DMD Bonus č. 6 pro 20. 4. 2020. Téma: Sušenka - politická satira

"Podáme interdisciplinární mezinárodní grant - Revitalizace sušenek pomocí grafenových nanotrubek."
"Cooo?"
"Domluvil jsem se s kolegy ze Slovenska."
"Se picnu. Povídej."
"Oni mají pekařský poloprovoz. My máme diagnostiku, analytiku a základní výzkum grafenu. Oni mají kolegu se zrakovým postižením, to jsou hned body nahoru. My máme mladou matku trojčat do třiceti let, to taky zvyšuje hodnocení. Jejich zahraniční spolupráce s Ukrajinou dá další body... "
"Počkej! Jak souvisí grafen se sušenkami?"
"Vymyslíme. Takovou příležitost si nedáme ujít!"
"Proč, probůh?"
"Protože na interdisciplinární mezinárodní granty s přesahem do průmyslové sféry můžeš požadovat trojnásobek peněz, co bys dostal na nějaký užitečný, ale všední výzkum."

"I beg your pardon, Mister Ambassador?"
"I'm saying these cookies are simply delicious, Your Majesty."
The older staff members visibly paled.
"We," the Queen said gravely, "are not amused."
The younger amongst the staff exchanged puzzled looks, while the older members paled even more. Those words haven't been heard for more than two centuries. Until now.
"No colonial heathen shall utter the C-word within the premises of our residence! You have twenty-four hours to vacate your embassy, and all American military forces present within the United Kingdom have a week to withdraw."
The American ambassador just stared ahead, mouth agape.

Informační gramotnost ji učili už ve školce
Přesto vůbec netušila, co sleduje za borce
Pod rouškami barevnými schovali se národu
Ze všech rázem byly cíle velikého podvodu

Nikdo neví, co se stalo
K zániku stačilo málo
Nechť teď všichni dobře slyší
Čí tužky zákony píší:

Původ toho prvního - ten je nepochybný
Má rád sůšy, koblihy, často dělá chyby
Druhý zase nosí svetr, barva nám ho prozradí
Maskování brzo padne, jak si bez něj poradí?

Největším důkazem však vždy zůstanou činy
Za takovou katastrofu nemůže nikdo jiný
Podvodníci prohrávají, dostali šach mat
Celý národ dávno ví - je to Pat a Mat

„Čoskoro nás čakajú voľby,“ povedala drobná Parodia na vrchnej polici v skleníku. „Zdá sa mi, že ostatné kaktusy niečo chystajú.“
„Sú to obyčajné sušienky,“ zachechtal sa zvráskavený Cereus. „Vytrhám ich z koreňov, kedy sa mi zachce!“
„Ale Opuncia je dosť populárna...“
„Len kým nezverejním dôkazy, že fičí na dusíkatých hnojivách!“ odfrkol Cereus. „Potom bude s popularitou koniec.“
„A čo Echinocactus?“
„Mám v zálohe fotky, ako si necháva olizovať piestiky od čmeliakov. Nech si len dačo skúsi!“
„A to vrúbľované Gymnocalycium?“
„Taký zvrátený hybrid proti mne nemá najmenšiu šancu.“ Cereus sa zasmial. „Ver mi, budem Prvým Kaktusom, až kým sám neuschnem!“

Múzy usrkávaly nehmotnou alternativu kávy, pojídaly nehmotné sušenky a krafaly.

“Dámy, poslední dobou mi přijde, že už tak nízká úroveň projevu politických představitelů ještě více upadá.”

“To ano,” připustila jiná, “ale pořád jsme na tom lépe než v Americe. Co se to tam vůbec s tím jejich prezidentem děje? Pod tohle se přece žádná Múza nemůže podepsat!”

“Třeba je ta jeho trochu vyšinutá, nebylo by to poprvé.”

“A co se s tím dá dělat?”

“No, co… Vyměnit.”

“A není to vůči ní hrubé?”

“Ale ne Múzu. Prezidenta. I švihlá Múza zvládne divy, když má použitelný materiál. Podívej se na Pratchetta.”

