky."

"V tomhle případě spíš plynové."

"Ale tamější těžba devastuje celé okolí. Mám možnost udělat něco správného. Jak se říká, je lepší zapálit svíčku, než proklínat tmu, Humphrey."

"Ale ne když je všude okolo zemní plyn!"

„Kdyby bylo po mym,“ zavrčí mu za zády pan Šklíba, „tak kněze ožením a pošlu do rachoty! Líná verbež je to!“
„Já vás teď vezu domů,“ podotkne Jeroným.
„Vy jste jinej, to nepočítám! Ale nemůžete popřít, že církev může za všechno zlo na světě!“
„Váš názor nesdílím…“
„Neříkám, že jste sami. Ještě politici, nemakančenka a psi, štěkající psi!“
„Psi? Proč zrovna psi?“
„Protože mě serou! Hlavně ten sousedovic… Jo, sousedi, na ty jsem zapomněl!“
„A nebo lidi vůbec?“
„Vám to pálí, důstojníčku! To by byl ráj, svět bez lidí!“
„I bez vás?“
„No mimo mě! Kdo by ho potom užíval?!“

„Já si představím honosnou stavbu v oblacích,“ zahájí Apolo, „nebo průhlednou…“
„Jasný nebeský Jeruzalém,“ má jasno Thea.
„A mně to asociuje Mijazakiho Laputu,“ nezapře svět, který celou rodinku přivedl do každodenní prekérnosti, Linkva.
„A pamatujete na obrázek z Dixit,“ má přívětivou Sikar, „jak se tam zámek houpe na létajících balónkách?“
„Mí, mí,“ nezvedne hlavu od kocoura Vavřince Viktorka, aktuálně ve fázi maniakální čtenářky.
„Já si vybavím své představy na střední,“ zasní se Taura, „jak budu slavná a bohémská umělkyně! Nikde v nich, vůbec nikde!, nefigurovaly děti!“
„Každý den,“ zahučí temně Filcin, „naprosto nerealisticky sním, že zítra už přijde lepší téma…“

Ten krásný mladík s ušlechtilými rysy se jí líbil od prvního okamžiku, kdy na ni okouzleně hleděl na kopci v záři zapadajícího slunce a bez dechu naslouchal jejímu zpěvu.
Líbila se jí jeho oddanost a jemnost. Zdvořilost. Otevřená mysl, bláznivé nápady.
Rozuměli si. Trávili spolu veškerý čas. Láska je pohltila. Prostě si byli souzeni. Budou spolu navždy šťastní. Nikdo a nic je nemůže rozdělit.
Dopis od jeho otce. Rozkaz vrátit se domů a oženit se podle svého stavu.
Mohla by ho zadržet. Ale co když se jednou bude trápit kvůli tomu, že se všeho vzdal?
Mlčí.
Poslední polibek.
Budoucnost zčernala.

Na cestě do Ráje, jíž není rovno,
leželo toho dne obrovské hovno.

Leželo, dumalo kde se tu bere
a že ho ležení skutečně sere.

Trpělivost přetekla už v příslovečném pohárku,
tak se hezky přilepilo na kolečka kočárku.

Lidé někdy říkají, že přináší to štěstí,
pejskařům však samým blahem vyhrožují pěstí.

Naše hovno s tím kočárkem mělo velké plány,
povozit se a obhlédnout širé rodné lány.

Jenže vozka - mladá mamča - nemá pro to pochopení,
tak chtíc nechtíc s nadávkami záhy dá se do čištění.

Plyne z toho poučení, snad pro tebe právě,
nestavěj si vzdušné zámky, když jsi hovno v trávě.

„Už nikdy nepojedu na dovolenou ve skupině! Už nikdy nepojedu ve skupině! Už nikdy!“ supím.
„Já tě chápu, ale teď tu jsme a musíme se snažit nejenom přežít, ale i si to užít,“ uklidňuje mě kamarádka horalka.
„To se řekne…“ zoufám si, neboť dnes mě štvou všichni tři najednou, a to tak, že hodně.
„Musíš to brát pozitivně,“ povídá a já přemýšlím, jestli se mě nesnaží naštvat i ona, protože jsou chvíle, kdy by se optimisti měli střílet…
„Budeme mít skvělý večer, uvidíš,“ slibuje.

A poté se jí dokonalou manipulací podaří, že jsme se rozdělili a každá skupinka bydlela jinde.

I elektronoví mikroskopici si staví vzdušné zámky.
Kdyby tak elektronový mikroskop měl lepší rozlišení než optický!
Staniž se. Z rozlišení na padesátinu tloušťky králičího chlupu přejdete na jednotlivé atomy.
Taky by mohl umět určit krystalografickou strukturu vzorku.
Kikuchiho linie ji definují přesně.
Ještě tak poznat, z čeho je vzorek složen.
V prvním nástřelu uvidíte rozdíl mezi těžkými a lehkými prvky, ve druhém přesné chemické složení.
Škoda, že nemůžeme pozorovat živé preparáty.
Ale ano. Libo zmrazit nebo pokrýt slupečkou vody? Koukněte, jak roztoč pořád leze...
Umět tak obrábět s přesností na nanometry!
A chcete xenonový zdroj anebo galiový?
Chceme stále více.