DMD č. 20. pro 20. 4. 2020. Téma: Magické proužky

“Takže… Všechny ty nápady byly tvoje,” řekl rozhozený mladík a nalil Múze čaj.

“Všechny ne, ale dost,” připustila. “Cestoběvování, Držkopády mladého spisovatele, Poezie pro Múzu...” Významně se na něj podívala.

“Ta byla jen v mé mysli!”

“Ano. Já také.”

“To je…” Mladík nešťastně zavrtěl hlavou. “A článek o sběru dat, co popisoval takové ty 'magické proužky'-”

“Já vím, co je čárový kód,” pronesla suše.

“Fajn, fajn...” S úsměvem zvedl dlaně v obranném gestu.

“Ty si ze mě utahuješ!” poznamenala Múza nevěřícně.

“A ty jsi mi zase během půl hodiny obrátila celý život naruby.”

“Touché,” kývla soucitně. “To my Múzy umíme.”

Šaman kmene Stromových jaguárů se zhluboka napil posvátného nápoje a odložil nádobu z Černého stromu vedle sebe. Podíval se na oblohu a připravil se na setkání s bohy. Snažil se to před členy svého kmene nedávat najevo, ale byl opravdu velmi znepokojený.
Poprvé se objevili před více než padesáti cykly, šaman byl tehdy ještě malý chlapec, ale pamatoval si, jaké vzrušení mezi lidmi tehdy zavládlo. Magické proužky na obloze, vypadaly jako mraky, ale táhly se po celé obloze od jednoho okraje světa k druhému. Šamani se shodli, že je to dobré znamení od bohů.
A teď magické proužky najednou zmizely.

Seděl v ordinaci, a čekal, než lékař najde jeho složku.

Poslední týden trávil nekonečnými úvahami. Co udělám, když... Co se změní, jestli... Kde budu, pokud...
Nakonec se rozhodl, že si ten den, kdy se dozví výsledky, dokonale naplánuje. Neví, co bude za pět let, ale jen co tady skončí, půjde do cukrárny. Bude oslavovat, nebo zajídat zklamání? Netušil. Ale ten oříškový dort si prostě dá!

Desky se otevřely. Uviděl hromadu čísel, koleček, proužků a dalších pochybných tvarů. Rozuměl tomu asi tak stejně jako kouzlům nebo termonukleární fúzi.

Zvedl oči k doktorovi.
Poslechl si výsledky.
Zavolal Davidovi.
A šel na dort.

Milovaní followeři! Jsem zpátky s dalším make-up tutoriálem. V minulých videích jsme probrali, jak si nalíčit oči, aby vyniklo, že pozorně vnímáte něčí životní příběh, jak přizpůsobit líčení faktu, že chodíte s Afroameričanem, i jak si ozvláštnit vlasy šátkem tak, aby z toho všichni muži v dosahu šíleli. Odkazy na videa máte tady.
Dnes tu mám úplnou novinku. Tady na Kypru jsou z toho všichni docela paf.
[sundává si šálu a odhaluje otisky prstů na krku]
Hitem letošního jara jsou tyhle cool proužky! S obojky i chokery je ámen, vsaďte na přirozenost! Teď vám předvedu snadný trik, jak je nalíčit.

Je fajn, když jsou Zóny hluboké. Je tam klid... no, dobře, je tam mrtvo. To není tak fajn, to je až trochu depresivní. Ale je tam bezpečno a spousta zajímavých věcí. Když chcete, můžete se skvěle oháknout, sehnat kvalitní vybavení a různé hračky.
Ale víc fajn je, když jsou Zóny tenké.
Nedávno obnovené spojení se Severem, například. Několikanásobné Zóny se do sebe zaplétají jako vzory damascénské oceli. Je to zvláštní, unikátní pocit tudy cestovat.
Někde jsou Zóny ale tenké a fajn to není.
Třeba na Jihu tvoří Zóna proužek asi jen pět mil silný... a na druhé straně sedí Smrtonoš.