Zlámaná Lhota, právě teď

Milovaný pane premiére!

Předem mého dopisu přijměte srdečné pozdravy a milou vzpomínku na Vás.
Děkuji Vám z celého srdíčka za všechno, co pro naši krásnou malou zemičku děláte. Hrůza mi nedá ani pomyslet, kam by ji přivedli ti uřvaní chlívkaři a demožumpa, co by se Vás chtěli zbavit. Vydržte! Ať můžeme pořád vídat v televizi Vaši ušlechtilou tvář. Vy jste vzdělaný, mluvíte čtyřmi jazyky, já sice nerozumím žádnému z nich, ale poslouchat Vás je čirá rozkoš!
A také někdy odpočívejte! Dodnes se blaženě usmívám, když si vzpomenu na Vaši fotku s máslovými sušenkami!

Vaše oddaná
Čaulidka

"Andulky, pojďte na zprávy."
"Zase zprávy," říká Pepíček.
"Ale Pepíčku, zprávy jsou poučné," namítá Honzík.
"Tiše, už začínají."
"Dobrý den, dnes se stala tragédie. Prezidentovi zmizela sušenka. Nevíme jak, ale
máme podezření, že ji snědl jeho poradce."
"Haha, prezidentovi se ztratila sušenka. Takové andulkoviny!"
"To je fake news."
"Ale pořád si myslím, že to tam dali, protože nechtějí dávat koronu."
...
"Haha, teď tam dávají, že senát chce vytvořit zákon, který zakazuje krást sušenky."
"Vtipný."
"Vypnout!"
"Pojďte se proletět."
"Hele, Pepíku, sušenka," říká Honzík.
"Pojďme si dát."
"No vida, oni o sušence a andulky jednu jedí. Kde jste k ní přišli???"

Copak to přistálo na tanku? Že by reklamní německý leták?

Vůdce třetí říše snídá k čaji sušenky Árijec! Jsou vypečené do zlatova až blonďata, součástí balení jsou i modré cukrovinky. S ničím a nikým se nemažou. Upečeno na kvalitní literatuře. Jedna bílá mouka, jeden bílý cukr, jedno bílé mlíko!
Přidáno alpské máslo z Obersaltzbergu. Hněteno křížovým hákem, ručně splétáno do tvarů orlího hnízda. Geschmack mach frei!
Kupujte je také, následujte fýrera!
Jen díky nim si podrobil Evropu!

Ha, je to jasné! Hitler snídá nad mapou Evropy! Už víme, jak na něj. Když ji vyměníme za jeho fotografii, podrobí se sám!

Zvolit po pádu Voldemorta jako novou ministryni kouzel očarovanou mluvící sušenku, se zdálo jako dobrý nápad.
„Sušenky nepáchají zlo,“ říkali.
„Bude fajn mít ministra, který není smrtijed nebo Popletal,“ říkali.
Zpočátku to vypadalo dobře. Nová ministryně dělala vše, co se od její funkce očekávalo – nevyčnívala a vypadala dobře na fotkách. Zlí jazykové tvrdili, že je nemastná a neslaná, nikdo však nebyl dost odvážný, aby z ní ukousl a přesvědčil se.
Potom začalo peklo. Kdokoliv k ní přišel na audienci, toho podrobila. Brzy podrobila celý svět.
Zvládne se hrstka odbojářů vedena Harry Potterem dostat k ministryni a rozmočit ji v mléce?

Slunce pomalu zapadalo, když se vrátili ke svému stanu. Robin sáhl do vaku a vytáhl láhev fíkové pálenky.

„Na dvoře bych tím nikoho neuctil. Tam pokud nenabídneš o harrenské rudé, tolluskou whisky či adarskou medovinu, nikdo to nepovažuje za vhodný přípitek. Ale co je nám do šlechty, která neví nic o životě a své boje svádí o to, kdo si bude moci pochutnat na drolícím se pečivu bez valné chutě? Je to svět odtržený od světa, kde dceru prodáš nepříteli za příslib klidu zbraní, kterému nevěříš. Ne, ti jsou chudáci a netuší, co je to přátelství, na které teď připíjím.“