Běžíš zasněženým lesem. Čerstvý sníh ti skřípe pod nohama, kolem tebe se míhají stromy a vytváří magické pruhy. Vycházející slunce probleskuje skrz listoví a vrhá na zem tančící skvrny. Vdechuješ svěží vzduch a prostupuje tě chlad a adrenalin. Stále zrychluješ, vybíháš do kopce. Na vrcholu se náhle zastavíš.

Před tebou se rozprostírá jezero. Sluneční paprsky prosvítají skrz cáry mlhy, líně se převalující nad hladinou. Malé vlnky naráží do písčité pláže poseté balvany. V mlze mizí i břehy jezera a vytváří tím dojem, že jezero nikde nekončí. Celé toto místo působí neskutečně a tajemně. Kéž by i tato chvíle nikdy neskončila...

Obchodní středisko bylo prázdné, tmavé, tiché.
Dostali jsme tip na obávanou meteozvěst.
Místní o něm mluví již měsíce.
Lidé před ním utíkají. Meteozvěsti před ním utíkají.
My, lovci, neutečeme!
Ztichlé haly obchodního střediska se otřásly.
Něco velkého přichází.
Rozeznělo se pípání akustomagnetických bran.
"Je blízko," zašeptal mi do ucha Jon.
Náhle kolem nás probleskl paprsek duhy.
Pak druhý a třetí.
Rozezněl se hukot cívek. Zářivky nad námi se s blikáním rozsvítily.
"On oživuje všechno elektrické kolem!" zařval Bil.
"Jak?" ptám se.
"Pomocí magnetické prodlužky!"
Polovinu jsem neslyšel, neboť výbuch jisker vše přehlušil.
Pak se vyvalil on.
Trafák!
"Zdrháme!"
Tohle nedopadne...

El Presidente's afternoon nap on the balcony overseeing the Bay of Guinea Pigs was interrupted by machine gun fire. He grabbed his phone.
"Aguado here. Yes, Presidente, that's the Dakka firing. Apparently, Ensign Muñoz is hunting dragons."
"What?"
"The cocaine merchant gave us free samples of something called magic strips with the last batch. We tested one on Santana. He was fine at first, we gave another to Muñoz. Now Santana's threatening anyone who tries to get Muñoz off the machine guns."
"PRESIDENTE, THEY'RE COMING FOR YOU!" screamed Muñoz.
Mendoza had to dive for cover as bullets peppered the balcony.

„Je to…“ zeptal se Paull nejistě, aniž by na Bastiana pohlédl. „Hotovo?“
Slovo vražda nahlas neřekl.
Bastian se musel pousmát. Jak se někdo jako Paull mohl do tohohle zaplést?
„Stačí to jako důkaz?“ ušklíbl se a vytáhl zkrvavenou dýku. Paull polkl. Přikývl.
Beze slova Bastianovi podal předmět zabalený v kusu látky. V posledních paprscích slunce se kov zdobený jemnými proužky zaleskl. Vzduch sálal magií.
Paull chtěl něco říct, ale nakonec si to rozmyslel. S rozpačitým pokývnutím zmizel ve stínech.
„Vypadá to, že každý má svoje tajemství,“ oznámil Bastian prázdnému nádvoří s hořkým úsměvem.
Pak osedlal koně a zamířil do Hor.

Naposledy se ovce pasou na strništích postříbřených prstíky mrazu. Dotýkají se i Anděly, něčeho hluboko v ní a brání jí se rozmáchnout.

Stázi pláče i ve dne, mleči mizí, v mlýně černota a ona je bezmocná, bezradná, sama.

Slunce kreslí v zimním lese jasné pruhy světla. Dívá se na ně tak dlouho, až se najednou rozplynou, prostoupí zem a ona je následuje, do kořenů a níž, vpíjí se do kamene, a kámen, kořeny a větve se vpíjí do ní, až splynou v jednu sílu, v jeden pramen, a ona pije, nenasytně, až do dna.

Pak se rozesměje a rozpláče zároveň.